Češi se k záchraně eura zatím nepřipojí, smlouvu odmítají i další státy | E15.cz

Češi se k záchraně eura zatím nepřipojí, smlouvu odmítají i další státy

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: Evropska unie

Igor Záruba, ČTK, bru

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Summit Evropské unie se včera v zásadě dohodl na novém Paktu stability pro členské státy eurozóny. Jeho součástí budou zákonem předepsané dluhové brzdy a automatické sankce pro rozpočtové hříšníky. Británie a Maďarsko dohody odmítly, Češi a Švédové to ještě zváží. Premiér Petr Nečas ale doporučuje obezřetnost.

Teprve později bude dohodnuto, jak tato nová pravidla smluvně ukotvit. Řešení je nanejvýš sporné – země jako Velká Británie a Švédsko jsou zásadně proti, aby se měnily stávající smlouvy o EU. Na tento způsob naopak tlačí obě rozhodující velmoci, Německo a Francie, stejně jako na posílení finanční kapacity existujícího a budoucího záchranného štítu měnové unie. Odpůrci tohoto kroku se obávají vzniku fiskální unie, v Berlíně a Paříži jsou naproti tomu přesvědčeni, že právě zásah do primárního práva a signál k vytvoření fiskální unie je jediným způsob, jak vrátit euroklubu důvěru investorů. Švédsko a Rakousko zase preferují posílení obranných finančních prostředků.

„Ukázalo se, že není průchodná cesta změn základních smluv ve 27 zemích,“ řekl po takřka desetihodinovém jednání po páté hodině ráno Nečas. Se změnou Lisabosnké smlouvy musí souhlasit všichni členové unie.

„Česká republika se nepřidá, protože mimo jiné předseda vlády neměl a nemá mandát,“ uvedl Nečas. Česko chce „velice pečlivě“ výslednou podobu zmíněné smlouvy sledovat. Nečas dodal, že Praha není jediná, kdo se nepřipojil, protože totéž odmítly i Švédsko, Maďarsko a Velká Británie. Zda se nakonec Česko přidá, bude záležet na výsledné smlouvě, která by podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho mohla být hotova do března. Nečas nicméně doporučil spíše obezřetnost a opatrnost.

V návrhu usnesení summitu stojí, že státy eurozóny musí uzavřít „nový deal“ v podobě právního rámce. Pokuty za porušení rozpočtové disciplíny mají být tvrdší a mají být uvaleny automaticky. Strop pro nové zadlužení má být napříště 0,5 procenta hrubého domácího produktu. Český premiér zmínil, že se prý podařilo vyškrtnout některé „křiklavé záležitosti“, jako je třeba předschvalování rozpočtů evropskými orgány.

Další peníze pro MMF

Na obranu eura mají paralelně působit jak existující fond finanční stability (EFSF), tak nástupnický stabilizační mechanismus (ESM). EFSF má trvat do poloviny roku 2013, ESM v objemu 500 miliard eur má odstartovat o rok dříve, než se počítalo, tedy v polovině příštího roku.

Unijní prezident Herman Van Rompuy po jednání, které bude dnes pokračovat, řekl, že země eurozóny a další členské státy EU budou usilovat o to, aby zajistily dalších 200 miliard eur zdrojů pro Mezinárodní měnový fond (MMF). „Je to ale samozřejmě úvaha, protože tam není žádný pevně vyjádřený úmysl,“ řekl k tomu Nečas. „Navíc u nečlenských zemí eurozóny je to samozřejmě naprosto dobrovolná záležitost,“ dodal.

Kvůli možnosti rozdělení Evropy na ty, kteří budou ve smlouvě zahrnuti a kteří nebudou, se už předem hovořilo o hrozbě dvourychlostní Evropy. Nečas ale podotkl, že EU je již „“, protože některé země platí eurem a některé nejsou v takzvaném schengenském prostoru.

Nečas ale zopakoval, že kdyby to znamenalo, že země platící eurem půjčí 150 miliard eur a 50 miliardami euro přispějí nečlenské země eurozóny, tak by to pro Česko znamenalo téměř 90 miliard korun z devizových rezerv České národní banky, což je více než deset procent. Před jednáním kvůli tomu podotkl, že je to tudíž pro ČR těžko přijatelné, ovšem zcela to nevyloučil.

Historický summit

„Toto je summit, který se zapíše do historie,“ řekl Sarkozy. Dodal, že by upřednostňoval reformu smluv v celé EU. „To nebylo možné vzhledem k pozici našich britských přátel. A tak to bude prostřednictvím mezivládní dohody 17 (zemí eurozóny), avšak otevřené dalším,“ dodal Sarkozy. Podle zdrojů agentury AFP by se k dohodě nakonec mohlo připojit až 25 států a Británie by se svým postojem zůstala téměř osamocena.

Britové požadovali ústupky, které Němci či Francouzi nebyli ochotni dát. Britský premiér David Cameron chtěl zejména právo veta při rozhodování v EU o finančních záležitostech. „To jsme nemohli přijmout,“ řekl Sarkozy. „Řekl jsem, než jsem přijel do Bruselu, že pokud nebudu moci dostat adekvátní záruky pro Británii v nové evropské smlouvě, pak s ní nebudu souhlasit. To, co se nabízí, není v britských zájmech, takže jsem s tím nesouhlasil,“ řekl britský premiér David Cameron. Toto rozhodnutí podle něj bylo velmi těžké, avšak správné.

„Vždy jsem říkala, že 17 států euroskupiny bude muset znovu získat důvěryhodnost…A myslím, že s dnešními rozhodnutími to může a bude dosaženo,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová. ČR se v přístupové smlouvě zavázala, že jednou společnou evropskou měnu přijme, ovšem není pro to stanoven žádný časový harmonogram.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video