Finanční převrat v Turecku: investoři odřízli zemi od financování | E15.cz

Finanční převrat v Turecku. Investoři odřízli zemi od financování a prchají pryč

Jaroslav Bukovský

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
2

Propad o třináct procent během pouhých dvou dnů. Taková je prozatímní bilance turecké burzy po výměně guvernérů tamní centrální banky. Zahraniční investoři narychlo utíkají ze země kvůli obavám z inflační budoucnosti Turecka poté, co prezident Recep Tayyip Erdogan o víkendu jmenoval stoupence uvolněné měnové politiky Sahapa Kavcioglua.

Útěk kapitálu se odrazil i v desetiprocentním pádu turecké liry vůči euru, částečně navíc odřízl zemi od zahraničního financování. Věřitelé Turecka totiž začali požadovat za půjčku zemi o polovinu vyšší úroky. 

„Trhy se obávají, že Kavcioglu půjde Erdoganovi na ruku a bude udržovat nepřiměřeně nízké úrokové sazby. Mezinárodní investoři se obávají měnové krize v Turecku, jež by vedla k hospodářskému rozvratu země,“ uvádí ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

„Kavcioglu je zároveň sloupkařem provládního listu Yeni Safak. List před víkendem obvinil centrální banku, že svým aktuálním rozhodnutím zvýšit úrokové sazby pohrdá zájmy 83 milionů Turků. A že spíše než tureckému obyvatelstvu vychází vstříc londýnským spekulantům,“ doplňuje Kovanda.

Výsledkem je, že turecká burza nejen ztratila veškeré zisky od počátku loňského prosince, ale zažila dokonce nejhlubší dvoudenní propad za posledních dvacet let. Během úterka padal tamní akciový index BIST 100 dokonce souhrnně až o dvacet procent, během dne se ale burza částečně zotavila.

Zatímco ještě v pátek země za desetiletou půjčku platila roční úrok 14 procent, nyní je to necelých dvacet procent. Financování je tak pro Turecko aktuálně jedno z nejdražších na světě, levněji než Ankaře jsou investoři podle dat Thomson Reuters ochotni půjčit Ukrajině či Ugandě. 

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan o víkendu odvolal šéfa centrální banky Naciho Agbala. Ten se své funkce ujal teprve před pěti měsíci a minulý týden výrazně zvedl základní úrokovou sazbu. To mu vysloužilo pochvalu analytiků, hlava státu ale dlouhodobě proti zpřísňování měnové politiky brojí.

„Vzhledem k rostoucí inflaci bylo zvýšení sazeb naprosto relevantním krokem centrální banky, který by se dal očekávat od jakéhokoli centrálního bankéře západního typu. Prezident Erdogan je ovšem dlouhodobě zastáncem nízkých sazeb,“ zdůrazňuje analytik skupiny Citfin Tomáš Volf.

Kapitál opouští Turecko rychlým tempem i z důvodu obavy z toho, že by se investoři ke svým penězům perspektivně vůbec nemuseli dostat. Turecká centrální banka totiž nemá dostatek devizových rezerv k nákupu turecké liry, aby intervencemi zabránila propadu měny. Odborníci se tak obávají, že země může přistoupit ke kontrole odlivu kapitálu.

„Předpokládám, že výprodej tureckých aktiv bude pokračovat i v příštích týdnech. Potenciální nárůst nedůvěry investorů vůči rozvíjejícím se trhům jako celku je ovšem nepravděpodobný,“ upozorňuje na relativně nízké riziko šíření turecké nestability do širšího regionu analytička britské společnosti Capital Economics Franziska Palmasová. Ekonomové připomínají, že Turecko může na investory dlouhodobě negativně působit kvůli nevyzpytatelnosti hospodářské politiky včetně omezené nezávislosti tamní centrální banky. 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video