V severomakedonském Skopje se jedná o budoucnosti vztahů Srbska a Kosova. Srbský prezident Aleksandar Vučić se v sobotu setká s kosovským premiérem Albinem Kurtim nad návrhem EU na normalizaci vzájemných vztahů, který nepočítá se srbskou správou nad částí území Kosova a dlouhodobě je předmětem jednání mezi Srbskem, Kosovem a EU. Dění na Balkáně se teď dostává pozornosti i kvůli pasivitě Srbska vůči válce na Ukrajině nebo jeho vazbám na Čínu a Rusko.
Návrh by měl zavázat zúčastněné strany k nevyostřování situace a zabránit vzájemnému blokování vstupu do mezinárodních organizací. Dalším bodem je například uznávání kosovských dokladů srbskými autoritami.
„Navržená dohoda se dotýká dvou klíčových oblastí, v nichž jsou současní lídři Srbska a Kosova dlouhodobě zcela neochotni ustoupit a budují na nich svou vnitropolitickou pozici. Přinesla by zaprvé de facto uznání Kosova ze strany Srbska a odblokování jeho vstupu do mezinárodních organizací a zadruhé by zavázala Kosovo k implementaci dřívějších smluv včetně ustanovení Společenství srbských obcí,“ tvrdí Barbora Chrzová z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.
Podle regionálního média N1info zřejmě Vučić plán nebude implementovat, protože by dle N1 znamenal otevření cesty Kosova do OSN. Tato protikosovská rétorika se setkává i s rostoucím srbským euroskepticismem a činí unijní snahy na urovnání poměrů v zemi s kandidátským statusem komplikované.
V lednu Vučić dle serveru Politico uvedl, že Srbsko již „není nadšené“ ze vstupu do EU, a ohradil se proti kritikům Vladimira Putina, což koresponduje s dosavadním nepřipojením Srbska k unijním protiruským sankcím a s dostupností země pro Rusy, kteří do Bělehradu stále přilétají v bezvízovém režimu.
Mnohostrannost zahraničních vazeb srbské vlády a veřejných nálad vůči zásadním globálním hráčům jsou jedněmi z faktorů, které vrhají na výsledek blížícího se jednání mezinárodní pozornost. Možné rozhodnutí implementovat plán EU by bylo prounijním krokem v kontextu dlohodobě rostoucích srbských vztahů s Čínou a Ruskem.
Údaje z průzkumů veřejného mínění The Balkan Barometer ukazují, že pouze 38 procent respondentů vnímá vstup do EU jako pozitivní, 22 procent očekává, že by měl na Srbsko negativní vliv a 36 procent ho vidí jako bezvýznamný. Až 41 procent respondentů předpokládá, že Srbsko do EU vůbec nevstoupí, ačkoli je již 13 let kandidátským státem. Podle srbské státní mediální analýzy je přístup veřejnosti k tématům EU převážně neutrální, negativní nebo kritický.
Navzdory zdrženlivosti Vučiće schválila EU v únoru grant pro Srbsko v hodnotě 600 milionů eur a asistenční balíček o 2,2 miliardy eur pro podporu transformace státu, která je nutná pro vstup do EU. Toto gesto je kritizováno kvůli nejasnému srbskému směřování například nizozemským socialistickým europoslancem Thijsem Reutenem, který tvrdí, že Vučić EU využívá jako „osobní bankomat“.
Přesto však západoevropská média jako The Guardian častěji zmiňují zvýšení angažmá EU v regionu jako nutný krok pro stabilitu Evropy a návrh prezentují jako jednu z cest, jak přiblížit EU Srbsku. V posledních deseti letech se stala zásadním hráčem v zemi i Čína, která využívá absence unijních omezení v zemi a úspěšně nabízí Srbsku nízkoúročené půjčky na infrastrukturní projekty. Výdělečnost těchto projektů je nízká a očekává se, že povedou k prohlubování vztahů s Čínou na několik dalších dekád.
Protože jsou čínské banky, které poskytují tyto půjčky, státní, vytváří se i vztah mezi čínskou a srbskou vládou, který vede k rozšíření čínského vlivu v zemi. The Balkan Barometer uvádí i názor veřejnosti na to, s jakým regionem by mělo Srbsko navázat hlubší ekonomické vztahy: 57 procent odpovědí bylo pro EU, ale celých 47 procent pro Rusko a 41 procent pro Čínu. Respondenti si přitom mohli vybrat více možností.
