Jak uvedlo francouzské ministerstvo spravedlnosti, pod které agenda dědictví spadá, jeho odmítnutí mezi roky 2004 a 2010 stouplo o 33,5 procenta. Výsledky za uplynulý rok ještě nejsou známy, očekává se však, že by se do statistik měly zapsat jako rekordní. „Přestože lidé nejsou povinni vysvětlit důvod, proč se vzdávají dědictví, často sami vidíme, že za tím stojí mizérie,“ komentoval Romaric Pierre, notář z Nancy.
Další statistiky neveselé dopady ekonomické krize v zemi galského kohouta jen potvrzují. Podle údajů tamní centrální banky tvořili lidé starší 55 let v roce 2010 na 23 procent všech největších dlužníků v zemi. Letos by procento silně zadlužených důchodců mohlo vzrůst na 32. V roce 2001 jich bylo přitom jen 13 procent.
Špatné hospodaření francouzských seniorů se projevuje mimo jiné i tak, že mnozí z nich si již nemohou dovolit platit pojištění. V mnohých případech také není výjimkou, že pokud se chce rodina postarat o nemocné příbuzné, musí kvůli jejich uložení do stacionářů či domů s pečovatelskou službou dát do zástavy jejich majetek. Pokud rodiče posléze zemřou, již není co dědit, v opačném případě zůstávají po využitých zdravotních službách dluhy.
Pokud se lidé dědictví vzdají, finanční úřady se následně snaží využít případná zbývající aktiva k uhrazení dluhů. Tyto skromné prostředky však mnohdy stačí pouze k uhrazení správních poplatků.
Autor je spolupracovníkem redakce
