Ruské diamanty dlouho unikaly unijním postihům, ze sankčních balíčků několikrát záhadně na poslední chvíli zmizely. Nyní by ale na ně v rámci dvanácté várky trestů za agresi na Ukrajině podle několika médií měl dopadnout zákaz. Belgie s centrem světového obchodu s těmito drahými kameny v Antverpách po téměř dvou letech války ustupuje. Důvodem je vznik kontrolního mechanismu ve spolupráci se zeměmi G7, který má zabránit dovozu ruských drahokamů zpracovávaných ve třetích zemích.
Diamanty patří vedle jaderného byznysu k posledním velkým ruským exportům, na které zatím nedopadly postihy. V sedmadvacítce jsou celé měsíce citlivou záležitostí, po jejich zahrnutí na černou listinu opakovaně volaly východní členské země i Ukrajina. Nyní vše nasvědčuje tomu, že Evropská unie se připojí ke Spojeným státům a dovoz ruských kamenů zakáže. „Balíček má za cíl snížit zbývající příjmy, které Rusko čerpá z vývozu diamantů do Evropy a jejím partnerům,“ citoval web Euronews vyjádření Evropské komise.
Průlom zřejmě nastal minulý týden, kdy se podařilo záležitost vyřešit na setkání ministrů zahraničí skupiny G7. „Aby se EU jednomyslně vyslovila pro zákaz obchodu s diamanty, požadovaly některé členské státy, aby G7 zákazu poskytla, řekněme, politické krytí,“ uvedl po jejím skončení šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Narážel tím patrně na Belgii, pro kterou je diamantový byznys důležitý a její politická reprezentace byla v této záležitosti dlouho nejednotná.
Ruský býval každý čtvrtý diamant
Přes antverpskou diamantovou čtvrť o rozloze zhruba kilometr čtvereční projde 85 až 90 procent všech světových surových diamantů. Před válkou každý čtvrtý pocházel z Ruska. V roce 2021 dovezla Belgie ruské drahokamy v hodnotě 1,8 miliardy eur, loni se tento import snížil na 1,4 miliardy.
Klesající trend letos zrychlil, do Antverp v prvním pololetí mířily vzácné minerály z válčící země už jen za 288 milionů eur. Kvůli spletitému a neprůhlednému řetězci dodavatelů však není jasné, kolik se jich do Belgie dostává nepřímo, například přes Indii, kde se v současnosti brousí a leští devadesát procent světových diamantů.
Antverpský obchodník s diamanty Thierry Tugendhaft nedávno Reuters popsal, jak mu hned v prvních týdnech po invazi na Ukrajinu zvonil telefon s dotazy od význačných klenotníků z Paříže. Chtěli, aby jim přestal dodávat kameny ruského původu, které přitom díky vysoké kvalitě tvořily polovinu jeho nabídky.
„Přechod byl docela rychlý. Zatímco jsme ještě nakupovali z Ruska, už jsme jednali s Kanadou,“ vysvětlil. Právě tam dnes jeho společnost T. Diamonds nakupuje osmdesát procent těchto drahých kamenů, zbytek vozí z afrických zemí včetně Lesotha, Jižní Afriky a Botswany.
Ne všem se tak rychle podařilo sehnat náhradu. Problém měli zejména menší obchodníci příliš závislí na ruských diamantech. Někteří museli své obchodování s kameny přerušit, protože evropské banky by nezafinancovaly jejich ruské dodávky.
Belgičtí diamantoví byznysmeni se dlouho báli přímých sankcí. Tvrdili, že poškodí hlavně Antverpy a na Moskvu nebudou mít tak velký dopad. Podotýkali, že si Rusko najde jiné cesty, jak dostat diamanty do světa, mimo jiné přes Dubaj. Antverpské světové diamantové středisko (AWDC), které celé odvětví reprezentuje, už dříve argumentovalo, že zákaz importu ruských kamenů by ohrozil deset tisíc pracovních míst, čtyři tisíce přímo a zbytek nepřímo.
Poukazovalo také na to, že nejde jen o diamanty do klenotů a že nepromyšleným zákazem by mohly utrpět hlavně některé specializované oblasti, například výroba očních skalpelů.
Belgie strážkyní diamantové brány
Pro Belgii se záležitost také stala reputačním problémem. Více než devadesát procent ruských diamantů, které tvoří přes pětinu světové produkce, těží jediná společnost, polostátní Alrosa. Za první polovinu letošního roku vykázala tržby ve výši 1,9 miliardy dolarů. „Existuje přímá souvislost mezi nákupem ruských diamantů a financováním války na Ukrajině,“ upozornil pro BBC Filip Reyniers z Mezinárodní služby pro mírové informace (IPIS), výzkumného ústavu se sídlem v Antverpách.
„Ruské diamanty se staly symbolem války a porušování lidských práv,“ připustil v září i belgický premiér Alexander De Croo. Kreml podle odborníků potřebuje nutně prostředky na vedení agrese, a tak prodává diamanty levněji než dříve. A někteří obchodníci toho údajně využívají a nakupují zboží od Alrosy tajně.
Belgický problém by teď měl vyřešit nový globální standard pro certifikaci surových i broušených diamantů, který by všem obchodníkům umožnil identifikovat drahokamy ruské produkce. Padlo přitom několik návrhů od různých aktérů. Plán, který měli možnost vidět novináři Financial Times, předpokládá, že by se Belgie stala jakousi „strážkyní brány“ pro ověřování diamantů neruského původu vstupujících do zemí G7.
Zaznívají hlasy, že země by tím mohla získat výhodu nad svými konkurenty, proto se nakonec rozhodla v otázce sankcí ustoupit. Certifikační plány kritizují především africké státy. Podrobnosti sankcí se však teprve budou ladit. Předpokládá se, že by mohly začít platit od začátku příštího roku, zákaz obchodu by ale nejspíš nabíhal postupně v několika fázích.
