A jelikož říše středu vlastní největší devizové rezervy na světě, máme dobré důvody se domnívat, že čínské nákupy budou pokračovat. SAFE neboli čínský státní úřad pro správu devizových rezerv má v peněžence na útraty 3200 miliard dolarů.
Největším obchodem co do objemu, který se Číňanům podařilo v posledních letech uzavřít, byla investice do australsko-britského těžebního koncernu Rio Tinto v hodnotě 12,8 miliard dolarů. Za tyto peníze si státní firma Chinalco před dvěma lety koupila 11 procent světové těžařské trojky.
S vlekoucí se dluhovou krizí se teď čím dál tím více se do hledáčku čínských nákupčích dostává Evropa a zejména ta východní. Mluví se o tom, že by se střední a východní Evropa včetně Česka měla stát bránou čínských investic na trhy v celé EU.
Důkazem jsou akvizice v Maďarsku, kde v únoru přešel téměř celý chemický koncern BorsodChem do rukou čínské skupiny Wanhua. Za 96 procentní podíl zaplatila průmyslová skupina 1,23 miliardy eur. Kromě toho staví v panonské nížině své druhé největší logistické centrum na světě technologický výrobce Huawei. Z Maďarska chce zásobovat i západní Evropu. Kromě toho se čínské aerolinky HNA ucházejí o maďarského dopravce Malev a v posledních dnech se hodně mluví o tom, že by Číňané mohli opravit tamní síť železničních kolejí. Čínský pokus získat zakázku na stavbu polských dálnic naopak skončil fiaskem.
Čínské aktivity jsou vidět i v Řecku. Tamní vláda uzavřela v roce 2008 s Pekingem smlouvu o čínských investicích v aténském přístavu Pireus. Podle kontraktu v hodnotě 4,3 miliard eur přebírá nad přístavem kontrolu státní čínské rejdařství Cosco, a to na dobu 35 let. Čína tak získá další bránu pro své zboží připlouvající na nákladních lodích z Asie. Evropa je pro čínský export obchodním partnerem číslo 1.
V Německu nakupuje Čína zatím spíše opatrně menší podniky, avšak tu ta tam se objeví i větší sousto. Tím byla například akvizice tří čtvrtin výrobce počítačů Medion, které za 629 milionů převzal hongkongský výrobce Lenovo. V Rakousku koupila v roce 2009 čínská letecká skupina XAC (Xi’an Aircraft Industry) dodavatele leteckých dílů, společnost FACC za neuveřejněnou cenu.
Od roku 2005 do června 2011 se čínské podniky v evropských firmách angažovaly celkovou částkou 45,6 miliardy dolarů. Z toho 9 miliard ve Velké Británii, 4,9 miliardy ve Francii a 2,7 miliardy v Belgii. Ve stejném čase utratily 36,7 miliardy dolarů v Austrálii, 30,6 miliardy v USA, 16,7 miliardy v Brazílii a 10,7 miliardy v Íránu. V Latinské Americe šlo o částku 44,5 miliardy dolarů. Extrémně silný je i čínský zájem o Afriku, kde během posledních šesti let došlo k nákupu firem v hodnotě 32,5 miliardy dolarů.
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.
