ECB včera představila zápornou sazbu -0,10 procenta (dosud nula) z vkladů v rámci balíku opatření s odůvodněním, že hodlá zažehnat nebezpečí deflace s devastujícími účinky pro ekonomiku eurozóny. Bankéři rovněž snížili základní úrokovou sazbu z 0,25 na 0,15 procenta a oznámili, že do evropského finančního systému nalijí 400 miliard čerstvých eur, a to ve dvou dávkách, v září a prosinci. Žije i hlavní naděje investorů, takzvané kvantitativní uvolňování podle amerického vzoru. ECB rovněž připravuje nákupy cenných papírů typu ABS, tedy obdobných aktiv, která stála v zámoří na počátku finanční krize.
„ECB málokdy dovede pozitivně překvapit. Dosud se jí to povedlo jen jednou, když přede dvěma lety Mario Draghi zachránil eurozónu dnes již slavnými slovy whatever it takes. Dnes se to podařilo podruhé. ECB splnila vše, co si trhy přály a očekávaly,“ uvádí David Marek z Patria Finance.
Padnou volné peníze na úrodnou půdu?
Volné peníze však v Evropě nemusejí padnout na úrodnou půdu, poptávka po půjčkách totiž zůstává napříč skeptickou Evropou velmi nízká. „Rizikem je, že banky sice budou mít více prostředků na poskytování úvěrů, ale nízká investiční aktivita v ekonomice povede ke slabé poptávce po úvěrech, takže tyto prostředky nenajdou uplatnění,“ uvádí Luboš Mokráš z České spořitelny.
Evropská centrální banka je první z velké čtyřky světových centrálních bank, která zavádí zápornou sazbu z vkladů. Doposud s tímto nástrojem na půdě starého kontinentu experimentovaly jen Švédsko a Dánsko. Zatímco stockholmští experti vyhodnotili efekty tohoto kroku jako zanedbatelné, podle Dánské bankovní asociace způsobil tento krok oslabení měny a propad ziskovosti bank. Se zavedením záporné depozitní sazby má tak Evropa zatím příliš málo zkušeností.
Podle expertů budou z balíku opatření na uvolnění měnové politiky ECB těžit zejména země na jižní periferii eurozóny. Místní trhy oslavily kroky centrální banky vzápětí po tiskové konferenci. Prapor spekulantů nesli investoři v Řecku, když aténské akcie bezprostředně po zprávě z Frankfurtu posílily o tři procenta. Dařilo se ale i trhům Španělska, Portugalska a Itálie. Naopak ceny dluhopisů mírně klesly, stejně jako společná evropská měna.
