Jen dva týdny dělí Slováky od předčasných voleb, které určí nové složení Národní rady. A pokud by dopadly podle dnes zveřejněného průzkumu NMS Research, bylo by v podstatě nemožné sestavit vládu bez účasti opozičního Směru Roberta Fica. Důvodem je pokles preferencí dvou matadorů slovenské politiky. Bývalý premiér a ministr financí Igor Matovič a jeho hnutí OĽaNO (Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti) a bývalý ministr hospodářství Robert Sulík se stranou Svoboda a Solidarita (SaS) se v průzkumu dostali pod hranici volitelnosti.
Volby by vyhrála strana Směr s 22 procenty, která v nejnovějším průzkumu výzkumné společnosti NMS Research získala o tři procentní body více než druhé Progresivní Slovensko Michala Šimečky. Oběma stranám volební preference za poslední rok značně vyrostly, zkraje podzimu 2022 výzkumné agentury naměřily Směru zhruba 14 procent a Progresivnímu Slovensku 10 procent.
Za lídry dvou hlavních táborů následuje s 11,4 procenty Hlas bývalého premiéra Petera Pellegriniho, hnutí, které ještě před rokem kralovalo průzkumům s dvaceti procenty. Čtvrté místo patří s 8,4 procenty hnutí Republika, jež se loni odtrhlo od Kotlebovců – Lidové strany Naše Slovensko. Do parlamentu by se dostala ještě Slovenská národní strana (SNS) s 7,3 procenty a hnutí Jsme rodina Borise Kollára.
Do Národní rady by se podle průzkumu NMS Research naopak nedostala koalice OĽaNO, Křesťanské unie a hnutí Za lidi. S pouhými 6,7 procenta by už nesplňovala slovenská volební pravidla, která za hranici volitelnosti stanovují minimální zisk sedmi procent hlasů. OĽaNO přitom poslední volby v roce 2020 s 25 procenty vyhrálo a jeho šéf Igor Matovič se stal premiérem.
Během vládního působení ale Matovič ztratil důvěru Slováků a v současné době mu věří jen 14 procent z nich. Stále ale na sebe dokáže upoutat pozornost. Ve středu se na mítinku Ficova Směru dostal do fyzické potyčky s několika kandidáty této strany, zejména s bývalým ministrem vnitra Robertem Kaliňákem a také s Richardem Glückem, kandidátem Směru číslo 53. Ten bývalého premiéra dvakrát udeřil pěstí do obličeje.
Nový míľnik v histórii SR. Expremiér sa pobil s exministrom vnútra. Zdroj videa FB OĽANO. pic.twitter.com/lgCSswfm0p
— Zuzana Kovacic Hanzelova (@ZuzanaHanzelova) September 13, 2023
Mimo parlament by mohlo skončit také Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), podle průzkumu NMS Research by na hranici pěti procent, kterou musí překročit samostatně kandidující strany, nedosáhlo o 0,3 procenta. KDH se do Národní rady nedostalo ani v letech 2016 a 2020. Jeho předseda Milan Majerský na sebe nedávno upozornil, když v televizním vysílání prohlásil, že LGBT komunita je pro Slovensko stejnou hrozbou jako korupce.
Pětiprocentní hranici by nepřeskočily ani strany Svoboda a Solidarita Roberta Sulíka, Demokrati bývalého premiéra Eduarda Hegera nebo Aliance, která cílí na maďarskou menšinu. Sulíkova Saska zasedá ve slovenské Národní radě od roku 2010, v letech 2020 až 2022 Sulík působil jako ministr hospodářství.
Je zřejmé, že pokud by volby skončily výsledkem, jaký naměřila NMS Research, nebylo by téměř možné složit vládu bez Směru Roberta Fica. Jenom on by se svými pravděpodobnými partnery, Hlasem a hnutím Republika, byl s to složit většinu ve 150členném parlamentu. Dalšími možnými koaličními společníky by mohli být SNS nebo Jsme rodina. Progresivní Slovensko by v žádné potenciální koalici nedalo dohromady potřebných 76 hlasů.
Fico ve funkci předsedy vlády působil již třikrát: 2006 až 2010, 2012 až 2016 a 2016 až 2018. Tehdy po občanských protestech vyvolaných vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové premiérskou pozici předal Peteru Pellegrinimu, který jako jednička kandidátky dotáhl Směr k 18 procentům, následně se od strany odštěpil a založil své hnutí Hlas.
