Během první vlny pandemie měli ekonomové sklony odhadovat škody dramatičtěji, než ve skutečnosti byly. Zároveň věřili v poměrně rychlé zotavení, nejprve ve tvaru písmene V, později alespoň ve tvaru U. Svízelná letošní zima provázená v Evropě přísnými lockdowny však optimistické výhledy zchladila. Na růst v Americe a Číně sázejí experti více.
„Základní scénář, který předpokládá, že pandemie ve druhé půli roku 2020 ustoupí, počítá s růstem globální ekonomiky v roce 2021 o 5,8 procenta,“ psal loni v dubnu ve své prognóze Mezinárodní měnový fond. Přestože se předpoklad nenaplnil, nevidí organizace důvody k výrazné korekci předpovědi.
V lednu odhadla letošní globální růst na 5,5 procenta, nyní je optimističtější. „Objevují se vyhlídky na silnější oživení. A to díky dalším fiskálním stimulům, především v USA, a širší proočkovanosti,“ uvedl v závěru minulého týdne představitel fondu Geoffrey Okamoto s tím, že se to odrazí na očekávaném dubnovém výhledu.
Rychlé vakcinace, předpoklad zotavení
Zajímavé bude sledovat čínskou prognózu fondu. Hospodářství asijské velmoci se podle Okamota už v mnoha směrech plně zotavilo, domácí poptávka ale zatím zaostává za státními investicemi. Expert MMF navíc varuje před rostoucí propastí mezi vyspělými a méně vyspělými ekonomikami. Pro Česko bude zajímavý především výhled Německa, který v lednu zaostal za očekáváním z loňského dubna o 1,7 procentního bodu.
OECD jednoznačně spojuje hospodářské zotavení s rychlostí vakcinace. „Široce rozšířené očkování je nejlepší cestou, jak umožnit, aby ekonomiky a zaměstnanost rostly,“ uvedla nedávno. Organizace předvídá očkovacím premiantům USA a Británii letošní růst o 6,5, respektive 5,1 procenta. V případě eurozóny hovoří o 3,9procentním tempu, u Německa jen o tříprocentním.
Pesimističtější jsou k evropskému vývoji také ekonomové z Goldman Sachs, Barclays či ING. „Prognózy eurozóny jsme dosud stavěli na předpokladech postupného uvolňování lockdownů v březnu. Na to můžeme zapomenout,“ citoval The Financial Times Carstena Brzeského z ING. Dodal, že finanční skupina očekává snížení ekonomiky eurozóny v prvním čtvrtletí o 1,5 procenta, zatímco dříve předpokládala pokles o 0,8 procenta.
Nečekaná odolnost německého průmyslu
Otázkou zůstává, proč se ekonomové před rokem domnívali, že pandemie v roce 2020 napáchá na hospodářství USA, eurozóny i Číny více škod, přestože někteří ani nevěřili v příchod podzimní vlny. Příčin zřejmě bude řada. Lepší než očekávaný výkon eurozóny byl dáván do souvislosti s odolností německého průmyslu. V severským zemím se hovořilo o vysoké důvěře v sociální stát a s ní související odvaze utrácet.
David Choi z Goldman Sachs vysvětlil loňské příliš pesimistické prognózy týkající se USA nižším dopadem na sektor služeb. „Prozatímní data ukázala, že velmi vysoká úroveň šíření viru se nakonec může do celkové aktivity promítnout překvapivě málo,“ podotkl podle CNBC.
Katastrofický scénář pro cestovní ruch vyšel
Od počátku se správně předpokládalo, že koronavirus dopadne na různá odvětví zcela odlišně. Za zvlášť ohrožené považovali nejen odborníci všechny služby související s turistikou, cestovními kancelářemi a dopravou počínaje a hotely a bary konče. Globální letecká osobní doprava se loni skutečně propadla o 66 procent, a utrpěla tak nejprudší pokles v historii. Podobným tempem poklesl loni počet zahraničních turistů v Evropě, což dopadlo tvrdě hlavně na jihoevropské země.
Vyšla i předpověď na růst objemů prodeje zboží a služeb přes internet, zájmu o elektroniku, výživové doplňky, sportovní vybavení či hračky – zkrátka všechny produkty, které doma uvěznění lidé potřebují nejen k práci, ale také k zábavě. Některá odvětví, například módní průmysl, však nedokázala přechodem do on-line světa zcela nahradit tržby ušlé kvůli zavřeným obchodům. Nedařilo se tak prodávat zejména dražší formální oděvy.
Nájmy v Praze klesaly, ceny nemovitostí ne
V Česku se zatím nenaplnila loňská jarní očekávání mohutného boomu práce na home office. Vláda a experti měli v posledních měsících spíše problémy přimět firmy, aby umožňovaly práci z domova. Někdy se tomu brání i samotní zaměstnanci, kteří se cítí po měsících opatření osamělí. Zcela doma ve druhém březnovém týdnu pracovalo podle průzkumu 18 procent pracujících, částečně devět procent.
„Na pracoviště stále alespoň částečně dochází kolem sedmdesáti procent pracujících. Při první vlně to bylo jen 50 až 60 procent pracovně aktivních v důsledku vyšší míry práce z domova, ale také pracovních neschopností,“ uvádí platforma Život během pandemie, která podobné trendy sleduje.
Jen částečně vyšel předpoklad poklesu cen nemovitostí v Praze. Zatímco nájmy šly skutečně dolů v důsledku zvýšení nabídky o byty dříve určené ke krátkodobému pronájmu pro turisty, pořízení nemovitosti vyjde ještě dráž než před pandemií. Přispívá k tomu nedostatek nemovitostí, levné hypotéky a snaha Čechů jistit se před očekávanou inflací.
| Prognózy růstu vybraných HDP v roce 2021 (v procentech) |
Čína 7,8 USA 6,5 Francie 5,9 Svět 5,6 Británie 5,1 Eurozóna 3,9 Německo 3,0 Japonsko 2,7 Rusko 2,7 Česko 1,5* Zdroj: OECD - březen 2021, *odhad z prosince |
| Češi a home office (v procentech) |
plně z domova částečně z domova konec března 2020 22 10 konec září 2020 9 8 začátek listopadu 2020 16 9 polovina ledna 2021 14 8 polovina března 2021 18 9 Zdroj: Život během pandemie |
