Do třetice. Janša je novým slovinským premiérem, do křesla ho vynesly hlasy koalice

Staronový slovinský premiér Janez Janša. Funkce předsedy vlády bude vykonávat už potřetí.

Staronový slovinský premiér Janez Janša. Funkce předsedy vlády bude vykonávat už potřetí. Zdroj: ČTK

Staronový slovinský premiér Janez Janša. Funkce předsedy vlády bude vykonávat už potřetí.
Staronový slovinský premiér Janez Janša. Funkce předsedy vlády bude vykonávat už potřetí.
Staronový slovinský premiér Janez Janša. Funkce předsedy vlády bude vykonávat už potřetí.
4
Fotogalerie

Slovinský parlament potvrdil bývalého populistického premiéra Janeze Janšu novým předsedou vlády. Informovala o tom agentura STA. Výsledek hlasování se očekával vzhledem k tomu, že se Janšovi minulý týden podařilo získat ve sněmovně většinovou podporu díky koaliční dohodě jeho Slovinské demokratické strany (SDS) se třemi dalšími parlamentními stranami.

Janša v 90členném zákonodárném sboru potřeboval ke schválení svého už třetího premiérského mandátu hlasy 46 zákonodárců. V tajném hlasování ho v úterý podpořilo 52 z 84 zúčastněných poslanců, zatímco proti se postavilo jen 31 členů Státního shromáždění.

Předseda SDS, 61letý Janša, podle deníku Delo hned po hlasování složil přísahu. Nyní jej čeká vytvoření nového koaličního kabinetu a vypracování společného vládního programu, s nimiž poté předstoupí před parlament a požádá o vyslovení důvěry. Sestava Janšova týmu by mohla být hotova do poloviny března a koncem měsíce by už jeho členové mohli složit přísahu.

Poslední volby před dvěma roky vyhrála protiimigračně zaměřená SDS. Stala se sice nejsilnější parlamentní stranou, avšak neměla koaliční partnery. Spolupracovat s ní byli ochotní jen křesťanští demokraté (NSi), s nimiž ale demokraté neměli potřebnou většinu křesel.

Mandát k sestavení vlády proto tehdy dostal Marjan Šarec, jehož strana LMŠ skončila ve volbách druhá a kterému se podařilo v parlamentu vyjednat dostatečnou podporu. Vznikla koalice, do níž Šarec získal Sociální demokracii (SD), Stranu moderního středu (SMC), Stranu AB a Demokratickou stranu důchodců Slovinska (DeSUS). Tento tým mohl díky dohodnuté spolupráci počítat i s hlasy devíti zákonodárců strany Levice.

Letos v lednu ale Šarec odstoupil s poukazem na to, že menšinová vládní koalice už není schopná prosazovat schválení potřebných reformních zákonů. O rostoucích neshodách a možném pádu Šarecova kabinetu se už nějakou dobu spekulovalo. O nejisté stabilitě pětičlenné koalice, která měla jen 43 poslanců, ale hovořili pozorovatelé hned při jejím nástupu k moci.

Janša se chopil příležitosti vrátit se potřetí do křesla premiéra, v němž seděl už v letech 2004 až 2008 a 2012 až 2013. Před týdnem s ním podepsali koaliční dohodu šéfové dalších tří stran. Kromě NSi jde též o dvě strany, které před dvěma roky jít do koalice s SDS odmítaly: SMC a DeSUS. Podle všeho obě k tomu zjevně přiměly průzkumy, které naznačovaly, že by se po předčasných volbách už nemusely dostat do parlamentu.