Dělení koruny by mohlo být vzorem pro Řecko, radí německý poslanec
„Když se podíváme na historický příklad, Československo při svém rozdělení přistoupilo k měnové odluce z podobných příčin, jaké dnes vidíme u Řecka. Češi jednoduše nechtěli platit za Slováky,“ řekl Willsch. To, jak spolu oba nástupnické státy nyní vychází, podle poslance ukazuje, že odchod země z měnové unie nemusí vztahy s dalšími členy této unie nijak poškodit.
O měnové odluce nástupnických států se v Československu mluvilo už od roku 1992. Důvodem pro byla odlišná ekonomická situace obou zemí i různé perspektivy vývoje. Národní měny, tedy česká a slovenská koruna, začaly platit 8. února 1993. Původně mezi nimi byl směnný kurz 1:1, později ale muselo Slovensko přistoupit k devalvaci své měny.
Hospodářská situace Řecka je nyní podle Willsche tak špatná, že si společnou evropskou měnu udrží pouze v případě stálých peněžních transferů od ostatních členů eurozóny.
„Náklady udržení Řecka v eurozóně mohou být mnohem vyšší, než by byly náklady jeho odchodu. Nyní hlasujeme o třetím záchranném balíčku, který je založený na stejném principu, jako předchozí dva, které problém nevyřešily. Za půl roku může přijít čtvrtý balíček, potom pátý,“ varoval poslanec.
Neobává se přitom ani oslabení soudržnosti Evropské unie. „Evropská unie není totéž co eurozóna. A ti, kdo platí eurem, nejsou o nic lepší Evropané než ti, kdo stále mají svou vlastní měnu,“ řekl.
Řecko má dostat až 86 miliard eur
Willsch patří mezi několik desítek poslanců vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU), kteří už předem oznámili, že záchranný balíček pro Řecko nepodpoří. Sám ovšem přiznává, že pomoc pro Atény ve Spolkovém sněmu zřejmě najde dost hlasů.
„V našem klubu budou desítky hlasů proti, většina ale nejspíš bude stát za kancléřkou. U (koaliční) sociální demokracie panuje názor, že je třeba udržet mezinárodní solidaritu, takže očekávám velkou podporu pro záchranný balíček. A (opoziční) Zelení jsou nadšenci do zachraňování,“ řekl.
Eurozóna se dohodla s Řeckem na třetím záchranném balíčku v objemu až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun). Dohodu ještě musí schválit několik národních parlamentů v EU, mimo jiné i německý Spolkový sněm, který kvůli ní na středu svolal mimořádnou schůzi. Řecko část peněz potřebuje už tento týden, aby mohlo splatit půjčku Evropské centrální bance (ECB) ve výši 3,4 miliardy eur.