Koronavirové předpovědi: Které se naplnily? A které selhaly? | E15.cz

Bilance covidových prognóz: Selhaly katastrofické předpovědi i sázky na kolektivní imunitu

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Rok poté, co v Česku zemřeli na koronavirus první lidé, je zřejmé, že mnohé tehdejší předpovědi zcela selhaly. Nástup pandemie obnažil globální nepřipravenost na krizi tohoto typu. Světoví lídři často nevěděli, na koho se obrátit. Odborného a informačního vakua využili hlasití šiřitelé nepodložených, ale atraktivních teorií, které si snadno našly cestu do médií. Výsledkem je chaos a v některých zemích ztráta důvěry obyvatel ve schopnosti státu.

Nenaplněných prognóz vznikla řada a některé z nich se zřejmě podepsaly na zbytečně promarněných životech. Politickou kariéru amerického exprezidenta Donalda Trumpa patrně stálo slavné tvrzení, že virus zmizí a s ním spojený poměrně lehkomyslný přístup k pandemii. „Jen klid. Odejde to pryč,“ hlásal loni v březnu a v následujících měsících.

V USA přitom na nemoc zemřelo přes půl milionu lidí a křivka aktivních případů se zlomila až počátkem února pravděpodobně vlivem masivního očkování. Na Trumpovu obranu je ale nutno říct, že tuto teorii razila i část vědců. Zřejmě se inspirovali příbuzným virem vyvolávajícím syndrom SARS, jenž skutečně zmizel.

Ani kolektivní imunita, ani miliony mrtvých

Dalším neslavným přístupem se stala sázka na rychlé získání kolektivní imunity. Zpočátku chtěla jít touto cestou Británie, ale premiér Boris Johnson nakonec zatáhl za brzdu. Oči všech zastánců promořování se pak upřely do Švédska, kde epidemiolog Anders Tegnell věřil, že obyvatelé Stockholmu si do pozdního loňského jara stádní imunitu vybudují.

„Naše modely ukazují na květen,“ pravil v počátcích pandemie. „Ve společnosti nyní nevidíme znaky imunity, která by brzdila infekci,“ připustil ale v listopadu. Na přelomu roku země čelila nové vlně, při které zemřelo více lidí než na jaře. Ovšem i tak je na tom Švédsko s třinácti tisíci mrtvými statisticky daleko za Českou republikou, přestože má zavedlo mnohem mírnější omezení. Představy o přirozeném budování imunity nakonec tak jako tak začaly blednout se zprávami o nových mutacích a reinfekcích.

Na druhém pólu těchto scénářů byly ty silně katastrofické. Nejznámějším se stal model matematika a epidemiologa Neila Fergusona, jenž Johnsona loni v březnu varoval, že bez lockdownu zemře do konce léta na půl milionu Britů. Úmrtí měla kulminovat v červnu. Pro Spojené státy předvídal katastrofický model 2,2 miliony obětí. Jelikož obě země restrikce zavedly, nelze prognózy ověřit. Model samotný ale posléze čelil vážné kritice, podle které je nespolehlivý.

Remdesivir se nestal magickým všelékem

Ani rok od počátku pandemie neexistuje spolehlivý, univerzální lék proti koronaviru. V první loňské vlně se naděje světa upínaly k antivirotikům, především k remdesiviru. Doteď sice schází spolehlivá data o jeho účinnosti, ale jisté je, že velká očekávání se nenaplnila. Nyní je trend používat přípravky obsahující monoklonální protilátky. Beznaděj vrhá lékaře i jedince do testování již existujících léků na jiné choroby, ovšem ani na tomto poli se zatím nedá hovořit o průlomu.

Také vývoj vakcín šel poměrně překvapivou cestou. Z největších výrobců očkovacích látek se dokázal pouze Pfizer plně chopit příležitosti, zatímco farmaceutičtí giganti, jako jsou GlaxoSmithKline, Merck a Sanofi, zatím neuspěli či už boj úplně vzdali. Příčinou úspěchu konsorcia Pfizer/BioNTech a Moderny je poměrně odvážná sázka na mRNA vakcíny.

Experti čekali vakcíny později

Před pandemií nebyl žádný preparát na principu mRNA schválen a záměr dostat takovou vakcínu do dvanácti až osmnácti měsíců do oběhu se některým firmám i řadě expertů ještě loni pozdě na jaře zdál příliš smělý. Přesto vyšel s pohodlnou časovou rezervou a Pfizer je nyní považován za Mercedes mezi vakcínami. Dalším, i když trochu kontroverzním vítězem je AstraZeneca, která před příchodem koronaviru nenabízela žádnou konvenční vakcínu.

„Ti, kdo se do toho vrhli, nebyly velké vakcinační společnosti. Byly to firmy, jež se zabývaly urychlením svých technologií,“ řekl listu The Financial Times expert na očkování Peter Hotez z Baylor College of Medicine. Lídři na trhu se zřejmě přespříliš spoléhali na své metody a nechtěli zasahovat do duševního vlastnictví konkurentů.

Pro jednotlivé státy bylo každopádně loni na jaře těžké vsadit na své koně, uzavřít s nimi smlouvy a napřít finance do jejich výzkumu. Evropský vakcinační premiant Británie slaví úspěch s AstraZenecou, jinak má ve svém portfoliu poměrně malé zastoupení látky od Pfizeru a žádnou Modernu.

EU podepsala smlouvu s Pfizerem až v listopadu, zatímco USA si objednávaly stovky milionů dávek už v létě. Nyní bývá také kritizován unijní centrální nákup. Nicméně na jaře, v době nedostatku ochranných pomůcek a přetahované o ně, se tento postup jevil jako dobrý nápad.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video