Evropská unie vrací úder USA. Odhalí vlastní plány na podporu zelené ekonomiky

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek jednala s prezidentem USA Joe Bidenem o tom, jak americký podpůrný program znevýhodňuje evropské firmy.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek jednala s prezidentem USA Joe Bidenem o tom, jak americký podpůrný program znevýhodňuje evropské firmy. Zdroj: Reuters

Tesla Gigafactory
2
Fotogalerie

Evropská komise tento týden představí veřejnosti dva důležité návrhy – zákon o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act) a zákon o klimaticky neutrálním průmyslu (Net-Zero Industry Act). Obě nařízení jsou odpovědí na americký zákon o snížení inflace (Inflation Reduction Act) z roku 2022 a jejich cílem je zvýšit konkurenceschopnost evropské ekonomiky a zabránit masovému exodu firem a technologických inovací do Spojených států. „K jejich zveřejnění mělo původně dojít už dnes, kvůli změnám na poslední chvíli ale nakonec k vydání nedojde. Zatím máme informaci, že možná ve čtvrtek," informovala E15 hlavní analytička projektu České zájmy v EU Tereza Masopustová.    

Obavy, že by štědrý dotační program amerického prezidenta Joea Bidena ve výši 369 miliard dolarů, tedy asi 8,2 bilionu korun, mohl odvát klíčové investice z území Evropské unie za Atlantik, jsou podle expertů zcela oprávněné. „Amerika se v zeleném závodě dostala před Evropu. Unie je proto teď v pozici, kdy musí reagovat a nabídnout podobně atraktivní balíček na své straně,“ konstatuje výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku Europeum Kateřina Davidová.

Řada velkých společností, například Volkswagen, Tesla, Solvay nebo Enel se netají zájmem profitovat z amerického podpůrného programu a urychlují své investiční plány v USA. To by mohlo v budoucnu výrazně zpomalit růst inovací a pracovních míst na starém kontinentu, varuje server CNBC. Organizace Transport & Environment spočítala, že kvůli americkému inflačnímu zákonu jsou v ohrožení až dvě třetiny evropského bateriového průmyslu.

Skutečnost, že bude skupina Volkswagen sledovat vývoj evropských dotací a investičních pobídek a na základě toho rozhodne o umístění své výroby baterií v Evropě, minulý týden potvrdil médiím i výkonný šéf tuzemské Škody Auto Klaus Zellmer. 

VIDEO: Jaké má EU plány v oblasti elektromobility?

Video placeholde
• Videohub

V tomto smyslu bude zásadní především finální podoba zákona o klimaticky neutrálním průmyslu. Tento návrh se bude týkat podniků, které produkují zelené technologie, tedy solárních a větrných elektráren, zeleného vodíku, tepelných čerpadel, baterií, biometanu, technologií pro zachytávání a využití uhlíku nebo jaderných technologií. 

„Tyto firmy by nově měly mít snadnější přístup na trh Evropské unie především díky rychlejšímu a jednoduššímu povolovacímu řízení, které by nemělo trvat déle než osmnáct měsíců, a nižší administrativní zátěži,“ popisuje analytička projektu Evropa v datech Kateřina Novotná. Velkou roli bude podle ní hrát také pracovní síla. „Na úrovni členských států bychom se měli zamýšlet nad tím, zda stávající systém vzdělávání odpovídá potřebám nových průmyslových odvětví,“ dodává Novotná.

Součástí plánů by mělo být též využití unijních fondů na výzkum a vývoj kritických technologií. Mají se rovněž posílit domácí výrobní kapacity ve zmiňovaných sektorech. Až čtyřicet procent komponentů pro solární elektrárny a 85 procent komponentů pro větrné elektrárny a baterie se má v roce 2030 vyrábět na území Evropské unie.

Odborníci se dále shodují, že nové unijní návrhy představují pro Českou republiku obrovskou příležitost, protože budou mít dopad na citlivá místa naší ekonomiky, jako je třeba autoprůmysl. „Nikdo u nás nebude stavět gigafactory, pokud se nezkrátí současná délka povolovacích procesů a nesníží se rozdíl v cenách energií, zejména elektřiny,“ podotýká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Již minulý týden se nicméně v zahraničních médiích objevila kritika návrhů ze strany některých manažerů, kteří do nich měli možnost s předstihem nahlédnout. „Vypadá to docela špatně. Chyběla tam konkrétní opatření,“ měl podle listu Financial Times říct ředitel jednoho z evropských výrobců baterií.  

„Evropský plán oproti tomu americkému zatím postrádá jasnou investiční linku,“ souhlasí Davidová. „Je to dáno i tím, jak funguje rozhodování o finančních záležitostech v Evropské unii, kde o tom musí členské státy rozhodovat jednomyslně. Plán proto v tuto chvíli nepočítá s novými financemi, ale spíše navrhuje, jak by unie měla existující finance přesměrovat do vybraných klíčových odvětví a usnadnit přístup k veřejným financím,“ doplňuje expertka. 

Další kritika se ozývá ohledně toho, jak moc bude tento plán celkově nákladný pro státy sedmadvacítky. „Výroba komponentů v Evropské unii vychází dráž než v Číně a jiných třetích zemích a nová industriální politika tak může Evropě zelenou transformaci ve výsledku prodražit. Hranice mezi potřebnou podporou evropského zeleného průmyslu a neefektivním protekcionismem je velmi tenká,“ upozorňuje Davidová.

Velká část práce každopádně bude ležet na jednotlivých unijních státech, které budou muset včlenit návrhy do svých právních řádů. „Nemůžeme čekat, že Evropská komise přijde se zázračným řešením, které bude dostatečně detailní a zároveň subtilní a dá prostor pro inovace, vylepšení a růst. Hraje zde samozřejmě velkou roli i stát,“ míní Novotná.

Podle ekonoma České spořitelny Radka Nováka by taktéž nebylo dobré, kdyby dotační soutěžení přerostlo až v nějakou formu obchodní války se Spojenými státy. „Pouštět se s USA do závodu, kdo štědřeji podpoří své podniky, mi nepřijde vzhledem ke stavu veřejných financí a nynější vysoké inflaci jako dobrá cesta,“ soudí Novák.

„Kromě vlastního plánu na podporu zeleného průmyslu by se tedy Evropská unie měla snažit s Amerikou dohodnout na případných výjimkách, o což se její čelní představitelé už pokoušejí,“ uzavírá Davidová a poukazuje na páteční schůzku předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové s Bidenem ve Washingtonu.

Šéfka Evropské komise Leyenová po schůzce s prezidentem USA Bidenem ujišťovala, že Evropa s Amerikou nebudou soupeřit, ale vzájemně se podporovat.