Trumpův polibek smrti. Evropští spojenci Bílého domu slábnou, kanadští liberálové sílí
Političtí spojenci a sympatizanti amerického prezidenta Donalda Trumpa si dělali naděje, že jim vlna trumpismu pomůže na výsluní. Místo toho nastal spíše opačný efekt. K Ukrajině, EU i k dalším zemím nepřívětivé kroky Bílého domu vyvolávají odpor, jenž má dopady na unijní politiku i dění v jednotlivých zemích. Trumpovi spojenci přitom nejsou v dobré pozici. Na Slovensku a v Maďarsku by premiéři Robert Fico a Viktor Orbán nevyhráli volby a lidé proti nim prostestují v ulicích. Italská premiérka Giorgia Meloniová musí doma obhajovat své postoje. A kanadské liberály Trump rovnou vzkřísil z politické smrti.
Po podzimních amerických volbách média plnily předpovědi, že Trumpův úspěch bude povzbuzením pro evropské pravicové populisty, kterým se zvýší šance na domácí úspěchy i dosažení evropských cílů. Zatím však dění nasvědčuje opaku. V Evropě panují silné protitrumpovské nálady, které stmelují spíše jeho odpůrce.
Orbánovy naděje, že jeho protiukrajinský postoj v uniií posílí a přijde čas na ukončení pomoci napadené zemi a zmírnění protiruských sankcí, se rozhodně nezhmotňují. Sedmadvacítka chce nadále podporovat Ukrajinu a snaží se postavit na vlastní nohy v oblasti bezpečnosti. A pokouší se dokonce vyšachovat z rozhodování Maďarsko, které tyto snahy torpéduje.
Sedmadvacítka v poslední době ignoruje maďarský odpor
Budapešť v minulosti opakovaně hrozila využitím práva veta v jednáních o Ukrajině a Rusku. Unijním diplomatům se však většinou podařilo za pět minut dvanáct roztržku zažehnat. Minulý týden na summitu ale bylo vše jinak, ostatní státy vzdaly složitou snahu o dosažení jednoty a prostě maďarský postoj ignorovaly.
„Evropská rada znovu potvrzuje svou trvalou a neochvějnou podporu nezávislosti, suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic,“ píše se v prohlášení ze summitu, které podepsali představitelé pouze 26 zemí. Během pár týdnů pod ním maďarský podpis chyběl už podruhé. „Toto je nový normál. A je to užitečné, pokud jde o politické záměry. Možná že v budoucnu narazíme na jiné problémy,“ citoval web Politico anonymně jednoho z vysoce postavených unijních diplomatů.
„Orbán si zvolil izolaci a cestu neliberální demokracie proti zjevnému zájmu EU a vlastně i Maďarska. Bezpečnost Evropy je příliš vážný problém na to, abychom vyjednávali s jednou osobou, která vidí věci o 180 stupňů odlišně od všech ostatních,“ podotkl druhý citovaný diplomat. Stále jde ale spíše o symbolický krok, velká právně závazná rozhodnutí, například o sankcích či přičlenění Ukrajiny k Evropské unii, si žádají jednomyslnost.
Orbán má přitom rostoucí potíže i doma, kde řada domácností zažívá pokles životních standardů. Strana Tisza odpadlíka od Fideszu Pétera Magyara je v současnosti favoritem voleb, které se mají konat za rok. Magyar přitom otevřeně hovoří o tom, že většina Maďarů hledá pro svou zemi nový směr. „Jedním z našich hlavních cílů je sjednotit národ, zastavit propagandu, nenávistné projevy a mluvit o realitě, podmínkách a o stavu naší země,“ řekl Deutsche Welle. „Jinak nebudeme schopni restartovat maďarskou ekonomiku, přebudovat národ, přivést EU zpátky domů,“ dodal.
„Americký agent“ Fico navzdory domácí rétorice drží s Bruselem basu
Tisza se chce držet některých Orbánových politik, jako je podpora rodin a porodnosti a potírání ilegální migrace, ale zásadně se od něj liší v zahraniční politice. Zdůrazňuje, že maďarské místo je v Evropě, ruského prezidenta Vladimira Putina považuje za agresora a chce zemi osvobodit od proruské agendy. Orbán se však nechce snadno vzdát. Prohlašuje, že zasáhne proti „stínové armádě“ politických odpůrců, novinářů, soudců a aktivistů, kteří podle něj pracují pro cizí mocnosti.
Bruselu se však podařilo dosáhnout i dalšího tichého vítězství nad Orbánem. Je stále jeden proti 26 zemím, protože jeho slovenský protějšek Robert Fico nakonec drží unijní linii. Komentátoři dlouhodobě tvrdí, že si Bratislava nemůže v rámci sedmadvacítky dovolit tolik co Budapešť. Je také otázkou, nakolik ve Ficově postupu hraje roli jeho strach z domácích nálad. Premiérovi se nedávno podařilo zažehnat vládní krizi, ale od jeho prosincové cesty do Moskvy proti němu pravidelně protestují až desítky tisíc lidí.
A někteří protestující nevyjadřují nespokojenost pouze s proruským postojem vlády, ale také s jejími sympatiemi k Trumpovi. „Bůh není na straně Putina, není ani v Bibli, kterou mává Donald Trump, Bůh je ukřižovaný na Ukrajine,“ řekl například v pátek na akci v Bratislavě básník a kazatel Cíkve bratrské Daniel Pastirčák. „Jediný skutečný americký agent je teď Robert Fico,“ konstatoval s narážkou na dřívější premiérův výrok, že někdejší slovenská prezidentka Zuzana Čaputová je americká agentka.
Fico se ani nemůže ukliňovat tím, že jde o postoj jen hlasité malé části společnosti. Jeho Směr-SD by podle většiny průzkumů aktuálně porazilo opoziční Progresivní Slovensko a vláda by se mu v tuto chvílí skládala skutečně těžko. Opozice by naopak měla šanci vytvořit koalici.
Meloniová těžce balancuje mezi spojenectvím s Trumpem a EU
Jen dílčího úspěchu dosáhl člen Trumpovy administrativy, podnikatel Elon Musk v Německu. Přes výraznou propagaci radikální a proruské Alternativy pro Německo (AfD) strana sice v nedávných volbách posílila, ale pravděpodobně zůstane i nadále v izolaci. V zemi se mezitím rodí velká koalice v čele s konzervativcem Friedrichem Merzem, který razí pomoc Ukrajině, posiluje obranyschopnost největší evropské ekonomiky a pošilhává po jaderných zbraních. Dříve přesvědčený atlantista přitom nezastírá zklamání z Trumpových kroků.
Postoje Bílého domu dostaly do potíží italskou premiérku, která má s Trumpem přátelský vztah a účastnila se například i jeho inaugurace. Domácí kritici vlády tvrdí, že tato její náklonnost vede Itálii do izolace v EU, protože Meloniová je vlažná v současných unijních jednáních o geopolitické budoucnosti a obraně Evropy.
„Nesleduji slepě ani Evropu, ani Spojené státy. Jsem v Evropě, protože Itálie je v Evropě, takže nepřemýšlíme o tom, že bychom kráčeli někam jinam, ale také chci, aby byl Západ kompaktní,“ brání se politička. Každopádně se prozatím nenaplňují její naděje, že by mohla být mostem mezi břehy Atlantiku a posílit tak svůj vliv.
„Právě teď nemá Meloniová páky na to, aby hrála zprostředkovatelskou roli s Trumpem,“ řekl Reuters politolog Giovanni Orsina z římské univerzity LUISS. Nevylučuje však, že by se to mohlo změnit, pokud by se začal Trump chovat konstruktivně. Meloniová je v těžké pozici i proto, že zadlužená Itálie je na chvostu NATO ve výdajích na obranu v přepočtu na HDP a premiérka ohledně navyšování rozpočtu na armádu mlží. Veřejnost je proti tomuto trendu, na druhou stranu poměrně silný italský obranný průmysl v čele s firmami Leonardo a Fincantieri by rád využil příležitosti.
V Kanadě šéf Bílého domu vyvolal bezprecedentní politický obrat
Příznivce Trumpa a jeho hnutí MAGA rozhodně nemůže těšit ani to, že v Rakousku nakonec nedávno vznikla vláda bez účasti Strany svobodných (FPÖ). A nejde pouze o Evropskou unii. V kandidátském Srbsku proti populistickému prezidentovi a Trumpovu spojenci Aleksandaru Vučičovi opakovaně protestují až stovky tisíc lidí. Zemi hrozí předčasné volby, v tuto chvíli ale vůbec není jasné, jak by dopadly.
Trumpovi se navíc výzvami, aby se Kanada stala 51. státem USA, podařilo silně popudit obyvatele této země a ovlivnit kanadskou politickou scénu ve svůj neprospěch. U amerického souseda budou na konci dubna volby a v nich by mohla uspět Liberální strana nového premiéra Marka Carneye. Ta měla na přelomu roku v průzkumech kolem dvaceti procent hlasů, nyní je téměř na dvojnásobku. Naopak konzervativci od Trumpova nástupu ztratili.
„Vývoj, který jsem za poslední dva měsíce viděl, je ten nejnepravděpodobnější zvrat politického prostředí v období mimo kampaň, jaký jsem kdy zažil,“ řekl webu Politico sociolog Frank Graves z agentury pro výzkum veřejného mínění Ekos Research Associates.
A nikdo nepochybuje, o tom, že má americký prezident na tomto vývoji největší podíl. „Jeho zapojení do těchto voleb způsobilo, že Kanaďané se zásadně posunuli od znepokojení životními náklady, bydlením, daněmi k okamžiku, kdy se stále více obávají vnější hrozby, kterou nyní Trump pro Kanadu představuje,“ komentoval dění podle Politica David Coletto z výzkumné společnosti Abacus Data.
