Rockefeller zemřel ve věku 101 let | E15.cz

David Rockefeller zemřel ve věku 101 let

ČTK, paj

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Miliardář a filantrop David Rockefeller zemřel dnes ve spánku ve svém sídle v Pocantico Hills ve věku 101 let. Příčinou mělo být podle rodiny selhání srdce. Americký bankéř, průmyslník a filantrop byl členem bohaté a vlivné podnikatelské dynastie. 

Účastnil se bojů za druhé světové války, vedl jednu z největších bank světa Chase Manhattan Bank, zplodil šest dětí a ve filantropické tradici rodiny pokračoval do konce života. Politice se nevyhýbal, ale nebyl v ní až tak aktivní jako někteří z příbuzných. 

Byl posledním žijícím vnukem Johna Davisona Rockefellera staršího (1839 až 1937), známého naftového magnáta, který bývá někdy označován za nejbohatšího muže novodobé historie.

S podnikáním začal John od nuly a vypracoval se až k založení naftařské firmy Standard Oil v roce 1870 (mimo jiné předchůdce nadnárodního ropného gigantu ExxonMobil). Ta se po střetu s Bílým domem a nuceném rozdělení v roce 1911 stala matkou mnoha velkých firem.

John Rockefeller byl už za svého života pro jedny ikonou, pro druhé pak nemilosrdným podnikatelem. Velmi rozvětvená rodina dodnes v USA udává tón. Výše majetku jejím členům umožňuje různé filantropické i politické aktivity. John starší například věnoval značné sumy na rozvoj lékařské vědy, vývoj léků, zaplatil také přebudování Chicagské univerzity v elitní školu. V mecenášských aktivitách pokračoval i jeho syn John junior (1874 až 1960).

Stranou nezůstal David Rockefeller, syn Johna juniora. Narodil se 12. června 1915 v New Yorku, měl pět starších sourozenců. Vystudoval Harvardovu univerzitu a prestižní London School of Economics. Zde se setkal s pozdějším americkým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym. Studia Rockefeller zakončil titulem z Chicagské univerzity (1940). Za druhé světové války pak pracoval pro vojenskou rozvědku ve Francii a v severní Africe.

V roce 1946 vstoupil do štábu "rodinné" Chase National Bank, později přeměněné na Chase Manhattan Bank (nyní pod hlavičkou JPMorgan). V letech 1969 až 1981 zastával funkce předsedy správní rady a generálního ředitele. Od roku 1981 Rockefeller působil v Mezinárodním poradenském výboru pro banky. S bratrem Nelsonem se zasloužil o vybudování Světového obchodního centra na newyorském Manhattanu, jehož budovy zvané "Dvojčata" byly zničeny v roce 2001.

Rockefellerové vždy koketovali s politikou, většinou na straně republikánů. Nejdále to dotáhl Nelson Rockefeller, který se v letech 1974 až 1977 stal viceprezidentem Geralda Forda. David odmítl post ministra financí, upřednostnil byznys a neformální vliv. Pracoval ale pro řadu prezidentů USA, republikánů i demokratů, setkával se s různými světovými politiky. Konzultoval s ministrem zahraničí Henrym Kissingerem a býval v kontaktu s představiteli CIA.

Osobní majetek Davida Rockefellera se odhaduje na tři miliardy dolarů. Jeho výrazná část míří na charitu, připojil se například k filantropické výzvě, za níž stojí jedni z nejbohatších mužů planety - Bill Gates a Warren Buffett.

Prostředky věnoval i na vzdělání, v roce 2008 daroval 100 milionů dolarů své "domovské" Harvardově univerzitě. Zajímala ho také ekologie, dlouhodobě investoval do umění (sponzoruje newyorské Muzeum moderního umění), vlastnil hodnotnou sbírku obrazů.

Rockefeller patří k zakladatelům či členům řady organizací americké a globální elity jako jsou například Rada pro mezinárodní vztahy, Trilaterální komise nebo skupina Bilderberg, které konspirační teoretici přisuzují snahu ovládnout svět.

Přes půl století prožil s manželkou Margaret "Peggy" McGrathovou, s níž se oženil v roce 1940 (zemřela v roce 1996). Narodilo se jim šest dětí: David, Abigail, Neva, Margaret, Richard a Eileen. Většina z potomků se podílí na chodu rodinných firem či charitativních fondů.

Rockefeller navštívil několikrát i bývalé Československo. Poprvé přijel do Prahy už v květnu 1945 jako asistent vojenského atašé velvyslanectví USA. Naposledy jej v roce 1991 přijal při soukromé návštěvě s manželkou prezident Václav Havel.

 

Autor: ČTK, paj

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video