Unie dala naposledy před týdnem na summitu najevo, že základem řešení migrační krize je nyní spolupráce s Tureckem. S ním EU loni na konci roku dohodla společný akční plán, počítající kromě jiného s tím, že Turci začnou účinně bojovat proti pašerákům migrantů a snižovat počty lidí, kteří přes úžiny v Egejském moři každý den připlouvají na řecké ostrovy.
Počty však zatím zásadně neklesají, naopak výrazně vyšší jsou především v meziročním srovnání. Proto některé země, včetně například Česka a dalších států Visegrádské skupiny, hlasitě mluví o „Plánu B“, který počítá se zastavením migrantů na makedonské hranici. Řecko, kritizované za svou dosud nedostatečnou reakci na krizi, proti podobnému řešení protestuje.
Čas běží
„V současnosti všichni preferují společné řešení,“ poznamenal Dijkhoff. Není však podle něj možné zaručit, zda takové řešení bude dostatečné k tomu, aby EU nemusela udělat nic jiného.
Otázkou prý totiž je, zda spolupráce s Tureckem přinese významné výsledky dostatečně rychle. „Tak, aby počty migrantů byly zvládnutelné natolik, abychom nemuseli sahat k jiným řešením. Času ubývá. Vidíme země, které přemýšlí o tom, jaké jiné společné řešení mít,“ řekl nizozemský ministr novinářům. Jeho země nyní EU předsedá.
Dijkhoff připomněl, že různé záložní plány jsou koordinovány mezi různými státy EU, ovšem nikoli v dostatečné šíři. „Už teď vidíme alternativní - nevím, zda řešení - ale snahu věc zvládnout,“ dodal.
Berlín žádá výsledky během března
Také Německo, které dohodu s Ankarou výrazně prosazovalo, chce její výsledky vidět do březnového summitu Evropské unie a Turecka. Už při příchodu na dnešní jednání to prohlásil německý ministr vnitra Thomas de Maizière. Jinak podle něj budou potřeba další společná a „koordinovaná opatření“.
Před novináři ovšem také zdůraznil, že jednostranné kroky, kterými by na vývoj mohly reagovat jednotlivé země EU, by řešení nepřinesly.
