Do popředí předvolební kampaně, která se zpočátku nesla ve stínu migrační krize, se pod vlivem nátlakových akcí učitelů a zdravotních sester dostala témata nelichotivého stavu zdravotnictví a školství či aféry s předraženými státními nákupy a podezření z klientelismu.
Ještě loni na podzim preference Směru-SD dosahovaly kolem 40 procent, což by levicové straně opět zajistilo většinu ve sněmovně. Právě v tomto období se jednobarevná vláda sociálních demokratů postavila proti přerozdělování uprchlíků na základě povinných kvót a ohlásila vůči tomuto rozhodnutí většiny ministrů evropské osmadvacítky žalobu k unijnímu soudu, kterou Bratislava podala na začátku prosince.
Sám Fico opakovaně řekl, že Slovensko se uprchlickými kvótami nebude řídit, nastínil bezpečnostní rizika v souvislosti s migrací a kritice čelil za své výroky o nutnosti zabránit vytvoření ucelené muslimské komunity na Slovensku.
Posilování pravomocí policie
Mezitím strana své billboardy po celé zemi opatřila nápisem „Chráníme Slovensko“ a v parlamentu prosadila balík protiteroristických zákonů, kterým kromě jiného posílila pravomoci policie a tajných služeb. V posledních týdnech Fico zase propagoval úspěchy své vlády v ekonomice včetně klesající nezaměstnanosti a rychlejšího hospodářského růstu.
Do předvolební kampaně ale zasáhly hromadné výpovědi zdravotních sester a stávka části učitelů za vyšší mzdy a za splnění dalších požadavků. Ačkoliv odchod 540 sester z nemocnic na začátku února provoz většiny zdravotnických zařízení neochromil a do stávky učitelů se v lednu zapojil jen zlomek škol, téma špatného stavu školství a zdravotnictví se dostala na titulní stránky tisku a zpravodajských webů.
Doplnily je informace o nevýhodných nákupech školních pomůcek či o štědrých smlouvách státní zdravotní pojišťovny se sítí klinik, které se podle medií začalo dařit právě za současné vlády. „Na školství a zdravotnictví Směr-SD nezískal, ale ani opozice nebyla schopna se těchto témat chopit s výjimkou (uspořádání) mimořádné schůze parlamentu,“ řekl politický analytik Ján Baránek.
Zdroj: ieconomics.comPodle nevládního Institutu pro veřejné otázky Směr-SD v kampani ale přecenil význam migrační krize a naopak podcenil skutečné problémy obyvatel. Z dřívějšího průzkumu vyplývá, že Slováky spíše než migrace trápí nezaměstnanost, vysoké životní náklady, úroveň zdravotní péče a kriminalita. Slovensko na rozdíl například od sousedního Maďarska náporu běženců loni nečelilo.
Právě v době protestu pedagogů a zdravotních sester popularita Směru-SD začala klesat, udržela se ale nad hranicí 30 procent. Sociální demokraté by tak podle průzkumů veřejného mínění přišli o pohodlnou většinu ve sněmovně. Popularita Směru-SD, který v minulosti pohltil několik levicových stran, je ovšem nadále mnohem vyšší než jeho konkurence.
Podle většiny sondáží je hlavním vyzývatelem Směru-SD nová strana Síť neúspěšného prezidentského kandidáta Radoslava Procházky. Strana vsadila na novou generaci lidí v politice, na potřebu zamezit klientelismu a odmítla povolební koalici se Směrem-SD. Pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu by mohlo zdolat až osm stran.
Bude jednobarevná vláda?
Baránek za nejpravděpodobnější po březnových volbách považuje sestavení vládní koalice ze Směru-SD a s některou z dalších stran. Vyloučeno podle něj není ani zopakování jednobarevné vlády Směru-SD, což by znamenalo, že strana obhájí stávající většinu ve sněmovně. „Nelze jednoznačně říct, že Směr-SD bude potřebovat koaličního partnera,“ uvedl Baránek.
Připomněl, že ve volbách před čtyřmi lety Směr-SD získal až 44,4 procenta hlasů, ačkoliv předvolební průzkumy mu naznačovaly nižší podporu. Tentokrát navíc bude v zemi platit dvoutýdenní moratorium na zveřejňování výsledků volebních sondáží. Na rozdíl od roku 2012 tak nebude veřejně znám pohyb preferencí voličů v závěru předvolební kampaně.
Za méně pravděpodobnou označil Baránek možnost širší koalice stran pravého středu. V případě volebního patu by podle něj v úvahu přicházelo i vypsání nových voleb.
Podle medií mají strany slovenské pravice šanci na lepší volební výsledek, než se čekalo na konci minulého roku. Strany pravého středu, které poznamenaly vzájemné spory z dob společného vládnutí, jež vyústily v rozpad kabinetu premiérky Ivety Radičové a v konání předčasných voleb v roce 2012, dosud nedokázaly vytvořit silnou alternativu vůči levicovému Směru-SD.
Portál Aktuality.sk napsal, že když se nestane nic mimořádného, vládu po volbách bude sestavovat Fico.
Za nejpravděpodobnější označil portál dvojkoalici Směru-SD s nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS) nebo s uskupením Most-Híd, která má ve svých řadách zástupce početné maďarské menšiny i většinového obyvatelstva. Takové koalice by měly těsnou většinu ve sněmovně.
Vláda s pravičáky
Směr-SD zkušenosti s vládnutím s SNS již má. Nyní neparlamentní SNS, která se v průzkumech veřejného mínění dostala mezi nejpopulárnější strany, spolu se Směrem-SD a LS-HZDS někdejšího premiéra Vladimíra Mečiara tvořily vládní koalici v letech 2006 až 2010, kdy Fico poprvé zastával funkci předsedy vlády.
Směr-SD označil právě SNS, Most-Híd, ale i křesťanské demokraty (KDH) za standardní strany, s nimiž by po volbách upřednostnil jednání o vytvoření koalice. Sám Fico v uplynulých týdnech opakovaně řekl, že v úvahu přichází stabilní dvojkoalice s účastí Směru-SD nebo „široký pravicový slepenec“.
Volby podle průzkumů potvrdí propad SDKU-DS, která v minulosti byla nejsilnější stranou slovenské pravice a která stála za řadou reforem. Předloni SDKU-DS, jejíž preference jsou nyní výrazně pod pětiprocentním prahem potřebným pro vstup do sněmovny, opustil její zakladatel a bývalý dvojnásobný slovenský premiér Mikuláš Dzurinda.
