Skotové v referendu před šesti lety odmítli vystoupit z Velké Británie. Pro setrvání v unii jich hlasovalo 55 procent. Teď se však nálada v severní části Spojeného království obrátila. „Skotský nesouhlas s brexitem a všeobecné mínění, že Edinburgh zvládá boj s koronavirem lépe než Londýn, se zdají být bodem zvratu, který může připravit Británii o třetinu území,“ varuje v analýze deník Financial Times. A experti, které oslovil deník E15, souhlasí.
Rozchod Skotska s Velkou Británií by teď podpořilo 53 procent hlasujících, ukázal průzkum, který tento měsíc uskutečnila společnost YouGov. To je dosud nejlepší výsledek, na jaký skotští nacionalisté dosáhli. Zároveň je to už čtvrtý výzkum v řadě, v němž mají navrch stoupenci nezávislosti. Touha Skotů po samostatnosti tedy v posledních měsících prokazatelně sílí.
„Může za to především rozčarování z toho, jakým směrem se ubírá současná politika Spojeného království. Nacionalistické nálady pod současnou britskou vládou budou pravděpodobně stoupat. Zda tomu tak bude i nadále, záleží na přístupu příštího kabinetu ke skotským národním zájmům,“ řekl deníku E15 Michael Higgins, skotský odborník na politiku a média z University of Strathclyde v Glasgow. Obyvatelům severní Británie vadí zejména brexit. Proti odchodu Spojeného království z Evropské unie se v roce 2016 vyslovilo 62 procent Skotů.
Země formálně opustila Unii letos v lednu a již jenom čtyři měsíce zbývají do ukončení přechodného období, kdy pro Brity dál platí pravidla jednotného evropského trhu. Ani na jedné straně vyjednávacího stolu ovšem není vidět posun, takže varianta brexitu bez dohody vypadá čím dál reálněji. Pokud by na něj opravdu došlo, podpora nezávislosti se v převážně proevropském Skotsku podle expertů ještě zvýší. Vyvstávají navíc další problémy.
„Vláda v Londýně se chová, jako by pro ni Skotsko nemělo význam, chtějí je pouze udržet ve Spojeném království,“ myslí si Mary Irwinová, historička z Queen Margaret University v Edinburghu. „Skotové jsou dlouhodobě unavení z toho, jak se Anglie stala synonymem pro Británii. Skotsko je odlišná země s vlastním právním a vzdělávacím systémem. Je mnohem sociálnědemokratičtější a nikdy se nedokázala identifikovat s thatcherismem, jejž reprezentuje nynější konzervativní vláda,“ dodává.
Rozbuškou vzájemných rozepří je také boj s koronavirem. „Skotové mají pocit, že britská vláda reagovala hlavně v počátcích šíření nemoci velice nedostatečně a pomalu,“ uvádí Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum.
Dokládají to data z průzkumu firmy YouGov. Zatímco skotské premiérce Nicole Sturgeonové, která vede nacionalistickou stranu SNP, v průběhu pandemie vzrostla popularita a skončila v indexu důvěry na 36 kladných bodech, ministerský předseda Británie Boris Johnson se v žebříčku důvěryhodnosti u skotských občanů propadl na minus 51. Velká Británie má teď třetí největší počet nakažených a vůbec největší počet úmrtí na koronavirus v Evropě.
Ačkoli pandemie vrátila možnost skotské nezávislosti zpátky do hry, právě pandemie je teď podle Michaela Higginse největší překážkou této nezávislosti. „Je nepravděpodobné, že by se v roce 2021 uspořádalo nové referendum. Jakákoli kampaň by odváděla pozornost od boje s nákazou a organizátoři referenda by mohli být obviňováni z oportunismu,“ tvrdí Higgins.
„Premiér Johnson má navíc silnou a stabilní většinu v britském parlamentu a několikrát se jasně vyjádřil proti referendu,“ připomíná Vladimír Bartovic. Zároveň navrhuje, že pro zastánce samostatnosti by bylo stejně výhodnější s dalším hlasováním počkat, až bude jejich podpora ještě výraznější: „Pokud by vystoupala k šedesáti procentům, britský parlament by jen těžko mohl hlas Skotů ignorovat,“ dodává.
Pro nacionalisty bude správné načasování plebiscitu klíčové také z jiného důvodu. Druhá porážka v řadě by podle odborníků znamenala definitivní konec snů o skotské nezávislosti. Druhého referenda se tedy zřejmě dočkáme, ale nebude to v blízké době.
Ze samotného hypotetického rozpadu Velké Británie experti strach nemají. „Nezávislost by Skotsku přinesla možnost svobodně si určovat všechny aspekty domácí i zahraniční politiky. Pokud by byla dosažena v souladu s mezinárodním právem, na základě referenda a souhlasu britského parlamentu, určitě by nevedla k politické či ekonomické izolaci země,“ vypočítává Vladimír Bartovic.
Mohlo by dojít i na zlepšení vztahů s Londýnem. „Skotsko a Anglie by byly dobrými sousedy,“ domnívá se Michael Higgins a rovněž upozorňuje na unikátní občanskou formu současného skotského nacionalismu. „Ve vizi nynějšího hnutí za nezávislost by se Skotsko stalo zemí, která je otevřená všem,“ míní Higgins.
