Orbánova dekáda: národní sentiment, křesťanská Evropa, Soros a eurofondy

Maďarský premiér Viktor Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán Zdroj: Reuters

Maďarský premiér Viktor Orbán
Loňské protesty v Budapešti
Viktor Orbán dokáže být pragmatik, s Německem ho pojí ekonomické zájmy
4
Fotogalerie

Maďarský premiér Viktor Orbán vládne v kuse přesně deset let. Jeho dekáda se vyznačovala celou řadou nejen legislativních změn. Zdá se, že úspěch šéfa strany Fidesz spočívá zejména v boji o duše Maďarů, který dalece překračuje tradiční politickou arénu. „Éra je určována kulturními trendy, kolektivní vírou a sociálními zvyky. Musíme začlenit politický systém do kulturní éry,“ prohlásil před časem.

Nostalgie po Velkém Maďarsku

Jedním ze stavebních kamenů Orbánova přístupu je důraz na na národní cítění Maďarů. Premiér šikovně pracuje s přežívající nostalgií částí obyvatel po „Velkém Maďarsku“ a dosud nezhojenou ránou v podobě trianonské smlouvy z roku 1920, v jejímž důsledku ztratilo Maďarsko velkou část území i obyvatel.

„Analytici tvrdí, že trianonský syndrom je užitečný pro nacionalistické populisty, kteří sami sebe chtějí zobrazit jako ochránce národa. A málokdo to dělá lépe, než vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána,“ uvedla na podzim v analýze pro BalkanInsight novinářka Edit Inotaiová.

„Fidesz zcela monopolizuje slovo národ a národní politiku. V jeho narativu existuje vláda, která zastupuje národní zájem, a opozice, jež ho zrazuje,“ dodal Péter Krekó z think tanku Political Capital.

Premiér dává najevo, že na Maďary žijící za hranicemi země nezapomíná a snaží se je vtahovat do maďarského dění. Ostatně jeden z jeho nejvýznamnějších projevů, v němž v roce 2014 formuloval ideu neliberální demokracie, byl pronesen před etnickými Maďary v rumunském Sedmihradsku.

Nezůstává však jen u slov. Bezprostředně po svém nástupu prosadil zákon o dvojím občanství. Od počátku jeho vlády tak získalo maďarský pas na milion lidí žijících v Srbsku, Rumunsku, na Ukrajině a Slovensku. Odhaduje se, že až devadesát procent z nich hlasuje pro Fidesz.

Maďarská vládní strana se zřejmě snaží aktivně ovlivňovat i politiku v jiných zemích, o čemž se hovořilo před letošními volbami na Slovensku. Podle některých názorů se Strana maďarské komunity (SMK) stala Orbánovým nástrojem.

Bezpečná křesťanská Evropa

S národními zájmy jde ruku v ruce ochrana hranic. Migrační krize v roce 2015 byla důležitým milníkem Orbánovy vlády, jenž mu zajistil munici na roky dopředu. Když nechal Fidesz na hranici postavit plot s žiletkovým drátem a zahánět běžence vodními děly, nehovořil pouze o ochraně Maďarska, ale celé evropské křesťanské civilizaci.

Tím si Orbán získal sympatizanty i jinde, zejména v dalších zemích visegrádské čtyřky. A přilil také olej do ohně v té době významně sílícího euroskepticismu. „Bránit hranice je národní zodpovědností. Jako stát musíte své hranice bránit, nevěřím v evropské řešení,“ prohlásil tehdy.

Orbánovi se tehdy podařilo šikovně vystřídat „vnější nepřátele“, kterými byli v době dozvuků finanční krize bankéři, za muslimy a později za jediného člověka, miliardáře maďarského původu George Sorose.

Zpravodajský web atlatszo.hu informoval, že vláda v roce 2017 utratila čtyřicet milionů eur za kampaň k diskreditaci Sorose. Maďarské domácnosti obdržely dotazníky, v nichž měly možnost se vyjádřit k údajnému Sorosovu plánu na každoroční přesídlení milionu uprchlíků do EU.

Tvrdým postojem vůči imigrantům Fidesz zároveň vzal vítr z plachet tradičně nacionalistickému Jobbiku, který posléze musel hledat nové místo na maďarské politické scéně.

Maďaři jsou ohroženým druhem, ženy musí víc rodit

Orbán zároveň chápe, že národní hrdost Maďary neuživí. Součástí jeho populistického mixu se proto stala opatření k podpoře běžných obyvatel. Jedním z jeho prvních kroků bylo, že Maďarům pomohl s dluhy ve švýcarských francích.

Původně šlo o populární praxi, z níž se v důsledku rostoucího kurzu franku stala noční můra. Pro dlužníky výhodné refinancování zaplatily banky. Orbán se rovněž zasadil o to, aby domácnostem klesly ceny energií.

Za největší výdobytek uplynulé dekády považují obyvatelé země podle dubnového průzkumu společnosti Policy Solutions rodinný program. Má přispět k tomu, aby se rodilo víc Maďarů, kteří jsou podle Orbána ohroženým druhem.

Ženy s alespoň čtyřmi dětmi byly osvobozeny od daně z příjmu. Páry získaly bezplatný přístup k asistované reprodukci, součástí plánu bylo i znárodnění klinik pro umělé oplodnění. Manželé si též mohou vzít bezúročnou půjčku, v případě zplození tří dětí bude zbývající dluh anulován.

Maďaři přesto nemají pocit, že by se jim vedlo zvlášť dobře. Jen 27 procent se jich dle zmíněného šetření domnívá, že se životní úroveň v uplynulé dekádě zlepšila. Téměř dvě třetiny respondentů míní, že se zhoršil stav zdravotnictví a zvýšila se korupce. Je tedy otázkou, jaký dopad by na Orbánovu popularitu měla případná postkoronavirová krize, která by mu znemožnila financovat štědré programy.

Na kordy s Bruselem

Orbánovy kroky dělají dlouhodobě starosti Bruselu. Sedmadvacítka na návrh Evropského parlamentu s Maďarskem už téměř dva roky vede řízení kvůli podezření z nerespektování společných hodnot, jakými jsou například svoboda projevu a demokratické instituce. Vůle členských zemí řešit ožehavou záležitost však není velká.

Dokončena není ani debata o vyhoštění strany Fidesz z Evropské lidové strany (EPP), už od loňského března má pozastavené členství. Orbán počátkem května napsal vedení EPP dopis, v němž si stěžoval na cynické šíření dezinformací o výjimečném stavu v Maďarsku v době, kdy zachraňuje lidské životy. „Brzy bychom se měli rozhodnout, zda se necháme rozdělovat a oslabovat nebo budeme jednotní pokračovat jako přední, konzervativní, hnací síla evropské politiky,“ uvedl.

Není však příliš pravděpodobné, že by se chtěl s EU rozejít ve zlém. Podle rok starého průzkumu považují tři čtvrtiny Maďarů členství ve společenství za přínosné. Orbánovi kritici navíc míní, že jeho moc je částečně financovaná z unijních fondů.

Premiér opakovaně čelí nařčení z přidělování zakázek financovaných z těchto zdrojů svým věrným. „V současnosti všichni potřebují povolení krást od strany a Fidesz se nerad dělí,“ uvedl pro BalkanInsight Sandor Lederer z protikorupčního projektu K-monitor.