Ačkoliv Západ poslal na Ukrajinu vojenské vybavení v hodnotě desítek miliard eur, stále to není dostatečné množství. Proto se instituce a státy Evropské unii nyní snaží přijít na mechanismus, díky kterému by mohly zajistit větší přísun financí pro ukrajinskou armádu. Ve hře je v současné chvíli také nástroj, který EU využila při nákupu vakcín během covidové pandemie.
Nový zdroj financování chtějí evropské instituce využít na záruky odbytu pro evropský zbrojní průmysl. „Potřebujeme novou injekci, aby se dal obranný průmysl do pohybu. Realita překonala současný systém,“ uvedl anonymní diplomatický zdroj pro list Financial Times, který o záměru informoval.
V praktické rovině se uvažuje o tom, že by byly armádní zakázky předfinancované nejprve ze společného víceletého finančního rámce pro období 2021 až 2027, tedy z unijní obdoby rozpočtu. V současném víceletém rámci je jeden bilion eur plus dalších 750 miliard eur ve formě mimořádného nástroje Next Generation EU.
EU by tak využila podobný princip jako v případě společného nákupu vakcín, kdy úvodní platby hradila ze společného finančního balíčku a členské státy až posléze zaplatily paritní částky. Farmaceutičtí výrobci tak měli záruky velkých a složitých objednávek vakcín. Podobně by to nyní mohlo fungovat i v případě zbrojního průmyslu, který by díky tomu mohl navýšit kapacity.
„Mohli bychom například přemýšlet o předběžných dohodách o objednávkách, které by umožnily zbrojnímu průmyslu investovat do výrobních kapacit, aby byly rychlejší a zvýšil se tak objem výroby,“ uvedla na minulý týden na mnichovské bezpečnostní konferenci šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Toto nejsou normální časy, ale naopak zažíváme mimořádné období. A proto bychom měli přemýšlet o mimořádných opatřeních a postupech,“ vysvětlila svůj postoj.
Pro Ukrajinu jsou nyní klíčové zejména dodávky munice, nicméně evropští zbrojaři nejsou v současné době schopni dodávat potřebný objem. „Válka na Ukrajině spotřebovává enormní množství munice a vyčerpává spojenecké zásoby,“ uvedl nedávno generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Současné tempo ukrajinských výdajů na munici mnohonásobně převyšuje naše současné tempo výroby. To dostává náš obranný průmysl pod tlak,“ myslí si bývalý norský premiér.
V současné době není známo, zda má princip společného financování podporu členských států, ministři zahraničí by o tom dle Financial Times měli jednat až na začátku března. Nicméně je pravděpodobné, že nějaký způsob, jak zefektivnit financování pomoci ukrajinské armádě, zřejmě bude muset Evropa najít v každém případě. „Bude třeba najít nějaký dlouhodobý kompenzační mechanismus... a rozpočet EU je velkým kalibrem. Tím největším,“ uvedl další zdroj listu.
Objevují se ovšem i další alternativní návrhy, jak financovat ukrajinskou obranu proti Rusku. Například francouzští politici Nathalie Loiseau a Benjamin Haddad navrhují zřízení speciálního evropského fondu, který by přímo platil za objednávky armádního vybavení pro Ukrajinu. Podobný fond funguje právě ve Francii.
Důležitým faktorem také je, že po roce války byl téměř vyčerpán Evropský mírový nástroj, což byl mimorozpočtový fond o objemu 5,5 miliardy eur. Ten měl ovšem původně vydržet na celé sedmileté období, na konci loňského roku ovšem byl z 86 procent vyčerpán, a proto se zároveň členské státy dohodly na navýšení o další dvě miliardy eur. Mimo armádní pomoc EU poskytla Ukrajině i další finanční prostředky, například v září loňského roku schválily členské státy půjčku 18 miliard eur, která má desetiletý odklad splácení.
