právu podpořilo 487 poslanců, 152 jich bylo proti a 46 se hlasování zdrželo. „Velké vítězství,“ napsala po hlasování na Twitteru Anni Podimataová, která byla zpravodajkou schváleného dokumentu.
Daň z finančních transakcí (DFT) se má stát významným zdrojem nových příjmů, podle posledních odhadů by to na úrovni celé EU znamenalo až 57 miliard eur (přes 1,4 bilionu korun). Tyto peníze by tak mohly pomoci konsolidovat veřejné rozpočty. Komise ve vysvětlujícím prohlášení mimo jiné uvedla, že tato daň by mohla vést ke snížení nebo menšímu nárůstu zdanění příjmů a práce, což by stimulovalo spotřebu a celkovou poptávku.
Český ministr financí Miroslav Kalousek v polovině března po schůzce ministrů financí EU ale prohlásil, že banky by tuto zátěž stejně promítly do cen pro běžné spotřebitele, takže by chystané daňové opatření bylo jen na úkor konkurenceschopnosti Evropy. Stejný názor při debatě, která hlasování předcházela, zastávala řada europoslanců.
„Spravedlivější daňový systém, lepší stabilitu finančního sektoru a nové zdroje příjmů, které dále nezatěžují běžné daňové poplatníky,“ vysvětlil naopak přínosy daně z finančních transakcí eurokomisař Algirdas Šemeta, který zodpovídá za daně a celní unii. „Je to jediná daň, která má tak silnou podporu veřejnosti,“ dodal Šemeta. Podle posledního Eurobarometru je pro zavedení daně 66 procent Evropanů.
Klíčový pro úspěch daně bude postoj Londýna
Evropská komise navrhla, aby se vzhledem k vysoké mobilitě finančních transakcí a za účelem možného krácení daň z finančních transakcí uplatňovala podle zásady rezidence. Europoslanci v pozměňovacím návrhu, který je v tomto ohledu považován za smělý, tuto povinnost rozšířili také na zásady místa emise a vlastnického práva. Nicméně se očekává, že pro dosažení kompromisu bude nutné zmírnit původní návrh komise.
Někteří europoslanci v debatě vyjádřili pochybnosti o tom, že se daň podaří prosadit ve všech státech EU, hovořilo se až o pěti zemích, které ji vetují. Německý poslanec Werner Langer z klubu Evropské lidové strany prohlásil, že je nezbytné zapojit do systému především Londýn. Ten ale dani není nakloněn.
Daň zpomalí růst a zaplatí ji občané, míní kritici
Mnozí poslanci daň z finančních transakcí kritizovali jako další zátěž, kterou nakonec zaplatí občané. Český europoslanec Ivo Strejček z frakce Evropských konzervativců a reformistů řekl, že daň povede ke zpomalení růstu, nedostatku kapitálu na trhu a únik peněz mimo zónu DFT. „V ekonomických dějinách neexistuje žádný příklad, který by dokazoval, že zvýšení daní současně zvyšuje konkurenceschopnost a startuje hospodářský růst,“ uvedl Strejček.
Švédský europoslanec z klubu Evropské lidové strany Gunnar Hökmark připomněl, že Švédsko se o DFT v 80. letech neúspěšně pokusilo. Dodal, že Evropa nyní potřebuje růst a dynamiku, což tato daň utlumí. „DFT nepřináší nové finance, zaplatí to klienti,“ řekl Hökmark.
Evropská komise zavedení této daně navrhla jako součást reakce na hospodářskou krizi. Podle Bruselu je nezbytné, aby i finanční sektor, který se podílel na vzniku krize, přispěl k jejímu řešení. Komise v této souvislosti opakovaně připomíná rozsáhlé záchranné balíky, k nimž některé vlády kvůli pomoci bankám musely přistoupit. António Correia de Campos ze Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu zmínil, že DFT by měla omezit spekulace a rizikové transakce.
