Česko by mělo mít pozorovatelský status v eurozóně, souhlasí Fico se Sobotkou

Premiér Bohuslav Sobotka, německá kancléřka Angela Merkelová a slovenský premiér Robert Fico na debatě se studenty v Berlíně.

Premiér Bohuslav Sobotka, německá kancléřka Angela Merkelová a slovenský premiér Robert Fico na debatě se studenty v Berlíně. Zdroj: Hannibal Hanschke/Pool Photo via AP

Předseda české vlády Bohuslav Sobotka (vpravo) a jeho slovenský kolega Robert Fico
Beata Szydlová, Viktor Orbán, Bohuslav Sobotka, Robert Fico
Červnové setkání premiéru Visegrádské skupiny (Zleva Donald Tusk, Robert Fico, Bohuslav Sobotka a Viktor Orbán)
Slovenský premiér Robert Fico, v pozadí jeho český protějšek Bohuslav Sobotka
Společné jednání české a slovenské vlády v Bratislavě
10
Fotogalerie

Slovenský premiér Robert Fico podpořil myšlenku vytvoření pozorovatelského statusu v eurozóně pro země, které nepoužívají společnou evropskou měnu. Řekl to před zahájením společného jednání české a slovenské vlády v Lednici na Břeclavsku. S návrhem přišel minulý týden český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), podle kterého by takový krok posílil vzájemnou důvěru mezi členy a nečleny eurozóny a zabránil tomu, aby mezi nimi vznikly příkopy.

Fico uvedl, že Slovensko je s eurem spokojené a chce zapojit Slovensko do jádra eurozóny. "Chceme vás jako přátele ubezpečit, že tento proces chceme vnímat jako inkluzivní. Tedy chceme, aby v tomto procesu byli všichni. Aby rozhodnutí, která se budou tvořit, nebyla rozhodnutí vybrané skupiny států, ale byla to rozhodnutí, na kterých budou participovat i ostatní," řekl. Sobotkův návrh vytvoření pozorovatelského statusu uvítal.

Zatímco Slovensko společnou evropskou měnu zavedlo, Česko zatím nestanovilo termín, kdy by do eurozóny mělo vstoupit. Sobotka minulý týden řekl, že není v českém zájmu, aby v eurozóně vznikala rozhodnutí, která na Česko budou mít dopad, ale Praha je nebude mít možnost ovlivnit.

Proto by podle něj měl vzniknout pozorovatelský status pro nečlenské země eurozóny, které jsou součástí EU. Stát bez jednotné evropské měny by se tak podle Sobotky mohl účastnit debat o budoucím směřování eurozóny.

Maďarský deník Világgazdaság nicméně minulý týden uvedl, že Budapešť nyní nemá zájem říci si o křeslo pozorovatele na jednáních ministrů financí eurozóny. Maďarsko je vedle Česka jednou z devíti členských zemí EU, které společnou měnu dosud nepřijaly. Česko by euro zavést mělo na základě smlouvy o vstupu do EU z roku 2004.

Podle diplomatů je český návrh na pozorovatelský status jen jedním z možných dílčích nástrojů v rámci české debaty o prohlubování hospodářské a měnové unie. Euroskupina, kterou tvoří ministři financí ze zemí platících eurem, je v této chvíli neformálním uskupením. A kdo se může jednání euroskupiny účastnit, nyní upravuje dokument o pracovních metodách z roku 2008.

Případnou změnu by museli jednomyslně odsouhlasit stávající členové euroskupiny. Nelze přitom vyloučit, že by někteří z nich udělení statusu pozorovatele podmiňovali také změnou protokolu o euroskupině, který je připojen k základním unijním smlouvám. To by už prakticky znamenalo změnu těchto smluv a jednomyslný souhlas všech zemí EU včetně komplikovaného potvrzení příslušnými vnitrostátními postupy.

Kromě pozorovatelského statusu mluvili oba premiéři v úvodních proslovech o stoletém výročí vzniku Československa, které obě země oslaví příští rok. Podle Sobotky zároveň uplyne 50 let od Pražského jara a 25 let od vzniku samostatné České a Slovenské republiky.

Fico vyzdvihl dobrou spolupráci obou zemí a připomněl, že je třeba ji nadále kultivovat. Zdůraznil také, že považuje Visegrádskou čtyřku za mimořádně důležitý politicky regionální formát. "Umožňuje prosazovat naše postoje v Evropské unii," doplnil Fico. V4 tvoří ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko.