Migrační krize se blíží k bodu zlomu. Už i německá kancléřka Angela Merkelová připouští, že evropští státníci se musí rozhodnout, zda je možné ochránit vnější hranici EU, anebo bude nutné uzavřít řecko-makedonsko-bulharskou hranici. Důsledky druhé varianty jsou zřejmé. Byl by to v podstatě pád Schengenu a znamenalo by to izolaci, v podstatě vyloučení Řecka z EU. „Zasadím se vší silou o to, aby se evropsko-turecká dohoda ukázala jako ta cesta, po níž se vyplatí jít dál,“ prohlásila kancléřka včera v Berlíně.
Jenomže přibývá států, které nevěří, že zabere finanční injekce, která má přimět Turecko, aby uprchlíky nepouštělo dál. Český premiér jede na summit s tím, že pokud se proud utečenců do konce března neztenčí, bude novou hranici nezbytné vytyčit. Jeho mandát daný vládou odpovídá závěrům, k nimž špičky V4 došly tento týden v Praze. „V tuto chvíli sice podporujeme dohodu s Tureckem, ovšem pokud Turci nezačnou plnit dohodu během několika málo týdnů, nemá cenu čekat další měsíce,“ říká tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
| Uprchlické nárazníky |
|---|
| Řecko Ultimátum EU. Země má tři měsíce na vyřešení vážných nedostatků ve zvládání přílivu imigrantů na námořní hranici s Tureckem. V opačném případě může komise navrhnout obnovení hraničních kontrol na vnitřních hranicích Schengenu. To by znamenalo faktickou izolaci Řecka, a to až na dobu dvou let. Atény oznámily, že hotové už jsou hotspoty na ostrovech Lesbos, Chios, Leros a Samos, tedy čtyři z pěti plánovaných středisek pro registraci migrantů. Turecko Členské země EU se na začátku února shodly na detailech financování Turecka tak, aby mu pomohly zvládnout příliv uprchlíků. Z celkové částky tří miliard eur, v přepočtu zhruba 81,1 miliardy korun, připadá na Česko 551,3 milionu korun. Dohoda mezi EU a Tureckem, která by umožnila lépe bránit pašerákům v dopravě uprchlíků přes Egejské moře do Řecka a vracet běžence do Turecka, ještě není uzavřena. |
Blízko k postoji V4 má Rakousko. Jeho ministr zahraničí upozornil Makedonii, že by měla být na uzavření své hranice připravena, protože Rakousko očekává, že během letoška učiní totéž. Rakousko již vlastní hranice více hlídá, někteří představitelé země jsou přesvědčeni, že migrační proud přes balkánskou cestu budou nejlépe zpomalovat restriktivní opatření, která na této trase přijímají jednotlivé státy.
Proti dosavadní politice kancléřky Merkelové už se vymezuje i největší spojenec Německa – Francie. Premiér Manuel Valls ji označil za „dlouhodobě neudržitelnou“. Neméně urputný boj se na summitu povede i o požadavky Velké Británie.
Tři Cameronovy podmínky
Podmínky premiéra Davida Camerona jsou v podstatě tři: posílení pravomoci národních parlamentů, omezení míry evropské integrace a posílení kontroly migrace v rámci EU. S tím souvisí omezení poskytování sociálních dávek občanům EU, kteří pobývají v Británii, nárok na ně by měli jen ti, kdo v zemi žijí déle než čtyři roky.
Pro Českou republiku je nepřijatelné, aby se navrhované změny v sociální oblasti dotkly lidí, kteří již nyní v Británii pracují. Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska jsou rozhovory o britských požadavcích na reformu EU v kritické fázi a riziko, že Británie osmadvacítku opustí, je reálné. Tusk soupis možných ústupků Británii sice nastínil už začátkem února, na summit však hodlá přijít s detailnějším plánem.
| Možné ústupky Britům podle Tuska |
|---|
| Omezení migrace Velká Británie bude moci použít takzvanou záchrannou brzdu a dočasně omezit vyplácení sociálních dávek občanům jiných členských zemí EU. Omezení bude platit čtyři roky od příchodu občana do země, omezit bude možné dětské příspěvky vyplácené do zahraničí potomkům rodičů, kteří žijí v Británii. Tato opatření budou moci využít i jiné země. Rychlost integrace Unie vysloví souhlas s tím, že Velké Británie se netýkají závazky zapojit se do politické integrace, která by směřovala k vytvoření superstátu. Nadpoloviční většina národních parlamentů bude moci zablokovat návrhy unijních norem. Národní bezpečnost bude stoprocentně věcí národních států. Euro a evropská ekonomika Unie se zaváže, že nebude diskriminovat členské země, které si ponechají vlastní měnu, sníží byrokracii vůči firmám a naplňování tohoto závazku bude průběžně hodnotit. |
