Firmy z unie se zadlužují v USA a Číně

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

V Evropě se zadrhly půjčky od bank, firmy s prázdnými konty proto vyrážejí na „úvěrové jízdy“ mimo kontinent. Nedostatkem hotovosti nejvíce trpí podniky na jihu eurozóny, píše deník Wall Street Journal. Zaslíbenými adresami jsou především Spojené státy a velké rozvíjející se ekonomiky jako Čína nebo Brazílie.

Objem poskytnutých půjček v měnové unii se podle britské poradenské společnosti Dealogic meziročně ztenčil o 43 procent. Syndikované úvěry, tedy peníze poskytnuté skupinou bank, jsou s necelými 335 miliardami dolarů nejníže od roku 2010. Průměrná doba splatnosti v délce čtyři a půl roku vypovídá o neochotě půjčovat na delší dobu, rekordní úrok včetně prémie za rizikovost úvěru činí 4,31 procenta.

Například portugalský cementář Cementos Portland Valderrivas si proto vybral Ameriku. Od fondu Blackstone získal šestiletou půjčku s úrokem deset procent, ručí za ni svým byznysem na tamní straně Atlantiku. Po šesti letech musí převést na Blackstone část zámořského cash-flow. „Podmínky jsou hrozné, ale je to dobrý obchod,“ tvrdí výkonný ředitel firmy Juan Bejar. „Jde nám o přežití,“ dodává.

Propad investičního bankovnictví v západní a jižní Evropě pociťuje také tuzemský trh: evropské banky, které před krizí financovaly většinu velkých transakcí, nejsou v zásadě na trhu aktivní. Akviziční financování a větší půjčky zajišťují domácí ústavy, které zvyšují rizikovou marži. I tak jsou úvěry v Česku kvůli téměř nulovým sazbám centrální banky stále extrémně levné. Úrok u nových půjček je zhruba tři procenta, ještě před pěti lety to bylo kolem pěti procent.

Do Jižní Ameriky zamířil Portugal Telecom, oddlužení chce dosáhnout s přispěním Banco do Brasil. Další portugalský subjekt, energetický koncern EDP, zvolil Čínu. Konkrétně China Development Bank s nabídkou jedné miliardy. Na oplátku prodal pětinu akcií státnímu staviteli přehrady Tři soutěsky na řece Jang-c’-ťiang, kolosu China Three Gorges.

Řecký Intralot, zabývající se hraním a sázením, našel pomocnou ruku v Británii: za 300 milionů eur zaplatí dva procentní body nad obvyklou sazbu. Nestěžuje si. „Je to přijatelné,“ konstatuje finanční ředitel John Pantoleon.

Cesty hledačů peněz ukazují, že hospodářství unie má strukturální problém. A že konec dluhové krize není na dohled. „Na podzim může být hůře, protože Evropská komise, ECB a MMF rozhodnou, zda Řecko udělalo dost pro osekání dluhů,“ varuje Wall Street Journal. Někdy tou dobou by mohlo požádat o mezinárodní záchranu Španělsko.