Saúdská Arábie se už měsíce snaží zvýšit ceny ropy na globálním trhu, daří se jí to však vždy jen přechodně. Po krátkém období strachu z dalšího vývoje na Blízkém východě surovina zlevnila a vrátila se na letní úroveň. Rijád zřejmě zareaguje tím, že prodlouží těžební škrty o další měsíce. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) přitom uvedla, že ani obavy o vývoj světové ekonomiky nesnižují silnou poptávku po ropě.
Analytici před několika týdny očekávali, že ropa by do zimy mohla vyšplhat na sto dolarů za barel. Realita je však opačná. Zatímco koncem září se surovina této úrovni blížila a v říjnu po krátkém propadu zdražila v důsledku teroristického útoku hnutí Hamás na Izrael, nyní se ropa typu Brent prodává těsně nad osmdesáti dolary za barel.
„Zdá se, že se trh přesouvá od geopolitiky řízené strachem k tvrdým faktům,“ řekl Bloombergu minulý týden analytik Norbert Ruecker z banky Julius Baer. „Přestože si obchodníci uvědomují, že existuje zvýšené riziko, nevedlo to příliš k preventivním nákupům,“ komentoval situaci pro The New York Times i Richard Bronze z londýnské analytické společnosti Energy Aspects.
Írán nadále čile obchoduje se svou surovinou
Další experti zdůrazňují, že i když jsou boje v Izraeli intenzivní, měly dosud jen malý dopad na dodávky ropy. Prozatím se nezhmotnily ani obavy z uzavření Hormuzského průlivu, který je z hlediska ropného obchodu strategický, ani z útoků na saúdskoarabskou těžební infrastrukturu. A Washington navzdory tlaku jestřábů stále nezpřísnil postihy íránského ropného sektoru, i když je Teherán považován za blízkého spojence Hamásu a Hizballáhu. Írán tak čile obchoduje s Čínou, v říjnu tam zřejmě vyvezl rekordní množství ropy.
Za předchozím zdražováním ropy však nebyly pouze obavy z eskalace napětí na Blízkém východě. V září ho vyvolalo oznámení Saúdské Arábie, že hodlá až do konce roku pumpovat na trhy o milion barelů denně méně. Přední těžař se tak snažil získat do rozpočtu více prostředků na své modernizační projekty. Útlum produkce o tři sta tisíc barelů denně ohlásilo tehdy i Rusko.
A nyní se očekává, že Rijád bude v dobrovolných škrtech nejspíš pokračovat. Energy Aspects odhaduje, že tuto politiku bude uplatňovat přinejmenším v prvním čtvrtletí příštího roku, možná i celý půlrok. Saúdskoarabský ministr energetiky princ Abdalazíz bin Salmán si před pár dny stěžoval, že za pokles cen mohou spekulanti. Někteří aktéři na trhu podle něj nepochopili, že sezonní vzestup vývozu nesouvisí se stavem produkce ropy.
Energetická agentura zvýšila odhad růstu poptávky
Ministr zdůraznil, že poptávka po ropě zůstává silná a toto tvrzení tento týden podpořila i zpráva IEA. Agentura tvrdí, že globální zájem o ni letos stoupne o 2,4 milionu barelů denně. V říjnu přitom odhadovala přírůstek o 2,3 milionu barelů. Odhad růstu poptávky na příští rok zvýšila na 930 tisíc barelů denně z dříve předpokládaných 880 tisíc. Skupina těžařů OPEC pro letošek předpokládá podobný nárůst jako IEA, její odhad pro příští rok je však výrazně vyšší.
Hlavní nejistotou je čínská spotřeba, která má velký vliv na světové ceny ropy. Energetická agentura podotýká, že v září poptávka asijské velmoci vzrostla na další rekord a to 17,1 milionu barelů denně. Země tak podle ní bude celkově hlavním tahounem letošní poptávky. Na druhou stranu se však v poslední době objevují zprávy o útlumu zájmu čínských rafinerií, které čelí poklesu zisků z výroby paliv a vysokým nákladům na dopravu.
Otázkou také je, jak se bude dařit nahrazovat saúdský výpadek produkce. Prozatím s tím pomáhá zejména růst těžby ve Spojených státech a v Brazílii. V říjnu se v USA dostala na rekordních 13,2 milionu barelů denně a předpokládá se, že by letos mohl být překonán i maximální celoroční průměr. Bílý dům je přitom pod velkým tlakem. Na jednu stranu čelí kritice za to, že se za prezidenta Joea Bidena dobývá více ropy než v éře Donalda Trumpa. Na druhou ji těžaři a republikáni kritizují za kroky, které podle nich povedou k útlumu produkce v budoucnosti.
Federální soud tento týden nařídil Bidenově administrativě prodat do 37 dní práva na těžbu v Mexickém zálivu. Ekologové přitom proti aukci brojili kvůli ochraně velryb. „Mexický záliv hraje zásadní roli při udržování dostupné a spolehlivé americké produkce energie,“ pochvaloval si rozhodnutí Ryan Meyer z petrolejářské asociace API. Má jít však o poslední aukci na mořskou těžbu do roku 2025.
Dodávky plynu do Evropy zůstanou napjaté
Washington v říjnu uvolnil sankce na venezuelský ropný průmysl výměnou za příslib dodržení několika podmínek při pořádání prezidentských voleb v příštím roce. Přesto vývoz suroviny ze země v uplynulém měsíci klesl kvůli potížím v těžebním odvětví. Předpokládá se tak, že oživení venezuelského obchodu s ropou nějakou dobu potrvá.
Zmírnění obav z vývoje na Blízkém východě má dopady i na obchod se zemním plynem. Společnost Chevron v pondělí uvedla, že obnovila dodávky z naleziště Tamar, které Izrael nařídil uzavřít kvůli bezpečnostním rizikům po říjnových útocích. Očekává se tak, že tok plynu do Egypta se příští týden vrátí na předválečnou úroveň. Izraelský plyn směřuje do LNG terminálů v sousední zemi a jeho část zpravidla i do Evropy. Káhira však nyní vyhodnocuje, zda export obnoví, protože domácí spotřeba je vysoká. Některé zdroje Bloombergu tvrdí, že by ho mohla uvolnit na přelomu roku.
Evropské zásobníky jsou před příchodem nejchladnějších měsíců téměř plné. Zaznívají však varování, že je potřeba, aby zůstaly v dobré kondici i na konci topné sezony, jelikož dodávky plynu na kontinent zůstanou nadále nejisté.
Šéf francouzského energetického gigantu TotalEnergies Patrick Pouyanné tento týden prohlásil, že situace na trhu bude napjatá, dokud se Evropa nedočká nových zdrojů suroviny. Společnost v říjnu uzavřela dlouholetou LNG smlouvu s Katarem, první zásilky však Francie obdrží až v roce 2026. Podobného názoru je i vedoucí plynové divize italské firmy ENI Cristian Signoretto. „Evropa je na letošní zimu dobře připravena, ale pokud bude velmi chladno, může dojít k určité cenové nestabilitě,“ řekl novinářům.
