Aktualizováno: Rutte očekává silný závazek spojenců. Babiš mezitím vysvětluje, proč Česko letos zaostane
- Lídři NATO v Ankaře jednají o vyšších obranných výdajích i další vojenské pomoci Ukrajině.
- Premiér Andrej Babiš připustil, že Česko letos podle něj nesplní závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP.
- Generální tajemník NATO Mark Rutte očekává silný závazek spojenců pokračovat v podpoře Kyjeva a posilování obrany.
Vrcholný summit Severoatlantické aliance v turecké Ankaře ve středu pokračuje hlavním jednáním lídrů 32 členských států. Mezi klíčová témata patří další růst obranných výdajů, pokračování vojenské podpory Ukrajině i budoucí vztahy mezi Spojenými státy prezidenta Donalda Trumpa a evropskými spojenci. Českou republiku na jednání zastupují premiér Andrej Babiš i prezident Petr Pavel, jehož účast umožnilo až předběžné opatření Ústavního soudu.
Premiér Andrej Babiš před zahájením summitu uvedl, že Česká republika letos podle něj nesplní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Důvodem je podle něj rozpočet s deficitem 90 miliard korun, který jeho vláda převzala po předchozím kabinetu. Zároveň ale ujistil, že v příštím roce už chce vláda hranice dvou procent HDP dosáhnout.
Podle posledního dokumentu NATO by přitom Česko mohlo dvouprocentní hranici splnit už letos. Jde však o předběžný odhad aliance.
Podle agentury Reuters návrh závěrečného prohlášení summitu počítá s tím, že členské státy NATO letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (zhruba 1,7 bilionu korun) a nejméně stejnou částku i v příštím roce. Zahrnuty jsou však převážně už dříve přijaté závazky.
Součástí deklarace má být také potvrzení principu „silnější Evropy v silnějším NATO“. Evropské země a Kanada čelí dlouhodobé kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli podle něj nedostatečným investicím do obrany.
Pavlovu účast nařídil Ústavní soud
Do Ankary dorazili prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš oddělenými speciály. Večer před hlavním jednáním se oba zúčastnili neformální večeře lídrů NATO pořádané tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, přesto přijeli v oddělených kolonách.
Vláda původně s účastí prezidenta republiky na summitu NATO nepočítala. Ústavní soud však kabinetu předběžným opatřením nařídil, aby Pavlovi účast umožnil.
Pavel už v Ankaře vystoupil na doprovodné akci Mnichovské bezpečnostní konference. Zdůraznil, že Evropa musí více investovat do obrany a stát se soběstačnějším partnerem Spojených států.
„Česko má benefit, kdy je obklopeno spojenci, jelikož se nachází uprostřed Evropské unie a členy Aliance, což může vytvářet pocit falešné bezpečnosti,“ uvedl prezident.
Česko mění přístup k pomoci Ukrajině
Ministr zahraničí Petr Macinka oznámil, že Česko chce přesměrovat část prostředků z některých projektů pomoci Ukrajině do programu PURL. V jeho rámci evropské země financují americké zbraně a munici určené pro Kyjev.
Prezident Pavel označil případné zapojení Česka do programu za pozitivní signál. Připomněl, že Česká republika dosud mezi zeměmi přispívajícími do mechanismu PURL nebyla.
Babiš zároveň uvedl, že Česko nebude blokovat plán alianční pomoci Ukrajině ve výši 70 miliard eur ročně, samo se na něm ale finančně podílet nechce. Prioritou vlády je podle něj plnění vlastních závazků vůči NATO.
Na okraj summitu se americký prezident Donald Trump setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a také se syrským prezidentem Ahmadem Šarou.
NATO chce dál zrychlit výrobu zbraní
Ještě před hlavním jednáním se část české delegace zúčastnila Fóra obranného průmyslu NATO. Prezident Pavel se zde setkal mimo jiné s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Rutte před začátkem středečního jednání uvedl, že summit v Ankaře má být především o naplňování dříve přijatých plánů. Zatímco loňská schůzka v Haagu byla podle něj o plánování, stanovování cílů a penězích, současný summit je o realizaci těchto závazků.
Podle Rutteho evropské členské země NATO a Kanada v letech 2025 a 2026 vydají na obranu navíc 258 miliard dolarů. Označil to za ohromující částku, která se podle něj už blíží hranici toho, co jsou spojenci schopni reálně využít z hlediska absorpční kapacity.
Generální tajemník NATO zároveň uvedl, že produkce obranného průmyslu už narůstá, je ale potřeba ji dál navyšovat. „Potřebujeme vybavení. Musíme být schopni vést válku, pokud by někdy nastala. Ve skutečnosti jde o to válkám předcházet tím, že budeme natolik silní, aby si na nás nikdo netroufl zaútočit,“ řekl.
Rutte také zopakoval, že NATO se mění. Evropští spojenci budou podle něj z pohledu Spojených států mnohem schopnější pomáhat USA a společně v rámci aliance chránit jednu miliardu lidí. I díky tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa se podle něj podařilo obranné výdaje Evropy a Spojených států více vyrovnat.
Podle Rutteho bude aliance od příštího roku schopna vyrábět kolem čtyř milionů dělostřeleckých granátů ročně. Do posílení obranné průmyslové základny NATO spojenci za poslední rok investovali desítky miliard dolarů.
Video: Pavel před odletem do Ankary. Vyrazí i na neformální večeři
