Izrael nás měl za | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Expert Čejka: Izrael nás měl za „hujery“, článek ministrů zahraničí může vzájemné vztahy ozdravit

Pavla Palaščáková

Pavla Palaščáková

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si zatím možná jen testuje terén pro případnou anexi části Západního břehu. Jestli k ní skutečně dojde, bude zřejmě záviset i na tom, zda bude Donald Trump opětovně zvolen americkým prezidentem. Bezpečnostní aspekt anexe je sporný, může navíc uvolnit ruce radikálům, domnívá se odborník na Blízký východ z Mendelovy univerzity v Brně Marek Čejka.

Je podle vás nedávný článek „tří ministrů zahraničí“ vykolejením z české zahraničněpolitické tradice a pozice vůči Blízkému východu?

Vykolejení je příliš silný výraz. Článek ministrů je ale neobvyklý v tom, že v minulosti české postoje k Izraeli často postrádaly prakticky jakoukoliv konstruktivní kritiku a podpořily v podstatě libovolný izraelský krok, byť byl třeba i velmi diskutabilní.

Článek ministrů může naopak znamenat počátek zdravějšího zahraničněpolitického postoje k českému strategickému spojenci. Osobně se domnívám, že se našim nekritickým přístupům museli v duchu někdy usmívat i izraelští politici. Na druhou stranu, pokud má Izrael v Evropě tak věrného „Hujera“, proč by toho nevyužil…

Myslíte si, že Izrael skutečně přistoupí k rozsáhlé anexi údolí Jordánu na Západním břehu nebo zůstane pouze u slov či omezeného kroku?

To je otázka. Nyní se spekuluje spíše o tom, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu si zatím jen testuje terén pro případnou anexi. Pokud by k ní došlo, byly by důležité i její další detailní teritoriální a administrativní aspekty, které teď není snadné předpovědět.

Netanjahu ale každopádně bude chtít vytěžit maximum z Trumpova období, protože dobře ví, že mu americký prezident odkývá takřka vše. Takže z hlediska potenciální anexe bude také důležité, bude-li Donald Trump zvolen i podruhé.

Komentář Jany Černochové: Izrael je přítel, který má naši důvěru

Kdyby k anexi celé oblasti došlo, padá v tu chvíli projekt samostatného palestinského státu ze stolu? Nebyl by bez ní životaschopný?

To bude záležet rovněž na podobě oné anexe. Pokud by se připojovala pouze část s velkými izraelskými osadami, mohl by jakýsi okleštěný palestinský stát stále hypoteticky existovat.

Řada Palestinců ale už za desetiletí stagnace mírového procesu, ke které Netanjahu přispěl lvím dílem, nemá o žádná polovičatá řešení zájem. Také málokterý palestinský politik bude chtít za podobné okleštěné pokusy přebírat spoluzodpovědnost, což může více uvolnit prostor radikálům.

Co vše by anexe Izraeli přinesla? Jde pouze o židovské obyvatelstvo v oblasti, významný bezpečnostní aspekt, boj o vodu?

Bezpečnostní aspekt anexe je vysoce sporný, neboť například iniciativa 300 izraelských důstojníků armády, rozvědek Mosad a Šin-Bet a bezpečnostních expertů v záloze ji z tohoto ohledu kritizuje. Expanze území je dlouhodobá vize izraelských nacionalistů a náboženských fundamentalistů z řad osadníků.

Má ale rovněž pragmatický aspekt posílení politické síly tohoto tábora. Osadníci a pobožní jsou totiž v rozdrobeném izraelském politickém systému stále vlivnější skupinou voličů.

Orbánova dekáda: národní sentiment, křesťanská Evropa, Soros a eurofondy

Jaké postavení mají Palestinci žijící na židovských územích Izraele? Jsou skutečně obyvateli druhé kategorie, nebo mají naopak nějaké výhody?

Tady je třeba odlišovat dvě věci – Araby s izraelským občanstvím na území Izraele, tedy téměř dva miliony lidí. Více než polovina z nich se považuje za Palestince. Ti jsou si v právech teoreticky rovni s Izraelci židovskými.

Ale pokud se mluví o „Palestincích“ v médiích, pak se většinou jedná o obyvatele Západního břehu, pásma Gazy a Východního Jeruzaléma, kterých je přes pět milionů. Ti izraelské občanství nemají a vůči Izraelcům se nacházejí v různých stupních nerovného postavení - například žijí pod vojenskou správou, vztahují se na ně výrazná omezení pohybu a tak dále. Dlouhodobě nejhůře jsou na tom obyvatelé Gazy.

A pak je zde ještě přibližně pětimilionová komunita palestinských uprchlíků a jejich potomků za hranicemi Izraele a Palestiny, značně závislá na politice státu, v němž žijí.

Pohledem exprezidenta Václava Klause: Dluhu se bojím více než koronaviru

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!