Napětí na Balkáně roste. Kosovský premiér požádal o pomoc jednotky NATO

Kosovští policisté hlídkují v oblasti v severní části etnicky rozděleného města Mitrovica

Kosovští policisté hlídkují v oblasti v severní části etnicky rozděleného města Mitrovica Zdroj: Reuters

V Kosovu se v posledních dnech vyhrocuje napětí mezi tamními Srby a Albánci. Ozbrojení srbští demonstranti o víkendu zablokovali silnice v severním Kosovu a stříleli na policii. Protest vyvolalo sobotní zatčení bývalého policisty srbského původu. Kosovský premiér Albin Kurti v reakci na protesty požádal mírové jednotky NATO, aby zasáhly a sjednaly v zemi klid, píše BBC a CNN. Srbský prezident Aleksandar Vučić chce zase do oblasti vyslat vlastní ozbrojené složky.

V sobotu pozdě v noci se kosovská policie dostala pod palbu srbských demonstrantů v okolí hranic se Srbskem. Napětí mezi balkánskými státy, které vyvolal spor o poznávací značky, už sílí několik měsíců. Kosovo minulý týden posílilo obranu v regionech, kde žijí etničtí Srbové, píše BBC. Premiér Kosova Kurti popsal demonstranty jako „zločinecké gangy“ a vyzval mírové jednotky NATO, které se v oblasti nacházejí, aby zasáhly a sjednaly klid, uvádí CNN.

Bývalý srbský policista, kterého v sobotu zatkli, byl obviněn ze spáchání teroristických činů a útoku na ústavní pořádek. Zatčený policista je jedním z 600 etnických Srbů, kteří v listopadu rezignovali na své funkce poté, co kosovské úřady zavedly, že místní Srbové musejí vyměnit své poznávací značky z dob před válkou za ty kosovské.

To se zhruba 50 tisícům srbských obyvatel Kosova nelíbilo, jelikož neuznávají jeho nezávislost. V severní části země má navíc Priština (hlavní město Kosova – pozn. red.) jen omezený vliv a zákon o zavedení jednotných značek byl pokus o prosazení kosovských pravidel i v těchto oblastech.

Podle srbského prezidenta Vučiće policie v sobotu porušila mírové dohody, které mezi sebou Kosovo a Srbsko drží od roku 2013. Uvedl, že má v plánu požádat mírové jednotky NATO o povolení vyslat do oblasti srbskou policii a vojáky. Přiznal ale, že šance na úspěch s touto žádostí je malá, píše BBC. Vučić navíc v neděli uvedl, že Srbsko požaduje propuštění všech zatčených Srbů, ale také usiluje o zmírnění napětí v regionu.

„Vždy, když si myslíme, že je všechno v pořádku, objeví se nějaký nový problém,“ řekl Vučić. 

Právě ve chvílích, kdy vzrůstá napětí mezi oběma státy, hrají mírové jednotky NATO zásadní roli. Nemusejí přitom dělat nic zásadního, samotná přítomnost čtyř tisíc vojáků stačila k tomu, aby se za posledních 20 let předešlo větším problémům. Srbské úřady spoléhají na jednotky NATO, že zajistí bezpečnost jejich obyvatelům. A i přesto, že se napětí vyostřuje, Srbsko si nedovolí do Kosova vyslat vlastní jednotky, protože si uvědomuje, že provokovat státy NATO není dobré, píše BBC. O dohodu mezi oběma státy se bude snažit i Evropská unie.

Kosovo později souhlasilo s odložením rozhodnutí ohledně poznávacích značek a Bělehrad (hlavní město Srbska – pozn. red.) uvedl, že přestane vydávat nové srbské registrační značky aut.

Kosovo podá žádost o vstup do EU

Kosovo navíc plánuje v nadcházejících dnech formálně podat žádost o vstup do Evropské unie, a to ve snaze ukázat evropským státům, že to s přibližováním k Západu myslí vážně. „Jsme připraveni uvést Kosovo na novou trajektorii,“ řekl Besnik Bislimi, první kosovský místopředseda vlády odpovědný za evropskou integraci, v rozhovoru pro Politico.

Proces přijetí do Evropské unie je však složitý a vyžaduje spoustu reforem. Nepomáhá ani fakt, že mnoho států včetně například Slovenska nebo Španělska stále neuznává nezávislost Kosova. Bislimi však počítá s tím, že přijetí do evropského bloku bude nějakou dobu trvat. „Evropská unie však nikdy nebude kompletní bez západního Balkánu,“ doplnil. 

Kosovo vyhlásilo nezávislost v roce 2008 po krvavé, rok trvající válce o deset let dříve. Srbsko Kosovo jako suverénní stát stále neuznává a považuje ho za svou součást, přijímá ale jeho vládnoucí pravomoc na základě dohody z roku 2013 o normalizaci vztahů. Srbské bezpečnostní síly nejsou v Kosovu přítomny od roku 1999, kdy Bělehrad ztratil nad svou jižní provincií kontrolu v důsledku náletů NATO. Z 1,8 milionu lidí žijících v Kosovu je 92 procent Albánců a šest procent Srbů.

NATO – jak funguje a pomáhá?

Video placeholde
• Videohub