Ve Španělsku je asi 5,6 milionu lidí bez práce a rychle se zvyšuje počet domácností, kde jsou všichni její členové nezaměstnaní. „“Ta čísla jsou otřesná pro každého a otřesná jsou i pro vládu. Španělsko je v krizi obrovských rozměrů,“ přiznal v rozhovoru se španělským rozhlasem tamní ministr zahraničních věcí José Manuel García-Margallo.
V posledním čtvrtletí loňského roku činila míra španělské nezaměstnanosti 22,9 procenta a už tehdy byla nejvyšší v celé EU. Španěle ale na začátku letošního roku začali dohánět Řekové, kde se nezaměstnanost přiblížila k 22 procentům.
Jen za první tři měsíce letošního roku ve Španělsku ztratilo práci asi 365 900 lidí. Počet domácností, kde jsou všichni členové nezaměstnaní, se zvýšil o 153 400 a dosahuje hrozivých 1,7 milionu. Španělsko má přibližně 47 milionů obyvatel.
Obavy vzbuzuje hlavně španělský bankovní sektor
Španělská ekonomika se v prvním čtvrtletí propadla do nové recese. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl v mezičtvrtletním srovnání o 0,4 procenta a zaznamenal druhé čtvrtletí poklesu po sobě. Už 21 měsíců v řadě se snižují maloobchodní tržby, což nasvědčuje tomu, že lidé nejsou ochotni utrácet. Vláda čeká, že španělská ekonomika v celém tomto roce klesne o 1,7 procenta.
O Španělsku se nyní na finančních trzích mluví jako o dalším možném adeptu na mezinárodní finanční pomoc. Nová konzervativní vláda sice přijala ambiciózní plán rozpočtových úspor, ten je však ohrožen ekonomickým poklesem a největším rizikem země jsou problémy bankovního sektoru.
Potvrzuje to i čtvrteční snížení ratingu Španělska od agentury Standard & Poor's. „Oproti našim předchozím hodnocením se ve Španělsku zhoršuje prognóza rozpočtového deficitu v období let 2011-15 a stoupá pravděpodobnost, že vláda bude muset poskytnout další podporu bankovnímu sektoru,“ uvádí se ve zprávě agentury,“ odůvodnila svůj krok agentura.
Zahraniční pomoc Španělsko zatím vylučuje
Náměstek španělského ministerstva hospodářství přiznaů, že banky v zemi možná ještě budou potřebovat další pomoc, do zahraničí pro ni ale prý nemusí.
„Použití evropských peněz rozhodně vylučuji,“ řekl náměstek Fernando Jiménez Latorre, jehož citovala agentura Reuters. „Eventuální potřeba veřejných zdrojů by byla velmi omezená. Nic nenasvědčuje tomu, že by ministerstvo financí nemělo dost prostředků, pokud by nastala situace, kdy by se muselo těchto povinností ujmout,“ dodal.
Eurozóna už má zkušenosti se záchranou Řecka, Irska a Portugalska. Potíž je ale v tom, že španělská ekonomika je asi dvakrát větší než všechny tři zmíněné země dohromady. Pokud by tedy bylo nutné zachraňovat i Španělsko, ostatní země eurozóny by stěží daly dohromady tolik peněz, aby to vůbec na záchranu stačilo.
I kdyby dala eurozóna dohromady dost peněz na to, aby pomohla Španělsku, byla by podle ekonomů tak finančně vyčerpaná, že by se do potíží snadno dostala Itálie. Její státní dluh se pohybuje kolem 1,9 bilionu eur (asi 47 bilionů korun), což je více než dvakrát tolik, co dluží Španělsko.
Španělská vláda opakovaně vylučuje možnost, že by byla za současné krize nucena využít přechodných či trvalých záchranných fondů eurozóny. Řada analytiků ale tvrdí, že pokud se bude stav ekonomiky nadále zhoršovat, nic jiného Španělům asi nezbude.
