Zdražování naplno zasáhlo Evropu, rostou zejména ceny potravin a energií. Británie ve středu oznámila, že inflace v zemi vystoupala na 3,2 procenta, což je nejvyšší míra za téměř dekádu. Podobně je na tom i Španělsko. Vlády napříč kontinentem jsou pod tlakem, aby pomohly zmírnit dopady na domácnosti. Madrid, Řím, Atény a Paříž už ohlásily zásah proti vysokým cenám elektřiny a zemního plynu nebo ho zvažují. Ve Španělsku se firmy proti plánům ostře ohradily.
V Británii se inflace dostala vysoko nad dvouprocentní dlouhodobý cíl, stanovený centrální bankou. „V srpnu došlo k nejvyššímu meziměsíčnímu nárůstu cen za téměř čtvrt století, co je toto měření prováděno. Zřejmě však bude z velké míry dočasný,“ prohlásil podle BBC Jonathan Athow ze statistického úřadu země.
Ve Španělsku inflace v srpnu dosáhla 3,3 procenta, nárůst oproti červenci však nebyl zdaleka tak dramatický jako ve Spojeném království. Německo už dříve hlásilo 3,4 procenta a Česko 4,1 procenta.
V mnoha zemích růst cen pohánějí zvyšující se účty za energie. Velkým problémem je nedostatek zemního plynu a odborníci se obávají, že v zimě může být ještě hůř. Potíží je i nedostatek elektřiny z větrných elektráren. „Politici teprve začínají pociťovat hněv voličů. Tlak na to, aby něco učinili, bude narůstat s blížící se topnou sezónou,“ míní podle agentury Bloomberg Ronald Smith z BCS Global Markets.
Ve Španělsku se ceny elektřiny vyšplhaly na 154 eur za megawatthodinu, což je nejvyšší cena v historii a více než trojnásobek oproti loňskému září. V zemi už se kvůli dramatickému zdražování energií konalo několik demonstrací. Premiér Pedro Sánchez na nespokojenost obyvatel zareagoval a představil plán, jak jim ulevit.
Počítá mimo jiné se snížením daně z elektřiny na minimální možnou úroveň. Jelikož jsou však z tohoto odvodu financované regiony, stát jim bude ušlé příjmy kompenzovat. Centrální vláda chce naopak uvalit mimořádnou daň na energetické firmy a vybrat tak 2,6 miliardy eur.
„Existují energetické společnosti, které právě teď dosahují mimořádných zisků. To pro mě není přijatelné, protože jsou to zisky z vývoje cen energií. Chystáme se jim je odebrat, to si mohou dovolit, a přesměrovat na zákazníky,“ řekl Sánchez podle El País. Opatření má fungovat přinejmenším do března.
Sektor se však proti návrhům bouří. „Intervenční opatření jdou proti efektivitě trhu, evropským zvyklostem a vytvářejí atmosféru právní nejistoty,“ uvedla ve svém prohlášení asociace energetických společností Aelec. Byznys chce analyzovat vládní iniciativu a prověřit, zda půjde právně napadnout.
Sdružení uvedlo, že sektor není za současnou situaci zodpovědný a ani z ní neprofituje. Španělské Jaderné fórum dokonce pohrozilo, že pokud bude záměr kabinetu naplněn, bude nutné uzavřít atomové elektrárny v zemi, jelikož se jejich provoz nevyplatí.
Italský ministr pro ekologickou transformaci Roberto Cingolani varoval, že ve třetím čtvrtletí očekává zvýšení cen elektřiny o čtyřicet procent. „Je potřeba to říct, budeme tomu čelit,“ dodal podle agentury Ansa s tím, že na vině není jen zdražení zemního plynu, ale také emisních povolenek. Vláda v Římě už přes léto napumpovala 1,2 miliardy eur do omezení dopadů na obyvatele. Nyní zvažuje reformu odvětví a v současnosti zkoumá výpočet cen elektřiny pro koncového zákazníka.
Řecko většině domácností poskytne do konce roku dotace, aby mohly snáze zaplatit účty. „Máme tu mezinárodní energetickou krizi,“ řekl Kostas Skrekas, ministr zodpovědný za odvětví. Očekává, že opatření bude stát 150 milionů eur. Francie v příštích týdnech rozhodne, zda nerozšíří podporu, kterou poskytuje nejchudším.
V médiích se objevily spekulace, zda energetické potíže nezbrzdí snahu EU o snižování emisí skleníkových plynů. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans však uvedl, že vyšší ceny nesmí podkopat cíle společenství. „Místo toho, abychom byli paralyzováni nebo zpomalili, musíme urychlit přechod k obnovitelným zdrojům tak, aby byly dostupné pro všechny,“ prohlásil.
