Vznik samostatné fotbalové Superligy, ve které budou soupeřit elitní evropské týmy, může navždy změnit podobu světového fotbalu. Zatímco fanoušci milionářskou soutěž kritizují a poukazují na to, že je její vznik poháněný jen touhou po vyšším výdělku, Unie evropských fotbalových asociací odtrženým klubům vyhrožuje vyloučením z prestižní Ligy mistrů. Tucet zakládajících klubů se ale zatím nenechává vykolejit ani ostrými reakcemi fanoušků a bývalých hráčů, ani možnými postihy UEFA.
K fotbalové Superlize se zatím upsalo dvanáct předních klubů z Anglie, Itálie a Španělska včetně Barcelony, Realu Madrid, Liverpoolu, Chelsea, Arsenalu, Tottenhamu, Manchesteru City, Manchesteru United nebo Juventusu a Interu Milán. Vznik nové Superligy je motivovaný především touhou oslovit globální fanoušky a zlepšit finanční situaci velkých klubů.
Naprostá většina z nich podle agentury Bloomberg vstoupila do letošní sezony ve ztrátě, která například v případě Tottenhamu dosahuje 685 milionů eur, přes 17,7 miliardy korun. Juventus dluží 390 milionů eur a Barcelona s Interem po zhruba 320 milionech eur.
Příčinou jsou podle ředitele nové ligy a šéfa Realu Madrid Florentina Péreze prázdné stadiony během pandemie i klesající sledovanost fotbalu v televizi a tím i klesající ceny vysílacích práv. Real Madrid podle vlastního vyjádření přišel za poslední dvě sezony o 400 milionů eur.
Finanční injekce v podobě podpisy smlouvy se Superligou by měla být o něco výraznější než v případě Ligy mistrů. Investiční banka JP Morgan Chase & Co., která vznik Superligy finančně zaštiťuje, chce ke startu soutěže přispět částkou kolem čtyř miliard eur.
Celkem 3,5 miliardy eur se rozdělí mezi dvanáct zakládajících klubů, ke kterým by se měly v nejbližší době přidat ještě další tři. Distribuce ale nebude rovnoměrná: kluby budou rozděleny do čtyř skupin podle ekonomického potenciálu a toho, kolik peněz dokázaly vygenerovat v minulosti. Například Barcelona, která patří do první ekonomické skupiny, by měla na začátku soutěže dostat 350 milionů eur. Tento způsob distribuce peněz jednotlivým klubům ale zatím není oficiálně potvrzený.
Souboj investorů
UEFA v čele s ředitelem Aleksanderem Čeferinem mezitím hledá způsob zatraktivnění Ligy mistrů. Inovace v soutěži, která pod názvem Pohár mistrů evropských zemí vznikla v roce 1955, plánovala unie představit tento týden. Kvůli nečekanému oznámení o vzniku Superligy je ale odsunula. Místo toho začala UEFA zjišťovat, jak by šlo Superligu financovanou JP Morgan Chase & Co. přeplatit.
Agentura Bloomberg píše o několik měsíců trvajícím zájmu investiční firmy Centricus. Ta kvůli nečekanému vzniku Superligy zvýšila nabídku z původních 4,2 miliardy eur na šest miliard eur. V Lize mistrů by ale mělo nově soutěžit 36 týmů, takže jednotlivé kluby by dostaly podstatně méně peněz než při účasti v Superlize. Fakt, že menší evropské kluby dostávají od UEFA stejnou částku jako elitní giganty, byl ostatně jedním z důvodů odtržení a založení nezávislé soutěže.
Šéf Realu Madrid Pérez se netají tím, že Superliga cílí na globální publikum a podstatnou část příjmů chce generovat z vysílacích práv a z poplatků, které by diváci platili za jednotlivé zápasy. Něco podobného letos vyzkoušela anglická Premier League.
Fanoušci, kteří chodí na stadiony ve svých domovských evropských městech, se tak právem mohou cítit odstrčeni, zatímco neustále sílící fotbalové publikum především v Asii se dočká většího množství atraktivních zápasů. Fanoušků v Asii totiž stále přibývá a anglické týmy na ni často reagují i pořádáním zápasových turné po asijských zemích během letní přestávky.
Členové fotbalové Superligy mluví o tom, že budou vyplácet poplatky zbylým klubům v Lize mistrů, a to dokonce tak vysoké, že překročí příspěvky za postup do Ligy mistrů od UEFA. Podle Péreze se tak nakonec nově vytvořené bohatství dostane ke všem, tedy i k případným českým účastníkům Ligy mistrů.
S tím ovšem nesouhlasí fotbalové legendy. Proti Superlize se vyslovil bývalý trenér Manchesteru United Alex Ferguson, fotbalista a podnikatel David Beckham nebo bývalý anglický reprezentant Alan Shearer. S pořádáním nové soutěže nesouhlasí ani britský premiér Boris Johnson.
Superliga bez Německa
Zatímco se k nové Superlize přidala většina nejhodnotnějších týmů z Anglie, Španělska a z Itálie, Německo, odkud pochází úřadující šampion Ligy mistrů Bayern Mnichov, se Superligy pravděpodobně nezúčastní. Důvodem je specifická vlastnická struktura klubů.
Podle národního pravidla 50 + 1 členové klubu, tedy v naprosté většině sami fanoušci, musejí kontrolovat více než padesát procent akcií. Vzhledem k tomu, jak intenzivně fanoušci proti nové Superlize protestují, je téměř vyloučené, že by schválili účast svých klubů.
Zakládající kluby ale na vztekající se fanoušky zatím nereagují. Zahraniční majitelé klubů, v případě anglických klubů často Američané, vstoupili do Superligy, aniž o tom dali vědět hráčům či manažerům, o fanoušcích nemluvě. Zatím nejsilnější pákou, která může start Superligy zastavit, jsou sankce ze strany UEFA.
Unie fotbalových asociací se chce v pátek sejít a projednat případné vyloučení superligových klubů z Ligy mistrů. Pokud by se to týkalo i letošního ročníku, znamenalo by to, že by po vyloučení semifinalistů Manchesteru City, Chelsea a Realu Madrid zůstalo v lize jenom francouzské PSG, které se Superligy neúčastní.
UEFA má v ruce ještě jeden trumf: hráčům působícím v Superlize může zakázat reprezentaci národních týmů na mezinárodních turnajích. A netýká se to jenom Eura. Proti Superlize už totiž vystoupil i prezident mezinárodní federace fotbalových asociací FIFA Gianni Infantino. Kluby, které se rozhodnou pro účast v Superlize, budou podle něho muset nést následky.
