Albánská premiér Edi Rama míní, že odhlasování odchodu z Unie představuje pro Velkou Británii tu nejvíce sebezničující událost, která se jí po druhé světové válce přihodila.
Vyjádřil se také ke kampani před referendem, která podle Ramy patří k tomu nejneuvěřitelnějšímu, s čím se za svou politickou dráhu setkal. „Vyvolávat strach z migrace a zmiňovat v kampani muslimy, Albánce, lidi s tmavou barvou pleti – u tak vyspělé a otevřené země mě překvapilo, že je v ní něco takového možné,“ dodal Rama na setkání s novináři v Tiraně.
Kampaň Vote Leave například položila řečnickou otázku, zda je britský zdravotní systém připraven na nápor lidí z možných nových členských států EU.
Podobné obavy z masové migrace jsou ale v případě třímilionové Albánie podle Ramy neopodstatněné, přestože její obyvatelé podali loni v Německu po Syřanech nejvíce žádostí o udělení azylu (necelých 55 tisíc). Albánský premiér tuto skutečnost vysvětluje tak, že Albánci kromě přidělení azylu nemají jinou možnost, jak získat oprávnění žít a pracovat v Německu.
How will our NHS cope when Albania, Macedonia, Montenegro, Serbia and Turkey join the EU? #bbcqtpic.twitter.com/zGFmNRzAdb
— Vote Leave (@vote_leave) 15. června 2016
I přes vše řečené však zastánci brexitu nevykreslovali Albánii jen a pouze v negativním světle, její současný právní vztah s EU založený na asociační dohodě se dokonce stal kampani Vote Leave inspirací.
Dohoda umožňuje sbližování právních a obchodních standardů, nezaručuje však zcela volný pohob osob. Občané EU potřebují v Albánii vízum, chtějí-li v zemi setrvat déle než 90 dní.
Tím však role Albánie v agitační kampani neskončila. Dávání této západobalkánské země za příklad ideálního uspořádání vztahů Británie s EU obratem využil opačný názorový tábor podporující setrvání v unii.
Jenže právě dávání Albánie jako příklad ideálního uspořádání vztahů Británie s EU se stalo předmětem protireakce. Labouristický poslanec Chuka Umunna se nechal vyfotit s billboardem s nápisem „Zastánci odchodu chtějí, abychom opustili jednotný trh a byli jako Albánie. Opravdu.“
.@ChukaUmunna shows that Britain is #strongerin the EU pic.twitter.com/8Pm2MMVdJD
— Stronger In Press (@StrongerInPress) 24. dubna 2016
Balkánská země ale slovy premiéra Ramy doufá, že se její kandidátský status během desetiletí promění v plnohodnotné členství v Evropské unii. Tento plán nicméně může v brzké době nabourat především hlasování o reformě albánského soudnictví, jejíž prosazení je podmínkou dalších přístupových jednání. Vládní socialisté potřebují spoléhat na hlasy opozice, protože jde o ústavní zákon.
Strany rozděluje názor na problematiku justiční nezávislosti. O složení připravované komise udělující jednotlivým soudcům prověrky by měli podle opoziční demokratické strany rozhodovat politici, nikoliv justiční samospráva.
„Udělali jsme v jednání pokrok, úplně finální dohoda ale ještě hotova není,“ řekl Rama necelé dva týdny před klíčovým hlasováním. V případě zamítnutí zákona by podle šéfky delegace Evropské unii v Albánii Romany Vlahutinové země nabrala na své cestě ke členství v EU několik let zpoždění.
| Balkán na cestě do EU |
|---|
| V různých etapách cesty do Evropské unie jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Makedonie, Černá Hora a Srbsko. Srbský premiér Aleksandar Vučić dokonce koncem června prohlásil, že navzdory výsledku britského referenda jeho země stále usiluje o uzavření přístupových jednání do roku 2019. (čtk) |
