Desetitisíce Syřanů uvězně- ných ve východním Aleppu i v neděli napjatě vyčkávaly na svou evakuaci po uzavření nové dohody mezi znesvá- řenými stranami. Úmluva by měla pomoci i lidem ve čtyřech dalších městech, z nichž dvě blokuje režim prezidenta Bašára Asada a dvě povstalci. Mezinárodní společenství mezitím složitě hledá způsoby, jak stěhované civilisty ochránit.
Evakuace posledních povstaleckých území v Aleppu se zadrhla v pátek, její zastavení provázely zmatečné informace a vzájemné obviňování z porušení předchozí úmluvy. O víkendu se zástupcům vlády a rebelům podařilo dospět k nové.
„Bylo dosaženo dohody o evakuaci prorežimních loajalistů z obcí Fúa a Kafrája v provincii Idlib. To umožní obnovení evakuace východního Aleppa,“ řekl al-Džazíře vyjednávač povstalců Farúk abú Bakr. Součástí ujednání je údajně i záchranné stěhování lidí z měst Madája a Zabadání, která obléhají vládní jednotky a jejich spojenci. Později se objevily informace, že rebelové zničili několik autobusů určených pro odvoz nemocných a zraněných z vesnic Fúa a Kafrája.
Zprávy o tom, kolik lidí ještě na východě Aleppa zůstává, se liší. Odhady civilistů se pohybují mezi patnácti a čtyřiceti tisíci, povstaleckých bojovníků tam může být až šest tisíc. UNICEF varoval, že je tam uvězněno i mnoho zranitelných dětí včetně sirotků.
V neděli vpodvečer se Rada bezpečnosti OSN chystala hlasovat o tom, zda do města poslat pozorovatele. Francouzský návrh rezoluce mimo jiné zdůraz- ňoval, že odchod civilistů musí být dobrovolný a sami si mají vybrat cílové místo. Agentura Reuters před zasedáním uvedla, že tento text Moskva nepodpoří, je však ochotná jednat o jeho jiné variantě. Od počátku konfliktu v roce 2011 Rusko už vetovalo šest rezolucí o Sýrii.
Lídři EU na čtvrtečním summitu přislíbili, že využijí všech diplomatických pák k tomu, aby přinutili aktéry syrského konfliktu otevřít v Aleppu koridory pro evakuaci strádajících a humanitární pomoc. Zároveň připouštěli, že nejsou schopni efektivně zasáhnout. „Nejsme v pozici, že bychom mohli dělat vše, co bychom chtěli,“ podotkla německá kancléřka Angela Merkelová.
| V Sýrii je zhruba čtyřicet měst v obležení |
V obležení vládních jednotek, jejich spojenců nebo rebelů zůstává až čtyřicítka syrských měst a vesnic. Podobné katastrofy jako v Aleppu by se tak v různém měřítku mohly opakovat. Obyvatelé těchto míst nyní neskrývají obavy o osud svůj a svých rodin. Malé město Madája, které padlo do obklíčení vládních jednotek a Hizballáhu v červenci 2015, se už v minulosti dostalo do pozornosti světových médií. Přinášela záběry vyhladovělých obyvatel včetně malých dětí. Místní jsou zásobeni jen minimálním množstvím potravin a léků, navíc nemají čím topit. Madája přitom leží v horách ve výšce 1300 metrů nad mořem. „V noci je pět stupňů pod nulou. Pokud se chceme ohřát nebo něco uvařit rozbíjíme nábytek z ložnic a obývacích pokojů,“ vylíčil al-Džazíře situaci student zubního lékařství a jeden z posledních zdravotníků ve městě Muhammad Darviš. Jinde lidé překopávají zem, aby našli kořeny a zbytky stromů. Hlad a zima rozhodně nejsou jedinými starostmi obyvatel Madáji i dalších měst. „Lidé žijí v obrovském strachu z bombardování, těžkého ostřelování a odstřelovačů. Vůbec nevědí, co je v budoucnu čeká,“ zdůraznil Darviš. Pozorovatelé z projektu Siege Watch uvedli ve své čtvrtletní zprávě za srpen až říjen, že se v obležení nachází více než 1,3 milionu Syřanů. Více než osmdesát procent z nich zablokovaly jednotky prezidenta Bašára Asada a jeho souputníci. Listopadový údaj OSN byl nižší, podle ní přežívalo v obklíčení bezmála milion lidí. Kromě Aleppa a Madáji autoři materiálu Siege Watch zmínili ještě dvě místa, která potřebují „okamžitou a neomezenou mezinárodní pomoc, aby se zabránilo hrozící humanitární katastrofě“. Jmenovali město Duma u Damašku a předměstí Homsu al-Waer. Vláda podle zprávy zvýšila v posledních měsících tlak na obyvatele obležených míst, aby se jí podrobili. Pozorovatelé podotýkají, že ruské vzdušné síly a milice podporované Íránem hrají v tomto úsilí ústřední roli. Část strádajících se bojí násilného odsunu z domova, někteří jsou z vládního jednání zmatení. „Nevím, jak režim uvažuje – jestli chtějí, abychom odešli, nebo zůstali tady,“ přemítá Darviš. |
