Trump tlačil Zelenského k příměří na ruských podmínkách
Páteční schůzka v Bílém domě se podle zdrojů Financial Times několikrát změnila v hádku. Trump měl opakovat argumenty Kremlu, odmítl mapy fronty a naléhal, aby Kyjev přenechal Rusku Doněckou a Luhanskou oblast výměnou za částečné stažení z Chersonské a Záporožské. Po jednání uvedl, že válku dokáže ukončit.
Schůzka se podle svědků několikrát změnila v hádku, při níž Trump „neustále nadával" a odmítl se zabývat mapami frontové linie, které mu ukrajinská delegace předložila. Ve vyjádření po jednání přitom podle agentury AP uvedl, že obě strany by měly přistoupit na zastavení bojů podél frontové linie.
Trump nicméně podle několika evropských představitelů přítomných jednání doslova opakoval Putinovy argumenty. Zaznít mělo i tvrzení, že na Ukrajině probíhá „speciální operace, ani ne válka". Trump také údajně řekl že má map po krk a ruská ekonomika si vede skvěle. Ještě nedávno přitom veřejně prohlásil, že ruské hospodářství je na pokraji zhroucení.
Podle FT Trump naléhal, aby Ukrajina odevzdala Rusku celou Doněckou a Luhanskou oblast, a tak přijala Putinovu poslední nabídku, podle níž by se Moskva na oplátku stáhla z některých míst v Chersonské a Záporožské oblasti.
Ukrajina se nechce vzdát bez boje
„Dát (Doněckou a Luhanskou oblast) Rusku bez boje je pro ukrajinskou společnost nepřijatelné a Putin to ví," uvedl předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko. Podle něj Putin návrhy používá k rozkladu Ukrajiny zevnitř.
Ukrajinská delegace podle evropských diplomatů odcházela roztrpčená. Jedna z evropských zemí podle FT vyhodnotila setkání jako signál, že Trump je ochoten přistoupit na Putinovy maximální požadavky.
Trump po jednání uvedl v rozhovoru televizi Fox News, že je přesvědčen, že dokáže válku ukončit. „Putin si něco vezme – získal určité území," dodal.
Během napjatého rozhovoru americký prezident Zelenskému sdělil, že požadované střely dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině neposkytne, alespoň prozatím, napsal web Axios s odvoláním na dva zdroje.
Střely by Ukrajině umožnily zasáhnout cíle hluboko v ruském vnitrozemí včetně Moskvy a Rusko jejich možnou přítomnost v ukrajinském arzenálu označilo za eskalaci ze strany USA.
Putin odmítá Ukrajinu v NATO
Ukrajina stejně jako většina evropských zemí vyzývá Rusko, aby stáhlo vojska, která ovládají asi pětinu ukrajinského území. To Moskva odmítá a požaduje, aby před uzavřením případné mírové dohody byly vyřešeny „základní příčiny" války. Za ty Moskva označuje například možnost Kyjeva vstoupit do NATO.
Plnohodnotnou invazi na Ukrajinu zahájilo Rusko na Putinův rozkaz 24. února 2022. Začal tím největší vojenský konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Putin tehdy mimo jiné řekl, že Rusko bude usilovat o „demilitarizaci a denacifikaci" Ukrajiny.
Druhý z těchto cílů je obvykle chápán jako požadavek na změnu režimu. Státní tisková agentura RIA Novosti nicméně v dubnu 2022 uvedla, že „denacifikace bude nevyhnutelně také deukrajinizací" a „Ukrajina jasně nemůže být zachována jako název plně denacifikovaného státního útvaru".
