Němci znají recept na obnovení růstu HDP. Teď jen, aby na něj příští vláda našla peníze
Hůř a hůř, dál a dál. Naposledy se to stalo před více než dvaceti lety. Tehdy v letech 2002–2003 zažilo německé hospodářství propad ekonomického výkonu měřeného HDP dvakrát za sebou. Totéž se opakuje až teď: v letech 2023 a 2024.
Německá ekonomika se podle lednových statistických čísel nakonec propadla i v loňském roce. Předloni to bylo o 0,3 procenta HDP, loni o 0,2 procenta. Dost se na tom podepsal i špatný výkon hospodářství na konci roku, tedy v posledním čtvrtletí. Německé výkonnosti nepomohly ani vysoké předvánoční tržby, výpadky v průmyslu jejich pozitivní vliv převážily.
Popisy současného stavu, který se neustále protahuje do budoucna, jsou pořád stejné. Nejdůležitější průmyslová odvětví, jako automobilový a strojírenský sektor, které se společně starají o bezmála třetinu ekonomického výstupu, loni vyráběly ještě méně než předloni. Poklesl i export německého zboží, tradiční hlavní pohon největší evropské ekonomiky. Ztrácejí se investice. Prakticky ve všech odvětvích jsou nižší než o rok dříve. Stagnuje stavebnictví, staví se draho, a proto výrazně méně, nové byty, kterých odcházející vláda slibovala 400 tisíc ročně, nejsou k mání. A když už se postaví, jsou drahé.
Ani příští kabinet, který nejspíše povede CDU a její kancléřský kandidát Friedrich Merz, nemůže doufat v rychlé oživení a v obnovení hospodářského růstu. Ve výroční zprávě o hospodaření, kterou každý rok v lednu vydává ministerstvo hospodářství (a klimatu), jež stále ještě řídí vicekancléř za Zelené Robert Habeck, došlo k dalšímu snížení odhadu vývoje na letošní rok.
Ten byl původně velmi optimistický, když ministr a jeho analytici už slibovali slušný ekonomický růst o 1,1 procenta. Nově je to tedy jen 0,3 procenta HDP. Vláda tak srovnala odhady s dalšími ekonomickými institucemi, jako je německá verze odborné rady vlády či centrální banka. Zatímco Bundesbanka operuje s růstem o 0,4 procenta HDP, německý NERV, jemuž se říká „rada ekonomických moudrých“, letos předpovídá titěrný růst 0,2 procenta.
Suverénně nejhorší odhady předkládá Svaz německého průmyslu (BDI). Ten předpokládá, že německá ekonomika se v letošním roce opět propadne, i když vlastně jen symbolicky (a o symboly jde i zde) o 0,1 procenta HDP. Průmyslníci, kteří už vloni vyzvali otevřeným dopisem vládu k reformám, označují současnou situaci za mizernou a kritickou. Proto svoji výzvu k reformám – odbourání byrokracie, digitalizace, zajištění levné energie – před Vánocemi namířili i na politické strany, které budou sestavovat budoucí vládu.
Zástupci průmyslu se v podstatě snaží napsat příští vládě program v kapitole hospodářská politika. Velmi konkrétně v něm rozvíjejí, co všechno by vláda měla udělat, aby se zastavil pokles ekonomiky, a také proces plíživého mizení řady průmyslových podniků, které byly kostrou hospodářské vyspělosti Německa.
Svaz německého průmyslu žádá, aby nová vláda propojila ekologické ohledy vůči budoucnosti s rozvojem konkurenceschopnosti, a také s lepším plánem na vývoj nových technologií, což je obor, ve kterém Evropa zaostává vůči USA a Číně. Svaz požaduje trvale nižší náklady na energie (tedy dotovanou elektřinu a plyn), lepší programy pro aplikaci výzkumu do výroby, rozšiřování evropského vnitřního trhu a světového obchodu pomocí vzájemně výhodných dohod o volném obchodu.
To vše jsou velmi obecné charakteristiky, které by se daly naplnit různě. Analytici Svazu německého průmyslu si ale dali ještě větší práci a vytvořili seznam konkrétních opatření, z nichž si budoucí vláda může klidně hned od začátku vybrat a nemusí nic vymýšlet. První ze všeho je na seznamu snížení korporátní daňové zátěže ze současné úrovně kolem třiceti procent na maximálně 25 procent.
Následuje úplné zrušení solidární daně, zástupci průmyslové lobby také žádají snadnější a méně zatěžující systém odpisů. Za jádro navrhovaného programu lze považovat investiční rozvoj. Stát by podle zástupců velkých i středních průmyslových firem měl v krátké době připravit investiční vlnu v objemu 315 miliard eur (7,9 bilionu korun), které by relativně rychle vylepšily zanedbanou infrastrukturu po celé zemi. Firmy, které by se této rozsáhlé akce účastnily, by dostávaly investiční daňové úlevy.
Investiční smršť by se měla týkat i digitalizace, aby se úřady mohly rychle propojit s podniky a usnadnit jim schvalování různorodých programů. I v této oblasti jsou návrhy BDI dost konkrétní, je to vlastně podrobně rozpracovaný harmonogram prací, který nová vláda může vzít, jak je, a začít ho naplňovat. Jako by si šéfové německého průmyslu řekli, že když to nedokážou politici, musí si dobrou hospodářskou politiku připravit sami.
Předčasné volby budou už za méně než tři týdny, a kromě migrace je největším tématem voleb právě stagnující ekonomika. Rozvojový plán BDI je komplexní, má „jen“ jednu slabinu: neříká, kde na všechny ty modernizační akce vzít peníze, aniž by to minimálně na deset let znamenalo prudké zvětšení německého dluhu.