K nejcitlivějším bodům patří možnost zachycovat komunikaci vedenou mobilními telefony a po internetu. Projekt také počítá například s odposlechy, lokalizací či používáním špionážních mikrofonů, kamer a počítačových programů ke sledování podezřelých osob a jejich okolí. Tyto činnosti má i bez souhlasu justice operativně povolovat a kontroloval nový nezávislý úřad.
V Národním shromáždění, které má 577 členů, získal kontroverzní normativní akt výraznou podporu přítomných 438 poslanců. Proti němu se postavilo 86 zákonodárců a 42 se zdrželo hlasování.
Zákon se začal připravovat po teroristických útocích v Paříži, kde během několika lednových dnů tři islamisté zastřelili 17 lidí. Návrh se v dubnu rozhodl předložit zákonodárcům osobně premiér Manuel Valls. Odmítl přitom tvrzení, že text lze srovnávat s americkým protiteroristickým zákonem, který výrazně zvýšil pravomoci bezpečnostních složek na úkor svobod občanů po teroristických útocích ze září 2001.
„Naše země bude přijetím tohoto zákona silnější,“ prohlásil v pondělí premiér na adresu lidí, kteří večer demonstrovali proti zákonu před budovou parlamentu v centru Paříže. Již dříve varoval veřejnost, že v současnosti je ve Francii okolo 1900 lidí napojených na různé teroristické skupiny.
Podle dubnového průzkumu zpravodajského portálu Atlantico asi 63 procent Francouzů souhlasí s omezením některých svých osobních svobod ve jménu boje proti terorismu.
Obavy ze zneužití
Místní i zahraniční ochránci lidských práv ale kritizují, že mimosoudní souhlas k sledování osob a další nové pravomoci tajných služeb nebudou podléhat dostatečné kontrole. Například i podle francouzského sdružení obětí terorismu AFVT jsou zákonem ohrožena i základní občanská práva.
Politický týdeník Le Nouvel Observateur zvlášť zpochybňuje to, že bezpečnostní síly mají mít právo sledovat ve stejném rozsahu podezřelé i jejich okolí. „Pod dohled se může vlastně dostat každý, kdo se nachází ve špatnou dobu na špatném místě a překříží cestu podezřelému,“ napsal list.
Socialistický prezident François Hollande ve snaze zmírnit polemiku kolem zákona oznámil, že po jeho očekávaném přijetí vyzve Ústavní radu, která je obdobou ústavního soudu, aby posoudila, zda text odpovídá ústavě. Spolu s vládou přitom věří, že tomu tak je.
