Tradiční vývozce elektrické energie je už třetí měsíc čistým dovozcem. Francie, jež za normálních okolností zásobuje okolní státy, čelí neplánované a protahující se odstávce části reaktorů. Pro Evropu přišla v nejméně vhodnou dobu, kdy se kontinent potýká s prudkým zdražením energií. Ve Francii se začíná hovořit o tom, že by její stárnoucí jaderné elektrárny potřebovaly něco na způsob Marshallova plánu, aby přežily.
Francie představuje evropskou jadernou velmoc, jejíchž 56 reaktorů zajišťuje za normálních okolností zhruba sedmdesát procent tamní spotřeby elektrické energie. Země navíc elektřinu vyváží do okolních zemí, přesněji do Belgie, Švýcarska, Itálie, Španělska, ale i do Německa a Británie.
Energetický gigant EDF (Électricité de France) však musel po preventivních kontrolách v posledních týdnech postupně odstavit pět reaktorů poté, co se při údržbě objevily praskliny a koroze. Panují obavy, že se závady vyskytnou i jinde a odstavených zařízení by mohlo ještě přibýt.
V zimní sezoně, kdy navíc celý kontinent čelí problémům se zemním plynem, je to nejen pro Francii těžká rána. Pověst EDF jako spolehlivého dodavatele elektřiny je ohrožena.
„Problémy s reaktory EDF vedou k bezprecedentnímu poklesu výroby, což začíná být znepokojivé,“ řekl Bloombergu expert na energetiku Nicolas Goldberg ze společnosti Colombus Consulting. „Na evropském trhu budeme mít nějakou dobu vysoké ceny. Všichni budou platit více,“ dodal.
Další zdržení ve Flamanville
Technické problémy se staršími reaktory nenastaly poprvé, a navíc se prodražuje a zpožďuje dokončování třetího jaderného bloku v elektrárně Flamanville na pobřeží Lamanšského průlivu. Výstavba nového zdroje začala koncem roku 2007 a podle původních plánů měl být spuštěn před necelými deseti lety. Tento měsíc EDF oznámila, že vyjde na 12,7 miliardy eur, více než na čtyřnásobek původního propočtu. Zprovoznění odsunula na příští rok, což zdůvodnila pandemickými komplikacemi.
Výroba elektřiny z jádra tak ve Francii v posledních letech klesá. Na vrcholu v roce 2005 vyrobila EDF 430 terawatthodin elektřiny. V souvislosti s odstávkami předpokládá, že letos vyprodukuje 300 až 330 terawatthodin. Pro srovnání, tuzemské jaderné elektrárny Dukovany a Temelín loni dohromady dodaly do sítě téměř 31 terawatthodin.
Letošní leden je už třetí měsíc v řadě, po který Francie musí elektřinu dovážet, i když v omezenější míře než v prosinci. Podle pondělních zpráv dovoz tento měsíc zatím dosáhl 1,4 gigawatthodiny, zatímco v předchozím měsíci se vyšplhal na rekordních 2,9 gigawatthodiny. Na počátku roku se navíc hovořilo o tom, že vláda bude možná muset zvýšit roční strop pro provoz tří uhelných elektráren, aby vykryla chybějící energii.
Pochybnosti kolem zavření reaktorů
Francouzský jaderný dozor varuje, že energetika bude potřebovat „Marshallův plán“, protože čelí celé řadě výzev. Kvůli nim se také hovoří o přehodnocení původního plánu uzavřít do 2035 dvanáct reaktorů. „Máme je zavřít? Potřebujeme je? Je to bezpečné?“ tázal se šéf dozoru Bernard Doroszczuk podle Reuters. I politici připouštějí, že v minulosti usnuli na vavřínech a neuvědomili si, jaké problémy se v energetice rýsují.
EDF je navíc pod tlakem vlády, která se snaží domácnostem ulevit od vysokých cen energií v době, kdy se v zemi blíží prezidentské volby. Kabinet v půlce ledna společnosti nařídil, aby konkurenci prodala více elektřiny za regulovanou cenu, tedy hluboko pod tržní cenou. V reakci na to klesly akcie firmy zhruba o dvacet procent. Vlastníkem více než osmdesáti procent EDF je stát, ale vývoj znepokojuje menší akcionáře.
Nedořešená unijní taxonomie
Odbory EDF vyzývaly ke stávce, vláda se však snaží všechny uchlácholit příslibem další podpory. „Budeme nadále investovat do EDF, protože naším cílem je postavit nové jaderné elektrárny, které jsou ze strategického hlediska naprosto rozhodující,“ prohlásil ministr financí Bruno Le Maire.
Dění kolem EDF je důležité i z české perspektivy, jelikož je jedním ze tří adeptů na výstavbu nového bloku v Dukovanech. V Evropské unii však stále panuje nejistota týkající se taxonomie, tedy otázky, zda bude jádro považováno za zelenou investici.
Před měsícem představený návrh Bruselu, který s tím počítá za jistých podmínek, vyvolal rozruch jak u odpůrců, tak u zastánců tohoto zdroje. Neshody se zatím nedaří vyřešit. Evropská komise nyní zkoumá připomínky států a dalších aktérů. „Přijdeme s návrhem hned, jak to bude možné,“ slíbil v pondělí její mluvčí Eric Mamer.
