Francie bude volit mezi radikály napravo a nalevo. Trhy se kymácejí společně s Macronovou pozicí

Příznivci levicové Nové fronty o víkendu v Paříži protestovali proti krajní pravici.

Příznivci levicové Nové fronty o víkendu v Paříži protestovali proti krajní pravici. Zdroj: Profimedia

Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodnutím rozpustit Národní shromáždění a vyhlásit předčasné volby dostal do svízelné situace. Většinový volební systém, který v zemi dlouho bránil úspěchu extremistů, se tentokrát změnil v past. V průzkumech nyní vede nacionalistické Národní sdružení (RN) Marine Le Penové a na druhém místě je levicová Nová lidová fronta, do které se řadí i radikál Jean-Luc Mélenchon. Některé Francouze tak může ve druhém kole čekat velmi obtížná volba.

Ve Francii v pondělí odstartovala kampaň před volbami, jejichž první kolo se uskuteční 30. června. Vzhledem k nevyzpytatelnosti složitého dvoukolového hlasování jsou projekce zisků Národního sdružení v 577členné dolní komoře poměrně široké. Aktuální šetření neočekávají, že by dosáhlo na většinu, i když podle některých průzkumů se k ní může přiblížit. Shodují se každopádně v tom, že pozice liberální koalice v čele s Macronovou stranou Obnova bude poměrně slabá.

Mélenchon odrazuje kvůli antisemitismu

Le Penová už prohlásila, že nebude žádat prezidentovu rezignaci v případě, že bude její partaj v klání triumfovat. „Respektuji instituce. Nevolám po institucionálním chaosu,“ řekla v nedělním rozhovoru pro list Le Figaro.

„Prostě tu bude kohabitace,“ podotkla s odkazem na situaci, kdy spolu ve francouzském poloprezidentském systému musejí fungovat prezident s premiérem z odlišných politických táborů. Macron by tak řešil zejména zahraniční a obrannou politiku, v domácích záležitostech by musel spolupracovat s vládou, kterou by nejspíše vedl lídr RN Jordan Bardella.

A Le Penová by si tak připravovala půdu pro klání v roce 2027. „Nic mi nezabrání kandidovat v prezidentských volbách,“ ujistila. Politička nejspíš hýří sebevědomím i z důvodu, že pro některé voliče tentokrát nejspíš nebude tak snadné hlasovat proti její straně ve druhém kole 7. července. Nová lidová fronta je totiž široká levicová aliance, která sdružuje radikály se socialisty a ekology. Nejvýraznější tvář levice Mélenchon je pro mnoho lidí zcela nepřijatelný.

I Macron zatím odmítá říct, komu by dal hlas, pokud by po úvodním klání musel vybírat mezi Le Penovou a Mélenchonem. A podobně jsou na tom i další s ním spříznění politici. Představitelka Obnovy a bývalá vládní mluvčí Olivia Grégoireová uvedla, že by se v takovém případě zdržela hlasování. Poukázala přitom na Mélenchonovy antisemitské výroky.

Mbappé verbuje mladé voliče

Známý židovský historik a protinacistický aktivista Serge Klarsfeld by dokonce podle Bloombergu z tohoto důvodu dal raději hlas Národnímu sdružení než uskupení Mélenchona. Dvaasedmdesátiletý politik si je sám vědom svého obrazu a tak o víkendu ve snaze neodradit voliče prohlásil, že by v případě volebního úspěchu levice přepustil premiérský post někomu jinému.

Stále také není jasné, jak dopadne dramatický vývoj v tradiční pravicové straně Republikáni. Partaj se snaží zbavit svého lídra Érika Ciottiho, jenž navrhoval volební pakt s Le Penovou. Uskupení ho za to chtělo vyloučit, rozhodnutí však zrušil soud. Za Ciottim navíc zřejmě stojí i někteří spolustraníci, především mladí.

O víkendu zároveň ve Francii vyšlo do ulic na čtvrt milionu lidí, aby pod patronátem levicových stran a odborů projevili odpor vůči krajní pravici. Protestující během akcí po celé zemi vyjadřovali obavy z možného úspěchu Le Penové. A úspěšný fotbalový útočník Kylian Mbappé varoval, že Francie stojí na historickém rozcestí. Vyzval mladé voliče, aby přišli k urnám. „Dnes všichni vidíme, že extremisté jsou velmi blízko k získání moci a my máme příležitost vybrat si budoucnost naší země,“ vzkázal fotbalista.

Le Penová tvrdí, že ji trhy nechápou

Riskantní krok Macrona a průzkumy děsí i investory. Finanční trhy se po jeho ohlášení voleb propadly a francouzské akcie tak minulý týden podle Bloombergu ztratily na hodnotě 210 miliard dolarů. Negativně se to odrazilo i na panevropském indexu STOXX Europe 600.  

Levice se netají touhou zvrátit Macronovy hospodářské reformy v oblasti důchodů, zvýšit minimální mzdu a uvalit zvláštní daň na zisky některých průmyslových firem. „Budeme financovat celý tento velmi ambiciózní projekt tím, že vezmeme z kapes těch, kteří na to mají prostředky,“ řekl během představování programu koalice šéf socialistů Olivier Faure.

Národní sdružení slibuje snížení daně z přidané hodnoty u pohonných hmot, elektřiny a u plynu, což by mělo státní kasu stát přinejmenším dvacet miliard eur. Strana se však v reakci na tržní nervozitu ohledně dalšího možného zadlužování země a protekcionismu začíná krotit. Slibuje odsunout na později některá z opatření, která by dohromady podle think-tanku Institut Montaigne stála až sto miliard eur ročně. Bardella už naznačil, že by se to mohlo týkat snahy snížit důchodový věk u některých profesí.

Le Penová tvrdí, že problém spočívá v neznalosti a nepochopení jejího hospodářského plánu. „Finanční trhy ve skutečnosti nerozumějí projektu Národního sdružení. Znají jen karikaturu našeho projektu. Když si ho přečtou, zjistí, že je docela rozumný,“ je přesvědčena politička.