Došlo k tomu minulý týden. Když se na trhu objevil krátkodobě nedostatek peněz, PBOC to suše komentovala, že je na bankách, aby lépe spravovaly bilance. Likvidita je na „rozumné úrovni“, dodala. Tím naznačila, že do bank finanční injekce pumpovat nehodlá.
Akcie na šanghajské burze v reakci na tvrdý postoj PBOC v pondělí spadly o 5,3 procenta na nejnižší úroveň za tři a půl roku. Podle analytiků macešský přístup PBOC naznačuje, že Si Ťin-pching a Li Kche-čchiang, noví čínští političtí lídři, se rozhodli řešit finanční problémy, které se v čínském bankovním systému během uplynulých let nahromadily, i kdyby to mělo vést k ekonomickému zpomalení.
„Úmysl je to dobrý, ale monetární utahování vytváří nepříznivé podmínky pro ekonomický růst a ekonomika zpomaluje už teď,“ řekl deníku Financial Times Šen Ťien–kuang z Mizuho Securities. Před přílišným utahováním šroubů varovala také Standard & Poor’s a další ratingové agentury.
„Pokud tato politika centrální banky potrvá příliš dlouČínská ho, úrokové sazby v reálné ekonomice by mohly vyletět nahoru,“ napsala S&P. „V případě tohoto scénáře by čínská ekonomika zpomalovala ještě rychleji, než očekáváme, což by mělo velký vliv na kvalitu aktiv a také na ziskovost bank,“ dodala agentura.
K prvně jmenovanému už došlo: úroky u mezibankovního půjčování minulý týden v jednu chvíli vystřelily až na 28 procent. Pak zas spadly k běžné úrovni na šest procent, epizoda ale stačila vytvořit nepříjemnou předtuchu toho, co by se dělo, kdyby druhou největší ekonomiku světa postihla finanční krize.
Podle analytiků byla akce PBOC spíše varováním, aby si banky počínaly obezřetněji. Státní agentura Sin-chua napsala, že ke zmíněnému gestu došlo v rámci přechodu z kvantity na kvalitu. V Číně totiž půjčky poskytuje řada různých subjektů. „Je tu hodně horkých peněz, které hledají spekulativní investice,“ napsala čínská agentura.
Tyto subjekty, různé trusty, pojišťovny, leasingové firmy nebo třeba i zastavárny, dohromady tvoří něco, co se označuje jako šedé bankovnictví. Tyto subjekty někdy používají podobné praktiky, jako byly takzvané „subprime půjčky“, které odstartovaly dluhovou krizi v USA.
Čínské banky jsou státní. Půjčují většinou velkým státním firmám za vládou stanovené nízké úroky, často pod úrovní inflace. Když zájemce na půjčku nedosáhne, obrátí se na „šedou“ banku. Půjčí si krátkodobě velkou částku s vysokým úrokem. Banka pak pohledávku prodá investorovi s příslibem vysokých výnosů.
Šedé bankovnictví je nejrychleji rostoucím segmentem čínského finančního systému, napsal deník Wall Street Journal s odvoláním na odhad JP Morgan & Chase. Peking tento systém toleruje, protože tak testuje tržní principy. Státní banky s těmi šedými často spolupracují, klientovi doporučují investovat například do trustů s vysokými výnosy.
Největším takovým trustem v Číně je firma Citic. Kultura, která se pěstuje v Citicu, je asi nejblíže americkému Wall Streetu. Jeho zaměstnanci mají tituly z nejlepších univerzit, vlastní luxusní auta a chodí do drahých klubů. Trusty na sebe berou rizika, do kterých by tradiční banky nešly. Příkladem může být založení investičního fondu pro mahagonový nábytek nebo luxusní alkohol. Tyto trusty napodobují investiční banky – neustále hledají investiční příležitosti.
Citic založil už v roce 1979 Žung I-žen přezdívaný „Rudý Kapitalista“ protože jeho bohatá rodina po komunistickém převratu v roce 1949 zůstala v Číně. Žung se pak stal blízkým spolupracovníkem prezidenta Teng Siao-pchinga. Žungova socha dnes zdobí lobby pekingského sídla trustu Citic. Předpokládá se, že pokud by se trust dostal do problémů, vláda ho padnout nenechá.
Jak žije sílící čínská střední třída? Nebývalý materiální vzestup není bez starostí
