Fiala jednal se Scholzem o energetice. Ujistil ho o platnosti českých závazků vůči NATO

Premiér Petr Fiala (vlevo) s německým kancléřem Olafem Scholzem

Premiér Petr Fiala (vlevo) s německým kancléřem Olafem Scholzem Zdroj: Blesk:Jakub Poláček

Fiala se v Berlíně setkal také s lídrem parlamentní opozice Friedrichem Merzem (na snímku).
2
Fotogalerie

Premiér Petr Fiala (ODS) se v úterý sešel s německým spolkovým kancléřem Olafem Scholzem a následně také se šéfem tamní parlamentní opozice Friedrichem Merzem. Mezi hlavní témata patřila obchodní, energetická a obranná spolupráce obou zemí. Fiala také ujistil Scholze, že Česko je připraveno plnit své závazky vůči Severoatlantické alianci (NATO), čímž očividně reagoval na nedávné kontroverzní výroky prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO). 

Babiš v nedělní televizní debatě prohlásil, že by jako prezident nevyslal české vojáky na pomoc Polsku nebo pobaltským republikám v případě jejich napadení nepřítelem. Později vzal svá slova zpět, ale stačil způsobit pobouření v zahraničním tisku. V otázce kolektivní obrany Fiala také potvrdil, že Česko má zájem o vybudování evropského protiraketového deštníku. Návrh podporuje celkem čtrnáct evropských zemí.

Dalším klíčovým tématem byla energetika, konkrétně dovoz zkapalněného zemního plynu, který by Česko mohlo získávat prostřednictvím německých terminálů. „Česká republika má strategický zájem, abychom mohli jejich kapacitu využívat. Mám tedy na mysli především terminál v Lubminu. Tato lokalita je pro nás výhodná, protože je napojena na českou energetickou infrastrukturu,“ uvedl Fiala.

„Česká republika je připravena se na zprovozňování tohoto terminálu podílet, máme zájem na získání dostatečné kapacity. S panem kancléřem jsem dnes domluvil, že by do České republiky odsud mohl proudit plyn už pro příští topnou sezonu,“ upřesnil premiér.

Elita byznysu, 2. díl: MARTIN PELEŠKA – ELEKTROMOBILY

Video placeholde
• Videohub

Média před schůzkou spekulovala, že Fiala by mohl se Scholzem hovořit také o plánované výstavbě nové továrny na bateriové články koncernu Volkswagen, která má vzniknout na českém území, konkrétně v Líních na Plzeňsku. Ministerstvo průmyslu a obchodu minulý týden potvrdilo deníku E15, že Česká republika má k získání projektu za 120 miliard korun velmi blízko. Fiala ovšem toto téma na tiskové konferenci nezmínil. 

Vedle hospodářské a energetické spolupráce Fiala probíral se svým německým protějškem další společnou podporu válčící Ukrajině. Deník Sächsische Zeitung dříve napsal, že Fiala by mohl se Scholzem mluvit o německých tancích Leopard 2, o které má Kyjev zájem a na jejichž poskytnutí naléhá několik evropských států v čele s Polskem. Německá vláda však s odesláním obrněnců stále váhá.   

Fiala k tomu pouze řekl, že Česko obdrží německé leopardy jako náhradu za své tanky T-72, které jsme poslali na Ukrajinu. Kyjevu je ČR neposkytne, protože by to ohrozilo bojeschopnost naší armády. Pozici Berlína Fiala chápe. „Není to o tom, že bychom teď měli na Německo vyvíjet nějaký tlak, mám porozumění k tomu, že některé věci z minulosti se těžko překonávají, ale věřím, že nakonec se dospěje k dobrému řešení a Ukrajina získá všechnu potřebnou vojenskou techniku včetně tanků,“ prohlásil premiér.  

Fiala v úterních večerních hodinách rovněž vystoupil jako jeden z řečníků na berlínské hospodářské konferenci WELT Economic Summit, kterou pravidelně pořádá deník Die Welt. „Zúčastnili se jí hlavně šéfové velkých mezinárodních firem a pan premiér tam mluvil o možnostech investování v České republice,“ řekl deníku E15 Tomáš Medek z oddělení komunikace předsedy vlády.  

Letošní 14. ročník WELT Economic Summitu se zaměřil na oblasti, ve kterých se má Německo do budoucna nejrychleji rozvíjet, například na digitalizaci. Akce se zúčastnili třeba spolkový ministr financí Christian Lindner nebo výkonní ředitelé společností Allianz, Volkswagen, Deutsche Telekom, Deutsche Bank či Lufthansa. 

Pro Fialu je úterní cesta třetí návštěvou Berlína od jeho nástupu do úřadu premiéra. Poprvé přijel do Německa loni v květnu, kdy jednal se spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a s kancléřem Scholzem. V červnu pak vystoupil s projevem na výroční akci Východního výboru německého hospodářství, což je svaz podniků podporujících ekonomické vztahy Německa se střední a východní Evropou.