Od jedné z největších jaderných katastrof v dějinách uplyne ve středu deset let. Zemětřesení a tsunami zničily jadernou elektrárnu Fukušima. Své domovy musely na řadu let opustit desetitisíce lidí. Mnozí z nich zřejmě navždy. Navzdory přesvědčování úřadů i finančním pobídkám se do zasažených oblastí chce vracet jen málokomu.
Fukušimská katastrofa byla druhou nejvážnější jadernou havárií historie hned po Černobylu. Tři ze čtyř jader reaktorů se po selhání chladicích systémů roztavila. Své domovy muselo opustit přes 160 tisíc lidí, 12 procent území prefektury Fukušima se až na několik let stalo zakázanou zónou. Japonská vláda přitom tajně připravovala plán ještě mnohem rozsáhlejší evakuace oblastí na severu Japonska, pokud by budovy reaktorů nevydržely a do ovzduší by se uvolnilo velké množství radioaktivity. K tomu ale nakonec nedošlo.
Úřady už na jaře 2014 dovolily návrat prvním z evakuovaných obyvatel, postupně se otevíraly další zóny a nyní má být bezpečná celá prefektura Fukušima až na několikakilometrový okruh kolem elektrárny. A nedávná zpráva OSN dokonce uvádí, že ani samotná havárie neměla na zdraví obyvatel okolí elektrárny žádný přímý negativní dopad.
Mnozí lidé tomu ale nevěří. Například server Deutsche Welle cituje Nobujošiho Ita, který se před deseti lety odmítl evakuovat a zůstal ve městě Iitate. Vysvětlil to tím, že už je starý, a vědci přece budou potřebovat někoho, na kom by mohli pozorovat případné negativní účinky záření. „Od nehody měřím úroveň radiace a situaci se sice rozhodně zlepšila, ale půda bude kontaminovaná ještě mnoho let. Neměli by lidem říkat, že je bezpečné se vrátit. Nevěřím tomu,“ řekl.
Například ve městě Namie, vzdáleném asi dvacet kilometrů od elektrárny, nyní žije 1580 obyvatel, píše agentura AFP. To je pouhých 7,5 procenta počtu obyvatel před březnem 2011. Školy ve městě mají nyní 30 žáků, zatímco před deseti lety to bylo téměř 1800. Většina města navíc zůstává v zakázané zóně. „Zůstalo jen město bez lidí. Působilo to jako filmové kulisy,“ řekl AFP Masakazu Daibo, který se do města vrátil vloni a znovu tu otevřel svou restauraci. Podle údajů z loňského září se do svých domovů dosud nevrátilo 55 tisíc z evakuovaných obyvatel.
Rozsáhlé byly i dopady pro celou japonskou ekonomiku. Světová banka škody způsobené zemětřesením a tsunami odhadla na zhruba 235 miliard dolarů, což z neštěstí činí nejnákladnější přírodní katastrofu v historii. Zcela zničeno bylo 130 tisíc domů, další milion staveb byl poškozen částečně. Živlům podlehlo 4200 silnic, skoro 120 mostů a 30 železničních tratí.
Od základů se proměnila i japonská energetika. Ihned po neštěstí vláda rozhodla o odstavení všech 54 jaderných elektráren, které pokrývaly 30 procent energetických potřeb země. Všechny musely získat následně i vyhovět zpřísněným bezpečnostním kritériím, dosud přitom obnovilo provoz pouhých devět jaderných bloků.
Řada světových vlád po havárii v Japonsku rozhodla o utlumení své jaderné energetiky. Vedle německé Energiewende postupně realizují plány na odklon od jádra také například Belgie nebo Švýcarsko.
