Léčba pro nemocného muže Evropy? Přijměte bitcoin, radí Česku Michael Saylor

Je nákup bitcoinů, kterých vaše společnost MicroStrategy vlastní už přes 200 tisíc, nejlepším finančním rozhodnutím vašeho života?

Ano, rozhodně.

Které své obavy a pochybnosti jste musel překonat, než jste před necelými čtyřmi roky nakoupil první bitcoiny do rozvahy firmy?

Klíčové otázky z mého pohledu zněly: Bude bitcoin zakázán? Bude okopírován? Bude hacknut? Ve své podstatě jde o digitální syntetické zlato nebo digitální kapitál. Během uplynulých dvanácti třinácti let jsme byli svědky více než deseti tisíc pokusů o vytvoření něčeho lepšího. Neuspěly, vítězem je bitcoin. Mému rozhodnutí nakoupit kryptoměnu také pomohlo, že bitcoin v roce 2017 zdárně ustál takzvanou blokovou válku uvnitř jeho komunity o případnou změnu nastavení datové propustnosti bitcoinové sítě.

A co ty další otázky?

Pokud jde o jeho hacknutí, ta otázka úzce souvisí s digitální povahou bitcoinu. Ale vezměte si, že tvůrce bitcoinu Satoshi Nakamoto po sobě zanechal peněženku s milionem bitcoinů. Krátce po spuštění bitcoinu v roce 2009 se veřejnosti neznámý Nakamoto odmlčel, ale k jeho bitcoinům se od té doby nikdy nedostal. Přitom hackeři by se mohli dostat k odměně v hodnotě přes šedesát miliard dolarů. To mi před těmi čtyřmi roky připadalo jako dost dobrý důkaz toho, že k hacknutí bitcoinu jen tak nedojde.

Tohle je pět základních rizik investic do kryptoměn:

Pět způsobů, jak přijít o vše na kryptoměnách • Videohub

Pak je tady otázka možného zákazu bitcoinu ze strany jednotlivých vlád.

V MicroStrategy jsme se zaměřili na to, jak k bitcoinu bude přistupovat americká finanční správa, která jej v roce 2014 označila za druh majetku. Když jsme pak viděli, že další významné státy přistupují k bitcoinu podobně, opadl další zdroj našich případných obav z nakupování bitcoinů do rozvahy.

S přístupem vlád volně souvisí jedna z vašich 21 osobních bitcoinových pouček, které jste letos na pražské konferenci BTC Prague představil. „Všichni proti bitcoinu vystupují kriticky, než ho pak přijmou za svůj.“ Vypadá to, že jde také o případ Donalda Trumpa, který svůj přístup vůči kryptoměně otočil a vystupuje jako její zastánce. Proč by se tak ale nějaký politik tvářil z jiného důvodu, než aby na sebe upozornil v předvolebním boji?

Bitcoin představuje digitální kapitál, což znamená, že je lepší než analogové podoby kapitálu. Ostatně všechny příběhy byznysového úspěchu v 21. století souvisejí s digitální transformací – vezměte si firmy jako Amazon, Apple, Microsoft, Google, Meta. Pokud si navíc jako politik uvědomujete, co nástup internetu udělal s knihovnami, mediálními domy či firmami, jako je Kodak nebo Xerox, a zároveň chcete vést úspěšnou zemi, tak jdete zkrátka technologiím vstříc. Odmítání digitálního kapitálu není o nic chytřejší než odmítání digitální informace. A její odmítání zase není o moc chytřejší než odmítání elektřiny.

Mnoho lidí ale uvažuje o bitcoinu jako digitální měně spíše než o digitálním kapitálu.

Ta představa „digitální měny“ je pro ně kontroverzní. Nechávají se jí odradit, protože si představují, jak bitcoin konkuruje dolaru, pesu nebo obecně něčemu, co považují za důležité z pohledu národní suverenity. Jenže pokud vnímají bitcoin jako digitální kapitál, tak docházejí k tomu, že bitcoin ve skutečnosti může národní suverenitu posílit. Takový tok myšlenek pak vede politiky k tomu, že úplně změní svůj přístup k bitcoinu.

Spojil se s vámi Donald Trump nebo jeho tým kvůli vašim postřehům na téma bitcoin?

Tohle nemohu komentovat.

Americké úřady však nedávno tvrdě zakročily proti službám typu Wasabi Wallet, které dělají z bitcoinových transakcí opravdu anonymní záležitost. Nezdá se, že by vás to příliš znepokojovalo. Proč?

Existují stovky věcí, které mě znepokojují a na kterých mi v soukromém životě záleží. Na řadu z nich mám své názory. Co už ale nemám, to je nějaké řešení pro ně všechny. Mohli bychom si tady vyjmenovat všechny nepravosti světa: erozi soukromí, politickou nestabilitu, války, neefektivitu… To všechno považuji za důležité.

Bylo by ode mě ale troufalé si myslet, že moje názory v těchto jednotlivých oblastech budou pro odpovědné osoby nějak důležité. Pokora by měla vést člověka k tomu, aby se snažil být co nejlépe informovaný v té jedné oblasti, k níž zaujímá nějaké veřejné stanovisko. Tím je pro mě bitcoin a jeho pojetí jako digitálního kapitálu, který může zlepšit svět. Během svého života jsem se naučil, jak je důležité nenechat se vlastními dobrými nápady rozptýlit od rozvíjení nápadu, který je úplně nejlepší.

Ve své bakalářské práci z roku 1987, dávno před nástupem internetu a bitcoinu, jste se zabýval dynamikou moderní politiky z pohledu Niccola Machiavelliho. Mnoho zastánců bitcoinu sní o úplné odluce peněz od státu. Pokud by k tomu došlo, vedlo by to ke stabilnějšímu politickému systému?

Ano, jasně, výsledkem separace problematiky peněz od státu by byla větší politická stabilita.

Nejspíš by to ale provázely hladové bouře kvůli tomu, že by zanikly současné způsoby redistribuce bohatství, které mají pomáhat chudším vrstvám.

To je složité téma. Záleží, co přesně by se myslelo pojmem peníze, a stejně tak na tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu by k jejich odluce od státu mělo dojít. Peníze můžete rozložit na dvě složky: měnovou sloužící jako zákonné platidlo a kapitálovou sloužící jako uchovatel hodnoty. Mnoho institucí používá běžnou měnu jako uchovatel hodnoty, což vede k dysfunkcím a hlavně ke ztrátě hodnoty kvůli inflaci.

The cure to economic ill?

🍊💊 @saylor at #BTCPraguepic.twitter.com/y6XDS8HJ8o

— BTC Prague (@BTCPrague) June 15, 2024

Zrovna v Česku je jedním z ekonomických témat i to, že samosprávy drží nemalé množství svých prostředků na bankovních účtech.

Institucím ve vaší zemi by neuškodilo, kdyby dál používaly lokální měnu, ale zároveň by jako formu kapitálu využívaly bitcoin. Ale nejen ve vaší zemi. Vezměte si třeba Turecko s jeho slabou lirou. Jejímu kurzu by mohlo pomoci, kdyby měla tamní centrální banka v rozvaze bitcoin. A posílení liry by následně pomohlo všem obyvatelům Turecka. Rozdíl mezi používáním lokální měny a bitcoinu coby formy kapitálu je jako rozdíl mezi pecí na dřevo a používáním elektrické energie. Takhle dobrý je po mém soudu bitcoin, tak jednoznačně dobrý. A to pro každý stát, který nemá natolik silnou měnu, aby ji mohl používat jako kapitál.

Během jednoho z vašich vystoupení na BTC Prague jste zmiňoval příklad Argentiny a její hyperinflací postižené měny. Jaká je vaše interpretace skutečnosti, že v této jihoamerické zemi stále nedošlo k nijak skutečně masivnímu používání bitcoinu?

Zmiňoval jsem ji v kontextu toho, že pokud pokud nějaká měna ztrácí vůči dolaru takovým tempem jako argentinské peso, pak vlastně ani ke svému životu bitcoin nepotřebujete objevit. Kdybyste před nějakými 25 lety vzal milion pesos, nakoupil za ně dolary, dnes by měly hodnotu miliardy pesos. V této souvislosti by dolar představoval solidní úložiště hodnoty.

Oproti bitcoinu má americká měna také přece jen nějaký historický náskok v tom, jak se dostala do povědomí Argentinců. Musel byste se v Argentině pohybovat v hodně kosmopolitní a vybrané společnosti, abyste tam narazil na bitcoin. Když ale v zemích s pevnější měnou chcete disponovat tím nejsilnějším možným aktivem, půjdete po bitcoinu, který se vůči dolaru za poslední čtyři léta zhodnocoval průměrným tempem padesáti procent za rok.

Nejpoetičtější z vašich 21 bitcoinových pravidel zní: „Ekonomické nemoci, oranžová pilulka vyléčí.“ Oranžovou pilulkou je v tomto kontextu myšlen bitcoin. Jak by ale mohla kryptoměna vyléčit například Česko, kterému se kvůli neduživému růstu HDP a zastarávajícímu hospodářskému modelu přezdívá nemocný muž Evropy?

Česká republika by měla přijmout bitcoin. To v praxi znamená nastavit mu příznivé regulatorní a daňové podmínky. Centrální banka by měla držet bitcoin, všechny komerční banky by s ním měly mít dovoleno nakládat, nabízet úvěry kryptoměnou jištěné, vyplácet úroky z držených bitcoinů… Možných progresivních přístupů a politik existuje mnoho. 

Jak přesně by však podobná opatření pomohla zemi, která je do značné míry závislá na automobilovém průmyslu?

Pokud jste malým státem a chcete se ekonomicky zmátořit, obecně byste se měli snažit přilákat finanční nebo lidský kapitál. A k tomu musíte nabízet něco více než zbytek světa. Podívejte se třeba na Singapur, jakým způsobem si buduje své postavení. Mimo jiné se profiloval jako přístav, který rejdařům zaručoval bezpečnost jejich nákladu. Zároveň je také zvládnul přilákat na nízké až nulové daně, funguje jako takzvaný freeport umožňující skladovat zboží bez nutnosti platit celní poplatky.

Také bych řekl, že Singapuru pomohly štědré investice do vzdělání.

Vzdělání je užitečné. V praxi je pak ale opravdu neodolatelné teprve až to, když lidem slíbíte, že nebudou okrádáni. Finanční kapitál je důležitější než ten lidský. Kdyby zde v Česku někdo investoval sto miliard dolarů a ty generovaly miliardy dolarů ročně, životní úroveň všech obyvatel by šla nahoru.

Další část vaší prezentace na BTC Prague popisovala, že bitcoin tyje z chaosu. Existuje z vašeho pohledu vůbec nějaká nepředvídatelná chaotická událost, ze které by tahle kryptoměna netěžila?

Ne, všechny jsou pro něj dobré.

Na události typu šíření koronaviru na Západ na jaře 2020, nevídaného zvyšování úrokových sazeb v USA v minulých dvou letech nebo nedávného vystřelení íránských raket na Izrael ale kurz kryptoměny reagoval poklesem. Byť třeba po omezenou dobu.

Dobře, tak si to rozeberme jedno po druhém. Kdyby nebylo covidových uzávěr a sražení úrokových sazeb na nulu, moje firma by nikdy žádný bitcoin nekoupila. Dnes vlastní přes 200 tisíc bitcoinů v hodnotě kolem patnácti miliard dolarů. Ano, v březnu 2020 bitcoin oslabil o polovinu během pár dní. Pak ale přišla MicroStrategy, Tesla a další a další firmy, které ten covidový šok doprovázený uzávěrami a nulovými sazbami nepřímo navedl k tomu, aby si nakoupily bitcoin.

Proto jsem mluvil o omezené době. Pak je tu případ těch íránských raket.

Pokud jde o tu krizi jednoho pozdního sobotního večera a obavy z vypuknutí rozsáhlé války mezi Íránem a Izraelem, je třeba si uvědomit, že v ten moment nešlo s ničím jiným než s bitcoinem pořádně obchodovat. Nejprve si lidé mysleli, že vypukne válka, tak bitcoin okamžitě oslabil o deset procent. Když se to ukázalo jako klamná představa, vrátil se s cenou nahoru.

Říkáte, že bitcoin je díky svým nekončícím obchodním hodinám to jediné, co šlo tou dobou prodávat. Zároveň byl touto optikou také tím jediným, co šlo v ten moment přikupovat. A to se zjevně v takové míře nedělo.

Někdo by tu pohyblivost ceny mohl považovat za slabinu, já ji ale v případě bitcoinu vnímám jako přednost. Volatilita je vitalita, sama o sobě není špatná. Pohyblivé jsou třeba i součástky v autě. Když se podíváte pod kapotu nastartovaného auta a strčíte tam ruku, můžete se spálit a o tu končetinu vlastní hloupostí přijít. Jenže když sedíte za volantem, jste za běžící motor rádi. I bitcoin má svůj motor a ten je poháněn chaosem.

Ještě jsme se nedostali k těm sazbám. Jejich prudké zvyšování kvůli dlouho nevídané inflaci ceně bitcoinu také nepřidalo.

Žádné třídě aktiv to nepřidalo, všechny byly ovlivněny makroekonomikou. I bitcoin je vůči ní citlivý. Stejně jako je citlivý na technologický vývoj, na směřování regulace… To nic nemění na mém dlouhodobém pohledu, že bitcoin je lepší než jiné formy kapitálu.

Některé obskurní webové stránky uvádějí, že jste předpověděl bitcoinu pro tento rok cenovku až 350 tisíc dolarů. Je to pravda?

Ne, vůbec nevím, odkud se to vzalo. Věřím ale, že bitcoin bude pokračovat v růstu. Můj konzervativní odhad je, že to bude během příštích deseti let průměrně zhruba o 25 procent za rok.