Většinovým zájmem členských zemí Evropské unie je, aby budoucí úřad evropského veřejného žalobce mohl stíhat také velké přeshraniční podvody na dani z přidané hodnoty (DPH). Po dnešním jednání ministrů spravedlnosti zemí EU v Lucemburku to novinářům řekla Lucia Žitňanská, zástupkyně Slovenska, tedy předsednické země unie.
Podle eurokomisařky pro spravedlnost Věry Jourové je po dnešní diskusi finální schválení vzniku úřadu do konce roku reálné. Přesto podle ní musí nad souvisejícími legislativními texty ještě intenzivně pracovat právní experti. Jourová poznamenala, že dnes od ministrů slyšela "ano" ke zřízení úřadu evropského prokurátora, byť někteří měli ještě určité výhrady.
O pravidlech zřizujících instituci, která by v trestní rovině stíhala "poškozování finančních zájmů unie", tedy například podvody se strukturálními fondy EU, hovoří země unie tři roky.
Podle českého ministra Roberta Pelikána je po této době výsledný kompromis "bolestný a pracný", a tak by bylo dobré jej respektovat a nenabourávat jej dalšími připomínkami. "Doufám, že se nám na půdorysu, který byl dnes představen, podaří už konečně dohodnout," poznamenal.
Souvisejícím tématem je směrnice "o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy unie", která v zásadě definuje náplň práce nového úřadu. V úterý dali ministři financí najevo názor, že by budoucí evropský prokurátor měl vyšetřovat právě také velké přeshraniční podvody na DPH, nejčastěji nad deset milionů eur.
Jourová dnes připomněla, že těmito podvody EU, ale především její členské země, ročně ztrácí okolo 60 miliard eur. Při hranici deseti milionů by evropský žalobce řešil jen menšinu podobných případů. "Vidíme, že většina jich je do pěti milionů eur. Ale jsem připravena k jednání, jsem ráda za ten posun, že ministři financí už jsou k tomu pozitivnější," řekl eurokomisařka.
Česká republika patří mezi státy, které by hranici viděly nejraději právě na deseti milionech eur, řekl novinářům český ministr Pelikán.
Smyslem úřadu evropského prokurátora je podle Jourové ovšem právě to, aby pracoval na "velkých věcech, které nemůže dělat stát". Podle prvních odhadů Evropské komise by úřad měl za plného fungování stát asi 26 milionů eur ročně. "Mělo by to ale vracet násobně víc peněz do národních pokladen a evropského rozpočtu," podotkla.
