Země neplatící eurem by mohly být pozorovateli při jednáních eurozóny, navrhuje Sobotka

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a premiér Bohuslav Sobotka na poradě velvyslanců 28. srpna v Černínském paláci v Praze.

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a premiér Bohuslav Sobotka na poradě velvyslanců 28. srpna v Černínském paláci v Praze. Zdroj: ČTK

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a premiér Bohuslav Sobotka na poradě velvyslanců 28. srpna v Černínském paláci v Praze.
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a premiér Bohuslav Sobotka na poradě velvyslanců 28. srpna v Černínském paláci v Praze.
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a premiér Bohuslav Sobotka na poradě velvyslanců 28. srpna v Černínském paláci v Praze.
4
Fotogalerie

Země, které neplatí eurem, by mohly mít pozorovatelský status při jednáních ministrů financí eurozóny, navrhuje Česko. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by to podpořilo vzájemnou důvěru mezi oběma skupinami států a zabránilo tomu, aby mezi nimi vznikly příkopy. Předseda vlády to řekl na úvod pondělního zahájení týdenní porady českých velvyslanců v pražském Černínském paláci.

Sobotka velvyslancům řekl, že je zřejmé, že eurozóna bude v pohybu. "Že Francie či Německo budou usilovat o větší integraci, posílenou spolupráci eurozóny v celé řadě oblastí," uvedl premiér. Česko proto musí diskusi pozorně sledovat a nesmí dopustit, aby v eurozóně vznikala rozhodnutí, která na něj budou mít dopad, zatímco je země nebude mít možnost ovlivnit, dodal.

Důvěru a soudržnost všech členů EU by mohl podpořit pozorovatelský status zemí stojících mimo skupinu států platících společnou měnou. "Česká republika přišla s touto myšlenkou. Status by mohly mít země, které eurem neplatí, na jednáních zemí eurozóny. Uvidíme, jestli návrh získá širší podporu," řekl Sobotka.

Sobotka úvahy o zavedení pozorovatelského statusu Česka potvrdil už minulý týden. Řekl, že návrh považuje za dobrý nápad. Umožnil by podle něj to, aby se stát bez jednotné evropské měny mohl účastnit debat o budoucím směřování eurozóny.

S možným pozorovatelským statusem Česká republika počítá schválená vládní rámcová pozice k prohlubování hospodářské a měnové unie. Finální rozhodnutí o podání žádosti nicméně zatím vláda neučinila, uvedl před týdnem Sobotka.

"Sobotka ve svém projevu rovněž představil čtyři základní nástroje pro české vztahy v Evropě, a to v tomto pořadí. Posilování vztahů s Německem, jejich zesílení i s Visegrádskou čtyřkou, udržení partnerství se Slovenskem a nakonec zdůraznil cíl do budoucna posílit vazby Česka a Francie. Připomněl přitom svoji schůzku s francouzským prezidentem Macronem a dohodu o vývoji česko-francouzské spolupráce na další čtyři roky, kterou by měl prezident příští rok na jaře přiletět podepsat.

Při proslovu před velvyslanci Sobotka také zdůraznil, že Evropské musí klást důraz na další své rozšiřování. Přijímání nových členů podle něj Česká republika musí obhajovat i v době, kdy nadšení pro další rozšiřování v EU klesá.

Na to samé upozornil na poradě velvyslanců i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. "Přístupový proces na Balkánu stagnuje a v těchto zemích to má negativní vliv, kvůli tomu se v nich pak prosazují aktéři s konkurenčními vizemi," uvedl. Na Balkáně je podle něj klíčové evropskou perspektivu mezi občany udržet.

Evropa se podle Zaorálka stále nebezpečně štěpí mezi východ a západ, ale také mezi jih a sever. V prvním případě je podle něj přitom dělící linií osa dlužníci a věřitelé, ve druhém rozdílná ekonomická situace "O tom, že tyto rozdíly existují, není třeba vést žádnou akademickou debatu, to je prostě fakt," domnívá se šéf diplomacie.  

K zasypávání příkopů mezi jihem a severem i východem a západem by podle něj mohla přispět zejména česká střízlivost a důraz na sbližování českých a evropských mezd. Pro ČSSD jsou letos nízké mzdy hlavní bodem volebního programu, jak premiér Sobotka, tak volební leader sociální demokracie Zaorálek téma ve svých posledních projevech zvýšeně akcentují.