Čínská strategie pro regulaci ekonomiky: zabij kuře, vystrašíš opici

Alibaba a další technologičtí hráči čelí v Číně sílící regulaci

Alibaba a další technologičtí hráči čelí v Číně sílící regulaci Zdroj: ČTK / AP / Ng Han Guan

Strůjce čínských ekonomických reforem Teng Siao-pching před necelým půlstoletím prohlašoval, že nezáleží na tom, jestli je kočka černá nebo bílá. Hlavně aby dokázala chytat myši. Nynější vládce Číny Si Ťin-pching na první pohled působí dojmem, že hodlá tolerovat jenom určité kočičí barvy. Říše středu zažívá období ostrých zásahů tamních regulátorů vůči velkým internetovým firmám jako Alibaba nebo Tencent, které dosud byly výkladní skříní čínského kapitalismu s komunistickou tváří. Restrikce mají různou formu od pokut za zneužívání tržního postavení či za netransparentnost až po zákaz registrace nových zákazníků nebo zrušení vstupu na burzu.

Dříve vlivní čínští miliardáři, kterým cestu za jejich majetkem uvolnily právě Tengovy reformy, si najednou nemohou být ničím jistí. Si Ťin-pching v létě oprášil staré heslo čínských komunistů o „společné prosperitě“. Nová strategie je zřejmě největší sociálně­-ekonomickou změnou od startu Tengových reforem před více než čtyřiceti lety. Ty nebývalým způsobem nastartovaly ekonomiku, ale přinesly obrovské sociální nerovnosti.

Si Ťin-pching ohlásil vymýcení extrémní chudoby a nyní se chce zaměřit na ekonomické posílení střední i nižší třídy. Boháči jsou vyzýváni, aby na společnou prosperitu přispěli, což se také děje – ve vlastním zájmu posílají vysoké částky na charitu a dobročinné účely. Komunistická strana se tak svým způsobem vrací ke svým kořenům. Nikdo ale přesně neví, co se bude dít dál.

Velká nejistota

Nejistotu pociťují i zahraniční investoři. Čína v minulých desetiletích sice otevřela brány svého trhu, ale firmy z jiných zemí omezovala různými požadavky typu povinného transferu know­ -how nebo faktické nutnosti vytvořit společný podnik s čínským partnerem. Nyní jsou terčem regulátorů domácí čínské společnosti. Skeptici se domnívají, že „razie“ časem zasáhnou i zahraniční firmy. Hodně nahlas to řekl americký investor George Soros – investice v Číně jsou rizikové a jdou proti bezpečnostním zájmům demokracií. Mnozí západní investoři včetně proslulých fondů BlackRock podle Sorose nechápou čínské vůdce, Si Ťin-pching nechápe tržní ekonomiku a vztah Číny se Západem už dávno není budováním mostů, ale bojem na život a na smrt.

Většina západních investorů v Číně je podle všeho přesvědčena, že současnou situaci naopak nechápe George Soros. Dnešní Čína se hodně liší od bývalého Sovětského svazu, je mnohem více propojena se světovou ekonomikou. Ačkoliv jsou dnes čínské vztahy se Západem v řadě oblastí narušené, rozpojit všechny společné obchodní řetězce a finanční vazby není reálné a znamenalo by to pro globální hospodářský růst pohromu.

Zjednodušeně řečeno, BlackRock i další západní investoři reagují na Sorosovy výtky argumentem, že Čína je příliš velká na to, aby mohla být ignorována. Její ekonomika je dnes druhou největší na světě a nástup na pozici číslo jedna je otázkou několika let. Obchodní výměna mezi Čínou a Spojenými státy dosahuje 600 miliard dolarů. Dnešní čínská ekonomika je silně zaměřena na inovace, říše středu v posledních letech registruje nejvíce patentů a je jedním ze světových lídrů v rozvoji umělé inteligence.

Rychlejší Čína?

Bývalý prezident společnosti Google China Kai-Fu Lee – Američan, který se narodil na Tchaj-wanu – varuje před dezinterpretací toho, co dnes Čína v oblasti regulace internetových firem dělá. Podle něj řeší podobné problémy jako jiné vyspělé ekonomiky a dokáže se s nimi popasovat mnohem rychleji. Zatímco ve Spojených státech řeší provinění proti pravidlům férového podnikání řada institucí, čínští regulátoři jdou podle Kai-Fu Leeho přímo na věc. To údajně může být pro ekonomiku spíše přínosné.

Bylo by skutečně chybou vidět v současné politice jakýsi návrat do dob komunistického diktátora Mao Ce-tunga. Si Ťin-pching si určitě nepřeje návrat k chudobě z dob kulturní revoluce, která nepříznivě poznamenala i osudy jeho rodiny. Těžko říct, jestli čínský vůdce tržní ekonomice rozumí, ale její význam si asi uvědomuje. A Čína se opravdu zabývá tím, čím celý svět – regulací digitálních technologií, ochranou spotřebitelů i osobních dat.

Největší ekonomiky světa

Peking by se také rád vyvaroval finančních krachů i realitních bublin. Poslední téma je zvlášť aktuální vzhledem k problémům, které dnes zažívá nejzadluženější realitní společnost na světě – čínská Evergrande. V tomto případě se ukazuje, že snaha Pekingu omezit obří dluhy v tomto odvětví přišla příliš pozdě, zpřísněná pravidla teď naopak přibližují krach Evergrande.

Na druhé straně není možné pominout, že čínské zásahy vůči soukromým firmám jsou něčím víc než pouhou domácí alternativou regulace, kterou známe z vyspělých západních ekonomik. Bylo zřejmě jen otázkou času, než se komunistická strana rozhodne přistřihnout křídla oligarchům, jejichž vliv zaváněl vytvářením alternativní mocenské struktury. Nových příležitostí se naopak mohou chytit technokraté v regulačních úřadech, kteří jsou oproti Západu mnohem méně svázáni zákonnými pravidly při vymýšlení různých „kreativních řešení“. Boj proti různým nešvarům se více blíží praktikám vládců ze staré Číny, kteří se snažili exemplárním potrestáním jedněch vystrašit ostatní podle principu „zabij kuře, vystrašíš opici“. K demokratickému systému brzd a protivah má země daleko.

Zakladatel Alibaby Jack Ma se už loni přesvědčil, že zahrávat si s regulátory může být i pro miliardáře jeho kalibru ošemetné. Alibaba jako čínský lídr silného odvětví e-commerce podle dostupných zpráv odmítala s vládou sdílet informace. Jack Ma prohlašoval, že finanční sektor je přeregulovaný. Ant Group jako finanční odnož Alibaby pak musela skousnout, že regulátoři zrušili její vstup na burzu. Nyní se do problémů dostává největší mobilní platební systém na světě Alipay, který je součástí skupiny Ant.

V Pekingu měli zjevně obavy, že se v rámci byznysového impéria, které vybudoval Jack Ma, rodí alternativní měnový systém s přístupem k obrovskému množství dat. Alipay bude muset část svého byznysu převést do společného podniku se státem. Regulátoři mohou tvrdit, že zabrání zneužívání dat. Kdo ale bude nadšený z toho, že jeho data mají pod kontrolou přímo v Pekingu?

Svérázné způsoby

Strategie společné prosperity nastavuje technokratům a regulátorům nové směry jejich působení. Čínská vláda hodlá čelit sociální nerovnosti nejen daňovým systémem, různými formami přerozdělování nebo zákazem přesčasů, ale také například vytvářením rovného prostředí ve školství. Společnosti, které se v minulosti pustily do nadějného oboru online vzdělávání, se tak musejí smířit se zákazem ziskového doučování školních předmětů. Vláda chce omezit finanční a emoční stres rodičů, kteří vkládali do vzdělání svých dětí obrovské částky, aby jim do budoucna pomohli k lepšímu živobytí. Od nového opatření si Peking slibuje, že se bude rodit více dětí.

Svérázné způsoby, kterými Čína čelí problémům moderní doby, dokládá příklad videoher. Peking nařídil, že nezletilí budou moci trávit jejich hraním maximálně tři hodiny týdně. Výrobci se mají postarat o to, aby bylo možné prostřednictvím zabudovaných kamer dodržování tohoto pravidla hlídat. Ránu přitom opět dostává nadějné čínské odvětví.

S riziky musejí počítat další obory podnikání, zvláště ty, jež se zaměřují na služby pro nejbohatší vrstvu. List Financial Times si všiml, že do nemilosti se dostávají provozovatelé aplikací pro zprostředkování kosmetických chirurgických operací.

Jediná jistota

Teng Siao-pching kdysi prohlásil, že je nutné umožnit některým lidem a provinciím, aby zbohatli rychleji. Také pragmaticky rozhodl, že Čína se bude ve světové politice držet zpátky a zaměří se na rozvoj ekonomických vazeb. Mnoho Číňanů se domnívá, že Teng považoval podobné ústupky za dočasné. Možná mají pravdu.

Si Ťin-pching zjevně dospěl k závěru, že čínští komunisté už nyní mohou jít za svými cíli razantněji. Jedinou jistotu máme v tom, že nevíme, kde to všechno může skončit. Většina zahraničních investorů ale nejspíš bude sázet na to, že lákadel, která čínský trh nabízí, zůstane pořád dost.