Francie posílí vojenskou přítomnost v Grónsku. Spor lze řešit diskusí v rámci NATO, řekl Pavel

Francie vyšle v příštích dnech do Grónska další pozemní, letecké a námořní prostředky. Oznámil to dnes podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron. Na největší ostrov světa, který je autonomní součástí Dánského království a který chtějí získat Spojené státy, vyslala Francie zatím 15 vojáků a například Německo 13. Podle agentury AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, včetně Británie, Norska a Švédska. Vyjadřují tak podporu Dánsku poté, co středeční jednání zástupců Grónska, Dánska a USA ve Washingtonu ukázalo zásadní neshodu ohledně budoucnosti arktického ostrova.

Macron dnes v novoročním proslovu k ozbrojeným silám potvrdil, že Francie už v rámci evropské vojenské mise do Grónska vyslala první tým vojáků a v nadcházejících dnech vyšle další prostředky. „Francie a Evropané musí být i nadále přítomni všude, kde jsou ohroženy jejich zájmy, bez eskalace, ale nekompromisně při respektování územní suverenity,“ řekl Macron na letecké základně Istres nedaleko Marseille.

Vývojem v Grónsku se ve Francii zabývala i bezpečnostní rada státu. Francouzské úřady předtím uvedly, že zhruba 15 vojáků z horského pěchotního vojska je už v Nuuku, aby se zúčastnili vojenského cvičení.

Do toho se na žádost Dánska mají zapojit i jednotky z dalších evropských zemí. Například Německo dnes do Grónska vyslalo 13 vojáků průzkumné mise. Polský premiér Donald Tusk ale dnes řekl, že jeho země vojáky do Grónska nevyšle. Zdůraznil přitom, že útok jedné země NATO na území jiné by byl „koncem světa, jak ho známe“.

Vojáci z několika zemí NATO

Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen dnes podle dánské televizní stanice DR uvedl, že záměrem je „zavést trvalejší vojenskou přítomnost s větším dánským příspěvkem“. Řekl, že vojáci z několika zemí NATO budou v Grónsku působit na principu rotace.

Agentura AP zdůrazňuje, že přesuny vojáků mají demonstrovat jednotu mezi Evropany a vyslat signál americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že převzetí Grónska Spojenými státy není nutné, protože NATO může společně chránit bezpečnost arktického regionu při rostoucím zájmu o něj ze strany Ruska a Číny. Spojené státy přitom usilují o Grónsko s odkazem na nutné zajištění národní bezpečnosti. Pokud Grónsko USA nezískají, budou se o to podle šéfa Bílého domu pokoušet Rusko a Čína.

V tomto smyslu dnes hovořil i německý ministr obrany Boris Pistorius. NATO podle něj nedovolí Rusku ani Číně využívat arktickou oblast k vojenským účelům. Pro EU je zásadní úzká koordinace s americkými partnery v rámci NATO při průzkumných operacích v Grónsku pod dánským vedením.

Samotné Dánsko ve středu oznámilo vyslání vojenských posil do Grónska v reakci na americkou kritiku jeho nedostatečného zapojení do obrany arktického ostrova a v reakci na snahu amerického prezidenta jej získat. Ve středu na ostrově přistály dva dánské transportní letouny, píše AFP. V návaznosti na to Francie, Švédsko, Německo a Norsko oznámily vyslání vojenského personálu do průzkumné mise v rámci dánského a aliančního cvičení Arctic Endurance.

Spor o Grónsko lze řešit diskusí v rámci NATO, řekl Pavel

Spor o Grónsko, které chce americký prezident Donald Trump připojit k USA, lze řešit diskusí v rámci Severoatlantické aliance, řekl dnes český prezident Petr Pavel při návštěvě Ukrajiny. Americké převzetí ostrova, který formálně patří Dánsku, by bylo vážnou hrozbou pro NATO. Pavel odmítl silová řešení a prohlásil, že konflikt uvnitř aliance by pouze nahrál jejím protivníkům. USA i Dánsko patří k zakládajícím členů NATO.

Trump v poslední době opakovaně hovoří o tom, že USA k zajištění své bezpečnosti nutně potřebují Grónsko vlastnit a že ostrov bohatý na nerostné suroviny převezmou. Přitom odmítl vyloučit použití vojenské síly k dosažení tohoto cíle, čímž spojence v Severoatlantické alianci šokoval. Vedoucí představitelé Grónska i Dánska oponují, že ostrov není na prodej, a Grónsko o připojení ke Spojeným státům zájem nemá. Středeční jednání grónských, dánských a amerických diplomatů ve Washingtonu jen ukázalo přetrvávající zásadní rozpor v této věci.

„Ať už je výhrada Spojených států ve vztahu ke Grónsku a zajištění obrany jakákoliv, tak je řešitelná v rámci spojeneckých jednání,“ řekl Pavel novinářům ve Lvově.