Chudé státy čeká kvůli koronaviru hladomor, tvrdí OSN | E15.cz

Chudé státy čeká kvůli koronaviru hladomor, bohaté boj s obezitou, varuje OSN

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Až 822 milionů lidí může letos čelit nedostatku základních potravin. To je o 132 milionů více než loni. Zároveň je to nejprudší meziroční nárůst v tomto století. K nejohroženějším patří obyvatelé Latinské Ameriky. S odvoláním na novou studii Organizace pro výživu a zemědělství OSN o tom píše agentura Bloomberg. A podle výzkumníků je svět teprve na začátku dlouhého hladomoru.

„Jizvy, které zanechá tato krize, budou viditelné po generace,“ říká expertka Drexelovy univerzity v USA Mariana Chiltonová.

Obavy z šíření koronaviru dávají vzniknout novým sociálním a ekonomickým problémům nebývalých rozměrů. Kromě OSN o tom informuje i britská humanitární organizace Oxfam.

Ta odhaduje, že koncem roku 2020 bude globálně umírat až dvanáct tisíc osob denně na následky hladu. To je výrazně více, než kolik lidí zemře na samotný virus. Miliony lidí na celém světě přišly kvůli pandemii o práci nebo střechu nad hlavou a teď si nemohou dovolit koupit ani ty nejzákladnější potraviny.     

Těžké hladomory lze prý v blízké budoucnosti očekávat zejména v Jižní Americe a Karibiku. Vlády zemí, jako jsou Haiti, Guatemala, Ekvádor nebo Venezuela, nemají prostředky na podpůrné programy jako evropské země či Spojené státy.

V době pandemie tam tudíž raketově rostl počet obyvatel bez zaměstnání a bez domova. Tyto země se navíc potýkaly s hospodářskými a politickými problémy už předtím. Studie OSN odhaduje, že počet lidí ohrožených hladem tam v nadcházejících měsících vyroste ze 4,3 milionu na 16 milionů. 

Chudoba a hlad může přitom zasáhnout i lidi, kteří je dosud nepoznali. „Rozdíl mezi tím být chudý a nečekaně zchudnout je brutální,“ míní José Aguilar, zakladatel neziskové organizace Reactivemos La Esperanza, která podporuje sociálně slabé rodiny v Kostarice.

„Když patříte do střední třídy, máte dost jídla, přístup ke vzdělání, jste zvyklí na určitou životní úroveň – a najednou o to přijdete, aniž by to byla vaše chyba, zasáhne to rodiny velmi tvrdě,“ upozorňuje Aguilar.

V mnoha státech se Aguilarova slova potvrzují. Ve Venezuele, Kolumbii, Chile či Ekvádoru se kvůli nárůstu chudoby nedávno odehrály statisícové pouliční protesty.

Pandemie může podle mínění odborníků rovněž zadusit pokrok v boji s chudobou, jehož bylo už dříve dosaženo třeba v Indii či Nigérii. Hladomory s sebou budou přinášet vyšší míru kriminality a nižší výkon ekonomiky.

Paradoxem podle studie OSN je, že celosvětových zásob jídla je ohromný přebytek – nesklizená zelenina hnije na polích a farmáři vyhazují tuny neprodaného mléka a vajec. Restriktivní opatření vlád totiž zkomplikovala vývoz surovin a uzavřela prodejny a restaurace. Lidé se navíc v době krize snaží šetřit peníze. Potraviny se tím pádem nemohou včas dostat ke spotřebitelům a končí v odpadu.   

Zatímco chudé země budou v příštích letech muset čelit nedostatku jídla, v těch nejbohatších je podle výzkumu situace přesně opačná. Ve státech, jako je například Velká Británie, se v průběhu pandemie zvýšil počet lidí trpících nadváhou, nebo dokonce obezitou.

Tamní lidé jsou kvůli restrikcím častěji doma, mají méně pohybu a kvůli úspoře peněz si kupují nezdravé potraviny. Ty jsou v USA a Británii zpravidla výrazně levnější než zdravá strava, navíc kultura rychlého občerstvení je tam velmi populární. OSN varuje, že globální nárůst pacientů s obezitou zvýší v následujícím desetiletí náklady ve zdravotnickém systému až o 1,3 bilionu dolarů, tedy skoro o třicet bilionů korun ročně.

Konzumace nezdravého jídla se stává pandemií vyspělých národů. Celosvětový počet osob s nadváhou je nyní vyšší než těch, kteří trpí hlady. Na čele žebříčku států s občany nejvíce postiženými obezitou jsou Spojené státy. V Evropě jsou to Velká Británie a Malta. Nadváhou v těchto zemích trpí téměř dvě třetiny všech obyvatel.

Studie připomíná, že obézní lidé jsou zranitelnější méně odolní vůči zdravotním problémům, jako jsou cukrovka, srdeční potíže či rakovina. Je u nich rovněž vyšší riziko úmrtí na covid-19.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video