Většina hlasujících Katalánců se v nedělním referendu podle místních úřadů vyslovila pro nezávislost, voleb se však zúčastnila méně než polovina katalánských voličů. Volby provázely ostré střety se španělskou policií, které zanechaly 893 zraněných. Přestože mnoho českých i evropských státníků násilí během nedělního referenda odsoudilo, evropské instituce jsou zdrženlivější. Evropský parlament nakonec rozhodl, že se záležitostí zabývat bude.
Europoslanci se v pondělí na začátku plenárního zasedání dohodli, že ve středu budou mimořádně diskutovat o násilnostech provázejících nedělní referendum o nezávislosti v Katalánsku. Učinili tak na popud několika europoslanců, kteří volali po veřejné debatě. „Musíme ve Štrasburku debatovat o nepřijatelném použití násilí španělskou policií. Ignorovat to by bylo nedůstojné Evropského parlamentu,“ uvedla například belgická europoslankyně Anneleen Van Bossuytová.
Van Bossuytová již předtím upozornila na zdrženlivý postoj Evropské komise. „Věříme, že premiér Mariano Rajoy zvládne tuto složitou situaci s respektem ke španělské ústavě a k základním právům občanů,“ uvedl v pondělí mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas. Právě španělský premiér Rajoy však od neděle čelí kritice, když neodsoudil policejní násilí a celou operaci naopak označil za přiměřenou. Barcelonská starostka Ada Colauová ho v neděli vyzvala k odstoupení.
Evropské instituce se však podle Radka Bubna ze Střediska ibero-amerických studií FF UK zdráhá o Katalánsku mluvit především ze dvou důvodů: unie není nakloněná k drolení členských zemí a referendum považuje stejně jako španělská vláda za nelegální.
„Referendum o samostatnosti Katalánska bylo protiústavní. Jasně to potvrdil i španělský ústavní soud, takže to bylo něco jiného než třeba referendum o samostatnosti Skotska, jehož konání schválil britský parlament,“ řekl v komentáři pro deník E15 Prouza, který zároveň odsoudil policejní násilí, které podle něj nepatří do civilizované Evropy.
Setrvání v EU je pro Katalánce důležitým tématem, kterému nicméně nejsou pravidla nakloněny. „Z právního hlediska, pokud se bude konat referendum uspořádané v souladu se španělskou ústavou, pak se odcházející území ocitne mimo Evropskou unii,“ uvedla Evropská komise.
„Tím, že Evropská unie jasně odmítá možnost, že by unilaterálně vyhlášený katalánský stát vůbec mohl uvažovat o členství v unii - což by navíc musel schválit i Madrid - snižuje oblibu tohoto kroku mezi Katalánci, protože ti, jako zbytek Španělska, jsou velmi proevropští,“ říká Buben. Nedělní události nicméně podle mnoha politiků zvýší zájem Katalánců o odtržení.
Případné rozdělení by pro slabou španělskou ekonomiku bylo těžkou ztrátou. Malé Katalánsko s hlavním městem Barcelonou totiž vytvoří zhruba pětinu španělského HDP, vzniká tu čtvrtina exportu, míří sem mnoho firem i turistů.
Případný odchod by však ublížil i zadluženému Katalánsku. „Katalánští byznysmeni jsou opatrní, jelikož vidí komplikace, jež přináší brexit a vědí, že jakékoli půjčky by zadlužený region získával za vysoké úroky,“ uvedl Buben. Akcie španělských bank v reakci na referendum oslabily.
