Britská ekonomika podle nových odhadů komise zažije „výrazné zpomalení“, které v letošním roce omezí hospodářský růst na 1,3 až 1,6 procenta. Předchozí odhady počítaly s růstem 1,8 procenta.
V příštím roce by ekonomika podle nejhoršího scénáře mohla utrpět pokles o 0,3 procenta. Nejoptimističtější scénář komise naopak počítá napřesrok s růstem o 1,1 procenta. Podle dřívějších odhadů měla ekonomika vykázat růst o 1,9 procenta.
Výsledek červnového referenda podle komise „ovlivní nejen Spojené království, ale také zbytek ekonomiky EU, a to několika způsoby, zejména prostřednictvími nejistoty, investic, obchodu a migrace“.
Komise odhadla, že hospodářský růst v eurozóně letos mírně zvolní a bude činit 1,5 až 1,6 procenta. V příštím roce komise očekává další zpomalení, a to na 1,3 až 1,5 procenta. Květnové prognózy komise předpokládaly, že růst ekonomiky eurozóny letos dosáhne 1,6 procenta a napřesrok zrychlí na 1,8 procenta.
Komise dnes nicméně upozornila, že hodnocení hospodářských dopadů brexitu by se mohlo změnit, vzhledem k tomu, že výsledek referenda vytvořil mimořádně nejistou situaci.
Bank of England sazby nesnížila
Britská centrální banka minulý týden překvapivě nepodpořila ekonomiku snížením úrokových sazeb, jak očekávaly finanční trhy. Hlavní ekonom centrální banky Andrew Haldane ale prohlásil, že příští měsíc bude nutné měnovou politiku uvolnit, což by mělo předpokládané zpomalení hospodářského růstu zmírnit.
Britský ministr financí Philip Hammond dnes řekl, že centrální banka bude první, kdo učiní kroky s cílem pomoci ekonomice překonat šok způsobený brexitem. Případná rozpočtová opatření na podporu ekonomiky by podle něj přišla až později. „První reakcí na takový typ šoku musí být měnová reakce, kterou uskuteční Bank of England,“ řekl podle agentury Reuters ministr.
Hammond, který se funkce ministra financí ujal teprve minulý týden, odmítl sdělit, zda bude pokračovat v plánech svého předchůdce George Osbornea na další snižování daňové zátěže podniků. Řekl, že své rozpočtové plány představí na podzim.
