Dudův náskok se tenčí. Vytáhl osvědčenou kartu: ochranu rodiny před LGBT

Zleva: Primátoři Prahy Zdeněk Hřib, Budapešti Gergely Karácsony, Bratislavy Matúš Vallo a Varšavy Rafał Trzaskowski

Zleva: Primátoři Prahy Zdeněk Hřib, Budapešti Gergely Karácsony, Bratislavy Matúš Vallo a Varšavy Rafał Trzaskowski Zdroj: ČTK

Kampaň před polskými prezidentskými volbami stále více připomíná agitaci před loňskými hlasováními o složení Evropského a národního parlamentu. Vítězná strana Právo a spravedlnost (PiS) se tehdy ostře vymezovala proti homosexuálům a údajné ideologii, která pode podle ní škodí polské rodině. Nyní štafetu převzal s ní spřízněný prezident Andrzej Duda usilujícící o znovuzvolení.

„Dudův tým nemá žádné nové nápady, takže se vrací ke starému schématu a děsí voliče LGBT ideologií,“ řekl webu BalkanInsight aktivista za práva sexuálních menšin v Polsku Kuba Gawron. Narážel tím na fakt, že prezidentův náskok v průzkumech slábne a jeho tým se tak snaží situaci před hlasováním 28. června za každou cenu zachránit. Podle čerstvého šetření by ve druhém kole porazil nejsilnějšího opozičního uchazeče Rafała Trzaskowského jen o necelé procento hlasů.

Je zjevné, že se prezident mobilizací svého elektorátu na venkově a zejména jihovýchodě země snaží vymezit proti svému nejsilnějšímu rivalovi. Kandidát Občanské platformy (PO) a varšavský primátor je totiž velkým zastáncem práv leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob (LGBT) a propagátorem civilních svazků homosexuálů. Zatímco Trzaskowski dříve podepsal LGBT deklaraci, Duda nyní vyrukoval s Chartou rodiny.

Jeho nedávné výroky na adresu sexuálních menšin však vzbudily mezinárodní poprask a prezident se je nyní v obavě z nežádoucích dopadů snaží mírnit. Tvrdí, že západní média jeho vyjádření překroutila. Na mítinku v Opolském vojvodství přirovnal hnutí LGBT ke komunismu.

„Snaží se nám namluvit, že to jsou lidé, a to je prostě ideologie,“ prohlásil mimo jiné. Vysloužil si za to mimo jiné kritiku místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věry Jourové.

Nešlo přitom o ojedinělý útok prezidenta či představitelů PiS na sexuální menšiny. O pár dní dřív Duda vyzval mimo jiné k zákazu školní výuky o tomto tématu. „Přestaňme naslouchat těmto idiociím o nějakých lidských právech a rovnosti. Tito lidé nejsou rovní s normálními lidmi," řekl minulý týden také člen prezidentovy volební kampaně Przemysław Czarnek.

Zastánci práv sexuálních menšin mají obavy, že neustálá vládní kampaň proti nim zhoršuje vnímání homosexuálů v zemi a jejich postavení. V Białystoku loni v létě napadli pochod homosexuálů extremisté, policie tehdy sklidila kritiku za vlažnou reakci na útoky.

Stále více obcí a územních správ vyhlašuje takvané zóny bez ideologie LGBT, tyto lokality nyní pokrývají zhruba třetinu Polska. Města deklarují, že jejich cílem je ochrana rodiny, dětí a polských škol před zahraniční indoktrinací, která na západě vede k mnohým patologiím jako jsou předčasné sexuální aktivity mladistvých, konzumace pornografie, potraty a krize rodiny.

Tyto kroky sleduje se znepokojením Brusel. Tento měsíc Evropská komise zaslala dopis vojvodstvím, které přijaly rezoluce proti propagaci LGBT. Žádá v něm ujištění, že finační prostředky z kohezních fondů nejsou v zemi používány v rozporu s unijními hodnotami.

Hlasování o prezidentovi, které je pro PiS velmi důležité kvůli prosazování vlastních reforem, přichází v době, kdy svět sčítá škody po koronaviru. Vláda neustále zdůrazňuje, že Polsko má podle prognóz odborníků šanci vyváznout z pandemie s nejmenšími ekonomickými šrámy.

Přesto je jasné, že se hospodářské problémy a nárůst nezaměstnanosti zemi zcela nevyhnou. PiS se proto snažila zabránit odkladu voleb do podzimu, kdy by se mohla krize prohloubit. Boj o volby za každou cenu však Dudovi patrně uškodil.

Nejhorší v Evropě
Podle květnového hodnocení neziskové organizace ILGA-Europe, bojující za práva homosexuálů, jsou na tom sexuální menšiny v Polsku nejhůře z celé Evropské unie. Organizace, která ve svém žebříčku hodnotí jak legislativu, tak sociální klima, zemi ocenila šestnácti procenty. Jen o něco lépe dopadlo se sedmnácti procenty Lotyšsko a s devatenácti Rumunsko. Česká republika získala 26 procent. Nejvyššího ohodnocení dosáhla s 83 procenty Malta, následují Belgie a Lucembursko s 73 procenty.